Národní konvent o Evropské unii vydal v úterý 14. března svá doporučení vzniklá na základě kulatého stolu z 24. února.
Národní konvent o Evropské unii vydal v úterý 14. března svá doporučení vzniklá na základě kulatého stolu z 24. února. Diskuze se zaměřila především na otázky spojené s budováním Evropského sociálního pilíře v kontextu dokončení hospodářské a měnové unie. Setkání se zúčastnili zástupci státní správy, obou komor Parlamentu ČR, hospodářských a sociálních partnerů, reprezentanti evropských institucí a neziskového sektoru.
„Lidé v Evropě musí vidět, že se Unie stará nejen o jejich bezpečnost, ale i o ekonomický rozvoj. V ekonomické integraci už jsme udělali hodně, ale v sociální zatím bohužel zaostáváme. Pořád je zde příliš mnoho rozdílů ve mzdách i v sociálním zabezpečení a rozdíly mizí příliš pomalu,“ připomíná nutnost věnovat se sociálním otázkám na evropské úrovni státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Národní konvent o EU formuloval následující doporučení vládě ČR a dalším tvůrcům evropské politiky:
1. Tématika evropského pilíře sociálních práv se zapisuje do celkového konvergenčního procesu uvnitř Evropy. Ekonomická konvergence zemí EU a s ní související sociální konvergence je přitom úkolem na řadu desetiletí. Je žádoucí, aby byl vývoj v jednotlivých kapitolách sociální dimenze (ať již jde o pracovní podmínky, rovné příležitosti a nediskriminační přístup na trh práce či o sociální ochranu zaměstnanců a osob stojících mimo trh práce) nejen systematicky a detailně analyzován, ale aby v něm byly patrné dlouhodobé trendy společenského vývoje. Obecně je pak nutné v oblasti budování sociálního pilíře hledat kompatibilitu tří principů: svobodného vnitřního trhu, vysokých sociálních standardů a pokračující regionální konvergence.
2. Při vyjednáváních o budoucí podobě evropského pilíře sociálních práv je potřeba brát v potaz reálný vývoj v EU. Hledání cest k větší ekonomické a sociální konvergenci musí zohlednit neočekávané události, ke kterým na úrovní EU dochází a jež mají spíše desintegrační potenciál. Jedná se například o situace jako brexit, uprchlickou vlnu či únik mozků, jenž je způsoben přesunem části obyvatel střední a východní Evropy do vyspělejších zemí. Cílem by mělo být nejen kvalifikovaně a v dostatečném předstihu předvídat kolizní situace, ale také vytvářet nezbytné předpoklady pro růst robustnosti evropského pilíře sociálních práv jako nástroje konvergence. Nezanedbatelným aspektem, na který musí pilíř sociálních práv odpovědět, je jeho schopnost stát se jedním z kamenů měnové integrace, aniž by tím však došlo k poškození zemí stojící mimo eurozónu, zejména zemí se závazkem vstupu.
3. O problematice evropského pilíře sociálních práv je nezbytné diskutovat v celém jejím kontextu a skrze všechny relevantní platformy, ať už odborné, veřejné či tripartitní. Je důležité vést tyto diskuse jak na úrovni jednotlivých zemích, tak v rámci jednotlivých uskupení těchto zemí (zejména v konstelaci V4), tak na úrovni EU jako celku, a to zejména s ohledem na jednotlivé evropské instituce. S ohledem na geografické postavení ČR a její zásadní (a dokonce i v evropském měřítku výjimečný) zájem na co nejlepších hospodářských a politických vztazích uvnitř Evropy, by se ČR měla stát moderátorem debaty o sociální Evropě a působit tak v této oblasti jako most mezi východem a západem a do určité míry i severem a jihem.
4. První příležitostí k zintenzivnění debaty o zavedení evropského systému sociálních práv bude zveřejnění Bílé knihy na konci dubna 2017. Je žádoucí, aby v návaznosti na vydání tohoto dokumentu proběhly jak napříč státní správou a stakeholdery, tak ve spolupráci s ostatními členskými zeměmi intenzivní diskuse o budoucí žádoucí podobě evropského pilíře sociálních práv, tak aby ČR disponovala srozumitelnou národní pozicí do doby zahájení listopadové konference k pilíři sociálních práv ve Stockholmu.
