V rámci Národního konventu se debatovalo o ochraně spotřebitele na digitálním trhu
Národní konvent uspořádal další odborné jednání. Kulatý stůl, který se uskutečnil v pátek 3. června 2016, se zaměřil na ochranu spotřebitele na digitálním trhu. Téma digitální agendy je v současnosti velmi aktuální. Zasahuje do působnosti všech ministerstev a zároveň má velký dopad na konkurenceschopnost a hospodářský růst. Vláda se této oblasti věnuje už od svého nástupu v roce 2014 a v květnu rozhodla o jmenování Tomáše Prouzy, státního tajemníka pro evropské záležitosti, koordinátorem digitální agendy ČR.
„Máme obrovskou výhodu, že v oblasti digitální agendy existuje mnoho partnerů pro dialog. Spíše bude důležité najít si klíčové priority, kterým se budeme chtít věnovat. Z mého pohledu je jich pět – je to oblast digitálních schopností, online obchodování, e-Government, digitální bezpečnost a tzv. sdílená ekonomika. Poslední téma bude vyvolávat zřejmě nejvíc emocí, týká se totiž nových služeb jako je Uber nebo Airbnb. Proto jsme se na tuto oblast zaměřili v rámci Národního konventu,“ sdělil státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Diskuzní otázky kulatého stolu:
(1) Ochrana spotřebitele při využití on-line platforem a ve sdílené ekonomice
I. Přináší spotřebitelům online platformy a sdílená ekonomika nějaká rizika či problémy při jejich využívání oproti podnikatelům ve světě offline?
II. Jakým způsobem lze zajistit ochranu osobních údajů spotřebitele při využívání on-line platforem a ve sdílené ekonomice?
III. Jakým způsobem může ČR zaručit, že se uživatelé těchto služeb domůžou svých práv?
(2) Efektivnost regulace on-line platforem a sdílené ekonomiky
I. Je regulace on-line platforem zákonem nutná, nebo je možné za vhodný nástroj považovat samoregulační mechanismus? Případně, na jaké úrovni je vhodná legislativní regulace – evropské, vnitrostátní, regionální či lokální?
II. Může další případná regulace on-line platforem zabránit obcházení nebo porušování zákona? Je možné zahrnout všechny typy online platforem pod jeden regulační rámec, nebo je každá specifická?
III. Jaké jsou limity efektivnosti veřejnoprávní regulace ve světě online platforem? Jakým způsobem zajistit vymahatelnost práva?
Tyto otázky byly reflektovány v podkladovém materiálu, s jehož obsahem a závěry seznámil účastníky Jan Pastorčák z VŠE v Praze. Po představení podkladového dokumentu seznámila Věra Knoblochová účastníky se stanoviskem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Ve svém příspěvku zdůraznila obtížnost definování sdílené ekonomiky a on-line platforem, což komplikuje případnou regulaci. Danou problematiku podle ní nelze regulovat plošně. V souvislosti s kontrolou stávající regulace vyzdvihla činnost ČOI, která se této oblasti prakticky věnuje. Za problematickou považuje především transparentnost subjektů a zajištění bezpečnosti výrobků a služeb.
Stanovisko Úřadu vlády ČR prezentoval Patrik Haratyk. Seznámil účastníky kulatého stolu se studií Úřadu Vlády ČR na téma Sdílená ekonomika a digitální platformy. Poukázal na nutnost podpory nových platforem formou start-upových projektů. Cílem by měla být transformace ekonomiky ČR na moderní ekonomiku založenou na službách.
Poslední stanovisko prezentoval Lukáš Zelený z organizace dTest. Ve svém projevu mimo jiné zmínil, že spotřebitelé při uzavírání smluv distančním způsobem často nevědí, s kým přesně uzavírají smlouvu, a není tak zřejmé, zda se na právní vztah aplikují normy v rámci úpravy spotřebitelských smluv. Provozovatelé na druhé straně často neznají všechna pravidla a povinnosti, kterými se musí při poskytování služeb řídit. Upozornil na rizika samoregulace, která je podle něj pro uvedenou oblast stěžejní, zejména na riziko falešných recenzí. Nutná je spolupráce nadnárodních kontrolních orgánů, veřejnoprávní regulace by však neměla brzdit rozvoji nových platforem. Možným doplněním samoregulace dle jeho slov může být zavedení black listu špatných poskytovatelů.
Následnou diskuzi zahájil zástupce Evropské komise Eduard Hulicius, který v návaznosti na zveřejněné Sdělení Komise s názvem Evropská agenda pro sdílenou ekonomiku poukázal na to, že Evropská komise zaujala v rámci problematiky deregulační přístup. Rovněž připomněl, že lze využít již stávajících evropských předpisů a jejich výkladu vytvořeného při aplikaci příslušnými evropskými institucemi. Evropská komise bude tuto rychle se rozvíjející oblast i nadále monitorovat.
V diskuzi dále vystoupila Tereza Šamanová ze Svazu průmyslu a dopravy ČR, Jiří Šebesta ze Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR, Hynek Brom, místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová. Ta připomněla aktivity evropských institucí a také fakt, že nelze zapomínat na starší uživatele. Podle aktuálních studií je počítačově negramotných až 57% populace.
Ke slovu se dále dostali Kateřina Hrubešová ze Sdružení pro internetový rozvoj, Dagmar Gavlasová z ČMKOS, Václav Mach ze společnosti Microsoft a člen představenstva ICT Unie a také například Libor Manda ze společnosti Seznam.
Na základě kulatého stolu bude vydáno doporučení pro vládu a další tvůrce evropské politiky.