Uskutečnil se poslední kulatý stůl Národního konventu o EU v tomto roce
Národní konvent o EU zorganizoval poslední letošní kulatý stůl. Odborné jednání se uskutečnilo v pátek 11. prosince 2015 v Lichtenštejnském paláci a tématem byla věda a výzkum. Cílem konventu bylo prodiskutovat především zapojení České republiky do Evropského výzkumného prostoru (ERA).
Podkladem pro jednání byl dokument vypracovaný Technologickým centrem Akademie věd ČR. Kulatý stůl se zaměřil na otázku, jak zlepšit podmínky pro úspěšnou integraci České republiky do Evropského výzkumného prostoru (ERA) tak, abychom byli schopni efektivně využít přínosy, jež ERA a účast v něm nabízí. Pozornost byla věnována zejména následujícím diskusním okruhům:
- Co je příčinou dosavadního nízkého zapojení ČR do evropské výzkumné spolupráce a jak přispět k jejímu zvýšení?
- Jsou tematické výzkumné priority ČR v souladu s prioritami EU?
- Jak zajistit integraci infrastruktur pro výzkum do ERA?
Problém nízkého zapojení ČR do evropské výzkumné spolupráce přiblížil ve svém úvodním příspěvku Vladimír Albrecht z Technologického centra AV ČR. Na datech za 7. rámcový program mimo jiné ukázal, že podle počtu účastí připadajících na 1 mil. obyvatel se ČR řadí mezi deset států EU s nejnižší účastí. V důsledku nízké účasti na výzkumných projektech podporovaných z tohoto programu ztrácí ČR okolo 800 mil. Kč ročně, což odpovídá přibližně čtvrtině rozpočtu Grantové agentury ČR či 3 % celkových prostředků investovaných do vědy a výzkumu ze státního rozpočtu.
Příčinám nízkého zapojení ČR do rámcových programů EU se věnovala stanoviska ústředních orgánů státní správy odpovědných za oblast vědy a výzkumu, která postupně přednesli Lukáš Levák z Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, Martin Štícha z Ministerstva průmyslu a obchodu a Jan Marek z Úřadu vlády – Sekce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace. Všichni prezentující se shodli, že jedním z velmi důležitých důvodů nízkého zapojení výzkumných týmů do projektů evropské výzkumné spolupráce je nedostatečná systémová motivace pro intenzivnější snahu výzkumných organizací spolupracovat na mezinárodních výzkumných projektech. Výzkumné organizace jsou díky současnému systému hodnocení a institucionálního financování motivovány k tvorbě publikací a dalších výsledků, avšak intenzita a kvalita mezinárodních vazeb těchto organizací není v hodnocení takřka zohledněna. Dalším z možných důvodů je i nízká kvalita výzkumu realizovaného některými výzkumnými týmy a související malý zájem zahraničních pracovišť spolupracovat s těmito pracovišti v mezinárodních projektech.
Následná diskuse, do které se zapojili zástupci státní správy, Senátu ČR, vysokých škol, výzkumných center, podniků a odborových svazů, se věnovala především detailnějšímu posouzení příčin nízkého zájmu o zapojení výzkumných týmů do rámcových programů EU. Byly zmíněny také nedostatky na straně mobility výzkumníků a celkové uzavřenosti českého výzkumného systému, administrativní náročnosti podávání projektů a malého zapojení centrálních orgánů do evropských iniciativ zaměřených na spolupráci poskytovatelů veřejných prostředků na vědu a výzkum. Řada diskutujících vznesla obvyklou stížnost, že účast v projektech znamená velkou byrokratickou zátěž pro účastnický tým.
V závěru se účastníci kulatého stolu shodli, že ČR má v současné době velmi dobré podmínky pro rozvoj výzkumných aktivit, mj. díky významným investicím do modernizace výzkumných kapacit v posledních letech a díky slibně se rozvíjejícímu segmentu výzkumně orientovaných malých a středních podniků. Tento potenciál je však nyní potřeba efektivně využít a vytvořit kvalitní prostředí pro zapojení ČR nejen do evropské i celosvětové výzkumné spolupráce, jež přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky a kvality života obyvatel ČR. Konkrétní návrhy kroků pro rozvoj mezinárodní výzkumné spolupráce, které z diskuse vzešly, budou formulovány v doporučení Národního konventu.
