Německé šedé eminence v Bruselu


Marie Bydžovská, Euroskop, 29.9. 2014

Poté, co se v Evropské unii rozdělily na příštích pět nejvyšší posty v institucích, se z vnějšku zdá, že Německo vyšlo jako poražené. Podle týdeníku Der Spiegel se však Merkelové podařilo za minimální pozornosti obsadit svými lidmi důležité pozice bruselských šedých eminencí.

Platí to bez pochyby o novém šéfovi kabinetu předsedy Evropské komise Martinu Selmayrovi. Ten vedl již kampaň Jeana-Clauda Junckera před jeho zvolením do čela evropské administrativy. Komisařka Redingová mu podle magazínu vděčí za to, že se stala jednou z nejvýraznějších tváří odcházející Komise. Její kabinet vedl od roku 2010.

43letý právník je členem strany kancléřky Merkelové – CDU. Je jedním z autorů nápadu, aby se o předsedu Komise bojovalo již při kampani pro volby do Evropského parlamentu.

Myšlenku známou pod německým jménem „Spitzenkandidaten“ rozvinul další vlivný Němec v evropských institucích – generální tajemník Evropského parlamentu Klaus Welle. Podle magazínu Spiegel německý právník myšlenku rozpracoval a přivedl ke staronovému předsedovi europarlamentu Martinu Schulzovi pocházejícímu též z Německa, který ji politicky prosadil.

Co se skrývá pod názvem „Spitzenkandidaten“?

V letošních volbách do Evropského parlamentu byla poprvé použita procedura, při které evropské politické strany jmenovaly své kandidáty na předsedu Evropské komise. Začalo se jim po německém vzoru říkat Spitzenkandidaten. Pro německý název neexistuje alternativa v angličtině ani francouzštině. Pojem bychom mohli přeložit jako „vrcholní kandidáti“.

Ve volbách zvítězila Evropská strana lidová, a ačkoliv podle vrcholných představitelů členských států to neznamenalo, že její kandidát se musí stát předsedou Komise, na summitu zvolili lidoveckého „spitzenkandidáta“ Jeana-Claudea Junckera.

Podle deníku Financial Times je Klaus Welle, taktéž člen CDU, v Bruselu znám pod přezdívkou „princ temnoty“. Prestižní deník jej označil jako jednoho z těch, kdo se zasloužili o přerod Evropského parlamentu z „bezmocného diskuzního fóra“ na místo, které ovlivňuje téměř všechny oblasti evropské politiky.

Avšak jeho vliv vzbuzuje u některých osob z parlamentu obavy, tvrdí Financial Times. „Centralizoval kolem sebe moc. To není zdravé,“ cituje vysoko postaveného úředníka z EP. „Netuším, jak je možné, že k tomu došlo. Je velmi vlivný. Myslí si, že to tady řídí,“ dodal.

Selmayr s Wellem budou podle Der Spiegel na úřednické rovině spolupracovat, aby zabránili posilování jiné významné evropské instituce – Evropské rady. V ní nicméně úřaduje další německá „šedá eminence“, generální tajemník Uwe Corsepius. Organizátor setkání evropských premiérů a prezidentů vedl do roku 2011 evropskou agendu německého kancléřství a byl blízkým poradcem Angely Merkelové. V Bruselu si však podle týdeníku vybudoval pověst přesvědčeného Evropana.

A němečtí úředníci se prosadili i v instituci, která vznikla teprve nedávno, v reakci na krizi eurozóny. Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který může v případě finančních potíží země eurozóny použít na pomoc až 700 miliard eur, vede německý ekonom Klaus Regling. Ten dříve pracoval na německém ministerstvu financí.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek