Výběr bruselského dění v listopadu očima analytika Ondřeje Krutílka. Pravidelně, každý měsíc na Euroskopu.
Na klimatické frontě klid. Z dat, která 4. 11. 2015 uveřejnil Eurostat, vyplývá, že v EU jako celku se od referenčního roku 1990 snížila spotřeba energie, a tedy i emise skleníkových plynů, a současně se zvýšila spotřeba energie z obnovitelných zdrojů. Česko si ve srovnání s jinými zeměmi vede nadprůměrně, snad jen v “renewables” máme drobné rezervy.
2. kolo na podporu infrastrukturních projektů
Evropská komise 5. 11. 2015 zahájila druhé kolo investic do dopravní infrastruktury z balíku, kterému zainteresovaní neřeknou jinak než CEF (Nástroj pro propojení Evropy). Ano, existují puristi, kteří tvrdí, že kdyby sáhli na evropské peníze, upadla by jim ruka. Investice do infrastruktury ale obecně patří mezi ty, které si veřejnou podporu zaslouží. Česko zatím v investicích podpořených z CEF paběrkuje, v prvním kole rozhodně nepatřilo mezi nejúspěšnější.
Není v současnosti důležitějšího společného ekonomického tématu než Transatlantické obchodní a investiční partnerství známé pod zkratkou TTIP. Původně jsem měl za to, že výsledkem jednání EU a USA má být největší zóna volného obchodu na světě, od 6. 11. 2015, kdy se Evropská komise vyjádřila, že “EU v TTIP usiluje o co nejambicióznější ustanovení v oblasti udržitelného rozvoje, práce a životního prostředí”, si to nemyslím. Pokud by se totiž uplatnilo všechno to, o čem toho dne hovořila komisařka pro obchod Cecilia Malström, vznikla by zóna, jež by s volným obchodem měla asi tolik společného jako vězení se svobodou (šedou a černou ekonomiku z toho samozřejmě vyjímaje).
Mořské ryby budou, tvrdí Evropská komise, tedy pokud Rada schválí její návrh z 10. 11. 2015 na zvýšení tzv. TACs (total allowable catches) pro rok 2016 v Atlantiku a Severním moři. Podrobnější pohled na data ovšem ukazuje poněkud odlišný obrázek. V řadě případů Komise navrhuje snížení TACs, nezřídka dokonce vůbec nemá představu, jak vysoké kvóty stanovit.
Rada 10. 11. 2015 zrušila směrnici č. 2003/48 o zdanění příjmů z úspor. Netřeba ale jásat. Od ledna 2016 vstoupí v platnost směrnice č. 2014/107, které ji hravě strčí do kapsy. Finanční úřady tedy nejenže o informace týkající se soukromých střadatelů nepřijdou, ale naopak jich získají mnohem více. A to automaticky napříč celou EU.
Přísnější požadavky na emise
Pokud používáte tzv. střední spalovací zařízení (“o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 1 MW a vyšším, avšak nižším než 50 MW”), zbystřete. Rada 10. 11. 2015 schválila, že nejpozději za 15 let budete muset plnit přísnější požadavky na emise oxidu siřičitého a oxidů dusíku. Dotčených zařízení je v EU údajně na 143 tis. a využívají se jako elektrocentrály nebo pro domácí či rezidenční vytápění. V klidu mohou být jen krematoria, na která se nová směrnice podle čl. 3 písm. n) vztahovat nebude.
Britský výrobce vysavačů Dyson neuspěl se žalobou na Evropskou komisi, v níž žádal o zrušení nařízení č. 665/2013 týkajícího se uvádění spotřeby energie na energetických štítcích vysavačů. Podle Dysonu, který vyrábí tzv. bezsáčkové vysavače, nelze jeho produkty testovat stejně jako vysavače se sáčkem, protože to “bezsáčky” diskriminuje. Tedy velmi přibližně řečeno. Raději se rozsudek ve věci T‑544/13 přečtěte sami.
Pamatuji si doby, kdy se po Evropě létalo za pár stovek. V posledních přibližně pěti letech jsou ale aerolinky na legislativní tapetě a je to znát i na cestách do samotného Bruselu. Letenky jsou výrazně dražší. Podívejte se touto optikou na text “Budoucí soubor opatření týkajících se letectví”, který 11. 11. 2015 přijalo plénum Evropského parlamentu, a zkuste si tipnout, zda za dalších pět let budeme létat levněji, nebo dráž.
Dohoda na rozpočtem 2016
Rada a Evropský parlament 14. 11. 2015 nad ránem skončily hru s médii, přestaly se tahat o pár desítek milionů eur a dosáhly dohody o rozpočtu EU pro rok 2016. Pozitivní je, že je vyrovnaný (odhlédneme-li od mimorozpočtových položek, které celkový obrázek poněkud kalí) a redistribuuje ani ne setinu unijního HDP. V absolutních číslech jde ale o pořádný ranec (155 mld. eur v závazcích a 144 mld. eur v platbách), jehož největší část (nebo druhá největší, záleží na úhlu pohledu) půjde tradičně do zemědělství. Všechna klíčová data naleznete zde.
Rada schválila levnější platby kartou. Stalo se tak 16. 11. 2015. Implementace členskými státy (snad) do 24 měsíců.
Regulatorní síto EU v oblasti potravinářství je od 16. 11. 2015 zase o trochu hustší. Rada se s Evropským parlamentem shodla na zcela novém nařízení o tzv. novel food, potravinách, které na vnitřní trh začaly pronikat až po roce 1997. Myšlenka, aby se taková chia semínka dostala snáze na každý talíř a do každé misky, je nepochybně správná. Nesmí se ale zvrhnout v křížovou cestu autorizačním procesem. Což v EU (byť bona fide) vždycky hrozí.
České statistiky podle Eurostatu
Evropská ekonomika stojí na mikropodnicích. Starou pravdu, že devět z deseti firem má méně než deset zaměstnanců (a že neklesá počet OSVČ), potvrdil 17. 11. 2015, na začátku Evropského týdne pro malé a střední podniky, Eurostat. Bohužel nic víc z toho neplyne. Mezi vítěze evropské integrace dlouhodobě patří jinačí hráči. A pro Česko, které patří v obou uvedených parametrech mezi nadprůměrné, to platí zvláště.
Malé, drahé, ale naše. Právě takovou zprávu o bydlení v ČR vydal 23. 11. 2015 Eurostat. V Česku nejčastěji bydlíme ve vlastních bytech, na relativně malém prostoru, dáváme za to nadprůměrné peníze, a je nám nadprůměrně dobře. Zajímavé tentokrát není “klasické” srovnání se zeměmi Visegrádu, i když i to nabízí zajímavý obrázek, jako spíše srovnání s Německem a Rakouskem, ke kterým tak často mlsně vzhlížíme. Podrobnější data za celou osmadvacítku shrnující situaci v roce 2014 jsou k dispozici zde.
Dědictví kolektivizace je pořád živé: v Česku máme bezkonkurenčně největší zemědělské podniky z celé EU – a doslova jí kazíme průměr. Jinak data Eurostatu z 26. 11. 2015 ničím nepřekvapí – zemědělce například máme stejně staré jako kdekoli jinde. Žádné bezprostřední důsledky z toho neplynou. Pokud ale u nás bude růst farem pokračovat, mohou mít naši zemědělci do budoucna problém s financováním. Pokud EU v zemědělství někomu dopřává sluchu, tak jsou to spíše ti malí a znevýhodnění. A těch máme v Česku poskrovnu.
Dieselgate rozpoutala v EU ojedinělou legislativní smršť – přinejmenším co do rychlosti, rozsahu a intenzity nových opatření. Bohužel ale zapadla zpráva Evropské agentury pro životní prostředí z 26. 11. 2015, jež konstatuje, že emise CO2 z nových automobilů v Evropě “klesaly i v roce 2014”.
Stává se málokdy, že se Soudní dvůr EU postaví otevřeně proti spotřebitelům, tradičním chráněncům Evropské komise. 26. 11. 2015 se tak stalo. Soud vynesl rozsudek, jehož vyznění shrnul jednoduše: Zvýšení telekomunikačních sazeb v závislosti na indexu spotřebitelských cen neumožňuje účastníkům odstoupit od smlouvy. Je dobré vědět, že dovolávání se směrnice č. 2002/22 o univerzální službě má své meze.
Autor: Ondřej Krutílek, analytik Centra pro studim demokracie a kultury a B&P Research, psáno pro Euroskop