Vnitřní trh v lednu 2015

09.02.2015
Euroskop

Komise vytváří právní základ pro Junckerův investiční plán, Komise chce posílit transparentnost v běžných investičních smlouvách, Komise chce vytvořit unii kapitálových trhů

Komise pokračuje v realizaci Junckerova investičního plánu

Komise se chce připojit k pravidlům transparentnosti OSN pro řešení sporů mezi investorem a státem

V EU by měla vzniknout unie kapitálových trhů, navrhuje Komise

Komise vytváří právní základ pro Junckerův investiční plán

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro strategické investice a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 (KOM(2015)10)

  • Komise 13. 1. 2015 zveřejnila v úzké spolupráci s Evropskou investiční bankou (EIB) návrh na zřízení Evropského fondu pro strategické investice, který by měl posílit růst v EU.

Pozadí

Komise v listopadu 2015 zveřejnila svůj Investiční plán pro Evropu (tzv. Junckerův plán), který by měl nastartovat investice v rámci EU. Investiční plán by měl mobilizovat asi 315 mld. € v průběhu následujících 3 let (do konce roku 2017). Prostředky by měly pomoci unijnímu hospodářství dostat se na úroveň investic před rokem 2007. Následkem ekonomické a finanční krize poklesla míra investic v EU od roku 2007 (kdy dosáhla vrcholu) asi o 15 % (více v příspěvku „Komise chce znovu nastartovat růst“, Vnitřní trh v listopadu 2014).

Investice jsou v EU tlumeny nejistotou, nejasným hospodářským výhledem a vysokým i soukromým zadlužením. Investiční plán by měl propojit projekty s dostupnou likviditou a také by měl nasměrovat finanční prostředky tam, kde jsou nejvíce potřeba.

Junckerův plán vyvolal řadu kritických a negativních reakcí. Kritici, zejména z řad levicových poslanců, tvrdí, že jde pouze o transfer peněz a plán tedy nepřináší žádné nové zdroje. Kriticky se k plánu vyjádřila i skupina Evropských konzervativců a reformistů, která není přesvědčena o funkčnosti plánu a výsledcích, které by měl přinést.

Návrh nařízení, který Komise představila, by měl stanovit právní rámec a rozpočtové příděly pro první dvě části investičního plánu, což je mobilizace 315 mld. € a nasměrování investic k reálné ekonomice. Pokud bude návrh přijat, tak by měl být prováděn Komisí a EIB s cílem zapojit nové subjekty z různých úrovní. Pro třetí část investičního plánu, týkající se regulačního prostředí a odstranění překážek pro investice, vypracovala Komise první soubor opatření ve svém pracovním programu. Komise by měla ve všech oblastech spolupracovat s ostatními unijními orgány.

Klíčové a sporné body

  • Primárním cílem navrhovaného fondu by měla být mobilizace soukromých i veřejných investic v minimální výši 315 mld. €. Návrh také počítá se zřízením Evropského centra pro investiční poradenství, jehož cílem by měla být pomoc při identifikaci, přípravě a rozvoji projektů napříč Unií.

Navrhovaný akt má několik částí:

(1) Zřízení Evropského fondu pro strategické investice a Evropského centra pro investiční poradenství. Komise by měla na základě návrhu uzavřít dohodu o zřízení Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), který by měl podporovat investice v Unii a měl by zajistit efektivnější přístup k financování pro podniky do 3 tis. zaměstnanců, přičemž důraz by měl být kladen na malé a střední podniky (MSP). Funkčnost fondu by měla být zajištěna díky tomu, že EIB by měla nést možná rizika.

Dle návrhu by měl být řízen řídícím výborem, který by měl mít možnost určovat strategickou orientaci a strategické přidělování aktiv. Dále by měl spravovat provozní politiky a postupy, včetně investiční politiky projektů, které by měl moci EFSI podpořit. Investiční výbor by měl být složený z nezávislých odborníků a ti by měli být odpovědni za zhodnocení potenciálních operací a schválení podpory pro operace, a to bez ohledu na geografické umístění dotyčného projektu. Členy výboru by měly jmenovat subjekty přispívající ke schopnosti nést riziko, přičemž hlasovací práva by měla být úměrná výši příspěvků. Nyní by se mělo jednat o Komisi a EIB, které by měly ze začátku být jedinými přispěvateli. Poté by se měli zapojit další aktéři (národní investiční banky, veřejné agentury vlastněné a kontrolované státem apod.) a měli by rozhodovat prostou většinou s právem veta EU a EIB. Do té doby by měla Komise a EIB rozhodovat jednomyslně.

(2) Poskytnutí záruky EU a zřízení záručního fondu EU. Počáteční záruky EU by měly být stanoveny ve výši 16 mld. € pro finanční a investiční operace EIB. Operace EIB by měly podporovat rozvoj infrastruktury, investice do vzdělání, zdravotní péče, výzkumu a vývoje, informačních a komunikačních technologií a inovací, rozšíření energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, projekty infrastruktury v oblasti životního prostředí, přírodních zdrojů apod. Podpora by měla být poskytována přímo ze strany EIB nebo prostřednictvím EIF. Návrh předpokládá, že Komise bude zmocněna změnit prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci po roce 2018 cílovou částku fondu o 10 %. To by mělo Komisi umožnit, aby využívala získaných praktických zkušeností a zabránila zbytečnému čerpání z rozpočtu.

(3) Vytvoření evropského seznamu investičních projektů. Dle návrhu by mělo dojít k vytvoření evropského seznamu investičních projektů, který by měl fungovat jako prostředek ke zjištění informací o potenciálních projektech. Některé subjekty si totiž stěžují, že nedostatek informací o probíhajících a budoucích investičních projektech způsobuje omezování investic v EU.

(4) Podávání zpráv, odpovědnost, hodnocení a přezkum operací EFSI. Z toho důvodu, že by EIB měla využívat záruk EU, měla by dle návrhu nařízení Komisi, EP a Radě pravidelně podávat zprávy o realizovaných operacích.

Někteří poslanci EP se obávali, že by EFSI mohl mít vliv na Pakt stability a růstu, ale lotyšský ministr financí Janis Reirs na slyšení v EP prohlásil, že by pakt neměl být fondem nijak ovlivněn. Návrh nařízení podpořil předseda Evropské rady Donald Tusk, který hovořil před poslanci EP a požádal je o podporu Investičního plánu pro Evropu. Zástupci EPP by měli plán podpořit takřka bez výhrad. Na druhé straně předseda EFDD Nigel Farage návrh tvrdě odmítl. Představitelé S&D a ALDE mají k návrhu několik dílčích připomínek, ale nijak zásadně se proti němu doposud nevymezili. Český ministr financí Andrej Babiš prohlásil, že ČR s velkou pravděpodobností nepřispěje do vznikajícího fondu EFSI. Dle vlády ČR je nutné vnímat návrh nařízení o EFSI pouze jako součást investičního plánu a vláda by se měla zaměřit i na jeho další části (odstraňování regulatorních překážek, zkvalitnění vnitřního trhu). Vláda ČR by uvítala, kdyby členské státy byly zapojeny do rozhodování v rámci řídicích struktur.

Prezident EIB Werner Hoyer uvítal legislativní iniciativu Komise a považuje ji za správný směr ve využívání veřejných zdrojů. Hoyer tvrdí, že by se EU měla díky plánu posouvat od grantů a dotací směrem k zárukám a pohledávkám, což by mělo následně podpořit hospodářství v EU.

Předpokládaný další vývoj

Návrh nařízení musí být v rámci řádného legislativního postupu schválen EP a Radou. Na zasedání Evropské rady v prosinci 2014 předsedové vlád vyzvali ostatní orgány EU, aby návrh do června 2015 schválili proto, aby nové investice mohly být aktivovány již v polovině roku 2015. Dalším krokem Komise v rámci investičního plánu by mělo být odstranění dalších regulativních překážek bránících investicím a posílení jednotného trhu. Soubor prvních opatření byl již začleněn do Pracovního programu Komise na rok 2015.

Odkazy

Komise chce posílit transparentnost v běžných investičních smlouvách

  • Komise 29. 1. 2015 podala návrh na přijetí pravidel transparentnosti OSN pro řešení sporů mezi investorem a státem (ISDS).

Pozadí

V prosinci 2009 se na základě Lisabonské smlouvy převedly pravomoci pro ochranu investic na Unii. Komise se od té době snaží reformovat stávající systémy ochrany investic a urovnávání sporů mezi investorem a státem. Od té doby proběhla řada reforem (více v příspěvku „EU posílí finanční odpovědnost“, Vnitřní trh v červenci 2014).

Ochrana investic a ustanovení ISDS v rámci dohody CETA (s Kanadou) a dohody se Singapurem je na velmi vysoké úrovni a plní nejvyšší standardy transparentnosti, spravedlnosti i odpovědnosti. Toto ustanovení vychází z jednání mezi EU a OSN, jejímž výsledkem byl první globální systém pravidel transparentnosti pro urovnávání sporů mezi investorem a státem pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL). Tato pravidla, která vstoupila v platnost v dubnu 2014, stanovují široký přístup veřejnosti k dokumentům a umožňují zúčastnění třetí strany. Přístup navrhovaný Unií se podstatně liší od toho, který používá 3 tis. stávajících dohod obsahujících tradiční ochranu investic a ustanovení ISDS.

Klíčové a sporné body

Pravidla OSN jsou zatím platná pouze pro nové investiční dohody, Komise ovšem požaduje, aby byla platná pro všechna probíhající i dokončená ISDS jednání. Díky dohodě by mělo být snazší získat přístup k dokumentům vztahujícím se k jednotlivým případům a veřejnost by mohla získat větší možnost účastnit se veřejných slyšení. V případě přijetí návrhu Radou, bude po technické i legální stránce možné rozšířit tato pravidla i na již existující smlouvy.

Předpokládaný další vývoj

Nyní by návrh měla schválit Rada.

Odkazy

Komise chce vytvořit unii kapitálových trhů

  • Komise 28. 1. 2015 odstartovala práci na tvorbě unie kapitálových trhů (Capital Markets Union; CMU), která by měla poskytnout firmám a podnikatelům široký přístup k finančním zdrojům.

Pozadí

Komise v listopadu 2014 představila Investiční plán pro Evropu, který by měl mobilizovat až 315 mld. € a podpořit růst v EU. Důvodem k vypracování plánu byla stále neutěšená situace na poli investic a vysoká míra nezaměstnanosti uvnitř Unie. Hlavním cílem plánu je podpořit investice a opětovně nastartovat růst (více v příspěvku „Komise chce znovu nastartovat růst“, Vnitřní trh v listopadu 2014).

  • Aby mohla být mobilizace financí ze soukromých zdrojů snazší a efektivnější, Komise se rozhodla vytvořit pro všech 28 členských států společnou unii kapitálových trhů.

Klíčové a sporné body

Komise považuje CMU za její stěžejní projekt, který by měl posílit růst a podpořit zaměstnanost. CMU by měla pomoci podnikům proniknout k dalším zdrojům kapitálu kdekoli v EU. Investoři by měli nově získat více příležitostí poslat své peníze „pracovat“.

  • Primárním cílem CMU by mělo být odstranění překážek pro investice a nižší náklady na financování v rámci EU. Unie by měla také zajistit efektivnější financování pro malé a střední podniky (MSP), které jsou dnes až příliš jednostranně závislé na financování skrze banky.

Kolegium komisařů se na potřebě nové úpravě shodlo a v únoru 2015 by měla vyjít Zelená kniha, která by konzultovala všechny zúčastněné strany. Prostřednictvím Zelené knihy by měla Komise získat názory významných aktérů na to, jak by se měla problematika dál v střednědobém horizontu řešit. K návrhu na tvorbu CMU se hned od začátku začaly objevovat negativní názory. Někteří analytici se domnívají, že členské státy nejsou připraveny na takové změny a že pro efektivní fungovaní by byly potřeba větší institucionální změny, na které by státy pravděpodobně nepřistoupily.

Předpokládaný další vývoj

Na základě výsledků konzultací, které by měly být spuštěny v únoru 2015, by měl být během 3. čtvrtletí 2015 zveřejněn akční plán na vytvoření unie kapitálových trhů.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality