Národní konvent o EU se sešel v pátek 31. března k tématu volného pohybu osob mezi EU a Spojeným královstvím po brexitu.
V pátek 31. března se uskutečnil kulatý stůl Národního konventu o EU zaměřený na otázky spojené s volným pohybem osob mezi Evropskou unií a Spojeným království po brexitu. Setkání se zúčastnili zástupci státní správy, obou komor Parlamentu ČR, hospodářských a sociálních partnerů, reprezentanti evropských institucí a neziskového sektoru.
V závislosti na notifikaci článku 50 Smlouvy o EU a odchodem Velké Británie z EU vyvstává stále důležitější otázka týkající se mobility osob. Vláda Spojeného království je nejen v této oblasti vázána svými politickými deklaracemi, ale také podmínkami kladenými ze strany britského parlamentu a soudů. Při vyjednávání o post-brexitovém režimu pro mobilitu osob proto nejde ignorovat politický závazek britské strany znovu nabýt kontrolu nad přeshraniční mobilitou i deklarace o postavení mobility osob zejména na základě mezinárodního, nikoliv unijního práva.
Na straně EU jsou politické limity post-brexitového režimu pohybu osob nastaveny zdánlivě mnohem volněji. To je dáno zejména nižší politickou odpovědností unijních institucí ve srovnání s britskou exekutivou, stejně jako menší pozorností a významem, který je veřejností v některých členských státech přikládán detailům post-brexitové mobility. S blížícím se zahájením vyjednávání však zesilují hlasy, že s osudy evropských občanů v současnosti pobývajících ve Spojeném království a naopak nelze obchodovat.
Úvodní slovo kulatého stolu pronesl ředitel Odboru koordinace evropských politik Úřadu vlády Jan Král. Následně představil podkladový dokument kulatého stolu Ivo Šlosarčík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která byla odborným garantem kulatého stolu. Svá stanoviska rovněž přednesli Vladimír Váňa z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Iveta Valachová z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a o své zkušenosti s mobilitou mezi EU a Spojeným královstvím se podělil Jan Komárek z London School of Economics and Political Science.
Hlavními diskutovanými otázkami byly následující:
• Jaká by měla být z českého pohledu preferovaná a realistická podoba post-brexitového režimu mobility pro ekonomicky aktivní osoby?
• Jaká by měla být z českého pohledu preferovaná a realistická podoba post-brexitového režimu mobility studentů?
• Jaký by měl být z českého pohledu preferovaný a realistický režim mobility rodinných příslušníků?
• Jak může těchto preferovaných režimů ČR dosáhnout v rámci institucionálního rámce budoucích vztahů se Spojeným královstvím s ohledem na procesní otázky, meze vnitrounijní solidarity a vzájemně deklarovanou reciprocitu EU – Spojené království?
Účastníci kulatého stolu se domnívají, že naše představy o nejlepším postbrexitovském nastavení vzájemných vztahů nejsou v harmonii s názorem Spojeného království. Z hlediska mobility ekonomicky aktivních osob by naší hlavní prioritou mělo být, co největší zpřístupnění britského pracovního trhu pro občany EU a snaha o vzájemnou koordinaci sociálního zabezpečení. Spojené království si je vědomo potřeby pracovníků z členských států Evropské unie. Z pohledu mobility studentů lze očekávat zájem UK o vysoce kvalifikované osoby. Zároveň je dosavadní program Erasmus+ nastaven do roku 2020 a o následné podobě programu se nyní jedná. Daných jednání se účastní i Spojené království, a proto by mohlo i nadále zůstat partnerem programu nebo tzv. programovou zemí jako ostatní země typu Norsko nebo Švýcarsko.
Účastníci diskuze se rovněž shodli na tom, že ČR by neměla vyvíjet snahy o bilaterální vyjednávání, ale významně se podílet na vzniku vyjednávacího mandátu pro Evropskou komisi a následně se snažit o vyjednávání jako součást jednotné EU.
Do diskuze se zapojili například přítomní členové a členky Evropského parlamentu Martina Dlabajová, Michaela Šojdrová, Pavel Svoboda a Jaromír Kohlíček. K tématu se rovněž vyjádřili náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olga Letáčková, Vladimír Bartovic z Institutu pro evropskou politiku, Lucie Studničná z Českomoravské konfederace odborových svazů, Gabriela Pikorová z Ministerstva práce a sociálních věcí nebo Soňa Machová z Úřadu vlády.
