Spravedlnost, bezpečnost a svoboda v dubnu 2017

09.05.2017
Euroskop

Komise hodnotila stav soudnictví v EU, Komise navrhuje posílit ochranu migrujících dětí, Rada přijala směrnici o kontrole nabývání a držení palných zbraní, Rada přijala nová pravidla pro lepší ochranu unijních financí, Ukrajinci by měli do EU vstupovat bez víz, Poslanci nejsou spokojeni s fungováním štítu EU – USA na ochranu soukromí, Situace v oblasti relokace a přesídlování se stabilizovala, Žadatelé o azyl by měli mít možnost pracovat dříve

Komise hodnotila stav soudnictví v EU

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Srovnávací přehled EU o soudnictví 2017 (KOM(2017)167)

Srovnávací přehled o soudnictví 2017

• Komise 10. 4. 2017 vydala po páté zprávu EU Justice Scoreboard poskytující srovnávací přehled o výkonnosti, kvality a nezávislosti soudních systémů v členských státech EU.

Pozadí

Srovnávací přehled se zaměřuje především na občanskoprávní, obchodní a správní spory a jeho cílem je pomoci členským státům v jejich úsilí vytvořit příznivější prostředí pro investice, podniky a občany. V rámci srovnávacího přehledu se hodnocení soustřeďuje na 3 hlavní prvky účinného systému soudnictví – efektivita: ukazatele jako délka řízení, podíl vyřízených věcí a počet projednávaných věcí; kvalita: ukazatele jako právní pomoc, soudní poplatky, vzdělávání, sledování a hodnocení činnosti soudu, rozpočet a lidské zdroje a nezávislost: ukazatele toho, jak podniky a veřejnost vnímají nezávislost soudnictví, a záruky týkající se činnosti soudců.

Zlepšování účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví je trvalou prioritou evropského semestru. Srovnávací přehled by měl členským státům pomoci k dosažení tohoto cíle. Přehled doplňuje posouzení jednotlivých zemí, které se provádí prostřednictvím dvoustranného dialogu s vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami. Na základě tohoto posouzení mohou být pro jednotlivé země vydána doporučení, jak systém soudnictví zlepšit.

Srovnávací přehled vychází z různých zdrojů informací, především z údajů od Evropské komise pro efektivitu justice (CEPEJ) Rady Evropy a od celoevropských sítí, jako je Evropská síť rad pro justici, Síť předsedů nejvyšších soudů EU, Rada advokátních komor a sdružení právníků v Evropě (CCBE) a různé výbory zabývající se konkrétními oblastmi právních předpisů EU.

Hodnotící zpráva nepropaguje žádný konkrétní typ soudního systému a staví všechny členské státy na stejnou úroveň. Srovnávání má přispívat také k identifikaci potenciálních nedostatků, vylepšení a výměnu osvědčených postupů.

Klíčové a sporné body

Představený srovnávací přehled o soudnictví zmiňuje jako klíčová zjištění:

• Kratší délka řízení v občanskoprávních a obchodních věcech: řízení se zkrátilo i v řadě členských států, jejichž systémy soudnictví se potýkají s problémy.
• Analýza vymáhání práva v oblasti ochrany spotřebitele: přehled ukazuje, že se délka správního řízení a soudního přezkumu v této oblasti v jednotlivých zemích značně liší.
• Analýza boje proti praní peněz: Na základě čtvrté směrnice o boji proti praní peněz poskytly členské státy vůbec poprvé údaje i v této oblasti. Z těch plyne, že v délce řízení o trestných činech souvisejících s praním peněz existují velké rozdíly: řízení trvá od necelého 1/2 roku až po téměř 3 roky.
• Omezený přístup ke spravedlnosti pro méně majetné občany: z přehledu vyplývá, že v některých členských státech nemají občané s příjmem pod prahem chudoby v určitých typech sporů nárok na žádnou právní pomoc.
• Lepší nebo stabilní vnímání nezávislosti soudnictví ze strany veřejnosti: tohoto výsledku bylo ve srovnání s rokem 2016 dosaženo ve více než 2/3 členských států. Jako nejčastější důvod, proč je nezávislost soudů a soudců vnímána jako nedostatečná, byly uváděny zásahy nebo tlak ze strany vlády a politiků.
• Normy kvality: V některých členských státech s méně efektivním systémem soudnictví neexistují normy zamezující zdlouhavým soudním řízením.

Doba potřebná k vyřešení občanských, obchodních, správních a jiných věcí (první stupeň / ve dnech):

Pozice ČR

ČR se daří již druhým rokem za sebou snižovat průměrnou délku soudního řízení. V oblasti využití informačních a komunikačních technologií patří česká justice na přední místa. Naopak k hůře hodnoceným se ČR řadí v oblastech doby trvání soudního přezkumu, počtu soudců zapojených do tréninkových programů EU či využívání alternativních způsobů řešení sporů. Významné změny nebylo dosaženo ani u vnímání nezávislosti soudnictví v ČR.

Odkazy

• Questions and Answers on the 2017 EU Justice Scoreboard
• Srovnávací přehled EU o soudnictví 2017 ukazuje, že soudy jsou účinnější, ale problémy přetrvávají

Komise navrhuje posílit ochranu migrujících dětí

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Ochrana migrujících dětí (KOM(2017)211)

• Komise 12. 4. 2017 předložila návrh na ochranu migrujících dětí, který by měl zajistit, aby migrující děti byly při příchodu do EU rychle identifikovány a bylo s nimi zacházeno přiměřeně jejich věku.

Pozadí

V posledních letech se dramaticky zvýšil počet migrujících dětí přicházejících do EU, přičemž v mnoha případech jde o děti bez doprovodu. V roce 2015 a 2016 představovaly děti okolo 30 % žadatelů o azyl. Celkový počet žadatelů o azyl z řad dětí se v uplynulých 6 letech zvýšil 6násobně. Děti vyžadují zvláštní a odpovídající ochranu, protože jsou často oběťmi extrémních forem násilí, vykořisťování a obchodování s lidmi, fyzického, psychického a sexuálního zneužívání. Existuje u nich riziko marginalizace a zapojení do trestné činnosti nebo radikalizace.

Stávající politiky a právní předpisy EU poskytují rámec pro ochranu práv migrujících dětí, který zahrnuje řadu aspektů včetně podmínek přijetí, zpracovávání jejich žádostí a integrace. Akční plán pro nezletilé osoby bez doprovodu (2010–2014) přispěl ke zvýšení povědomí o potřebách ochrany migrujících dětí bez doprovodu a k prosazování ochranných opatření.

Otázkami ochrany migrujících dětí se zabývá také Evropský program pro migraci a sdělení o aktuálním stavu jeho provádění. Doporučení Komise „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ nabízí vodítko pro snížení chudoby dětí a zlepšení kvality jejich života. Z těchto důvodů Komise představila zmíněné sdělení.

Klíčové a sporné body

Komise v rámci dokumentu Ochrana migrujících dětístanovila prioritní oblasti, na něž by se měly členské státy zaměřit a jež jsou podporovány ze strany EU. Jejich cílem by mělo být zlepšení ochrany migrujících dětí a zajistit užší vztah mezi azylovými zařízeními a úřady na ochranu dětí.

• Zásadní je rychlá identifikace a ochrana dětí po příjezdu. V počáteční fázi registrace by měla být přítomna osoba odpovědná za ochranu dětí a v každém hotspotu by měli být jmenováni úředníci odpovědní za ochranu dětí. Členské státy by měly zavést postupy zajišťující pravidelné zprávy a výměnu informací o všech pohřešovaných dětech.

Potřeby každého dítěte je třeba posoudit co nejdříve po jeho příjezdu a všechny děti by měly mít přístup k právní pomoci, zdravotní péči, psychosociální podpoře a vzdělávání, a to bez ohledu na svůj status. Pokud jde o nezletilé osoby bez doprovodu, měla by jim být poskytnuta pěstounská či rodinná péče a měla by být posílena role opatrovníků. Za tímto účelem by Komise měla zřídit Evropskou síť opatrovnických institucí, která by měla sloužit k výměně osvědčených postupů.

Komise vyzvala členské státy, aby zintenzivnily přesídlování dětí, které potřebují ochranu. V zájmu dětí, které mají být navráceny, je také nezbytné přijmout speciální opatření pro vyhledávání rodinných příslušníků.

Předpokládaný další vývoj

Návrh bude nyní předán a projednán v EP a v Radě.

Odkazy

• Chránit všechny migrující děti: Komise nastiňuje prioritní opatření
• Akční plán pro nezletilé osoby bez doprovodu (2010–2014)
• Evropský program pro migraci
• Sdělení o aktuálním stavu jeho provádění
• Doporučení Komise „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“

Rada přijala směrnici o kontrole nabývání a držení palných zbraní

Směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní

• Rada 25. 4. 2017 přijala směrnici o kontrole nabývání a držení zbraní, kterou se upravuje a doplňuje stávající směrnici č. 477/91, čímž byl ukončen legislativní proces.

Pozadí

Návrh Komise předložila v listopadu 2015 v kontextu řady teroristických činů, k nimž došlo. Stávající revize je pokračováním revize z roku 2008 a rovněž uvádí právní předpisy EU do souladu s protokolem OSN proti nedovolené výrobě střelných zbraní a obchodování s nimi (více v příspěvku „Rada chce zpřísnit držení zbraní v EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2016).

EP a Rada dosáhly v prosinci 2016 prozatímní dohody týkající se revize směrnice. Diskuze mezi orgány probíhaly více než rok. EP v březnu 2017 schválil novelu směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní. Návrh, který byl kompromisním zněním z trialogu uskutečněného v prosinci 2016, zavádí přísnější kontroly zbraní ke střelbě slepými náboji a nedostatečně deaktivovaných zbraní, současně však poskytuje i prostor pro výjimky udělované členskými státy s cílem respektovat práva současných zákonných vlastníků (více v příspěvku „Revizi směrnice o střelných zbraních schválil EP“ Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2017, a v příspěvku „Byla dojednána prozatímní politická dohoda o směrnici o střelných zbraních“ Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2016). Původní návrh Komise z konce roku 2015 omezoval držení poloautomatických zbraní. Kompromisní dohoda s tím ovšem již nepočítá.

Klíčové a sporné body

• Revize si kromě stanovení jednotných pravidel pro legální držení klade také za cíl kontrolu pohybu zbraní, jež by měla zabránit obchodování se zbraněmi na černém trhu. Schválený akt rozděluje zbraně do 3 resp. 4 kategorii. Nejnebezpečnější zbraně jsou zařazeny do kategorie A, poté následují kategorie B a C. Dřívější kategorie D byla zrušena.

Konkrétně směrnice zavádí:

Lepší sledovatelnost palných zbraní – schválené znění zpřísňuje pravidla pro označování palných zbraní mimo jiné tím, že zavádí novou povinnost označovat i hlavní části těchto zbraní. Příslušné informace mají být rovněž zaznamenány ve vnitrostátních elektronických systémech, což by měly zajistit členské státy.

Opatření pro znehodnocení a uschopnění nebo přeměnu palných zbraní – směrnice vyžaduje, aby znehodnocené palné zbraně byly klasifikovány v rámci kategorie C (zbraně podléhající ohlášení). Na znehodnocené palné zbraně se dříve legislativa nevztahovala. Vytvořena byla také nová kategorie salutních a akustických zbraní, do které spadají střelbyschopné palné zbraně, které byly upraveny pro střelbu nábojkami nebo cvičnými náboji, např. při divadelních představeních nebo televizních vysíláních.

Přísnější pravidla pro nabývání a držení nejnebezpečnějších palných zbraní – nejnebezpečnější palné zbraně, spadající do kategorie A, bude možno získat pouze na základě výjimky udělené příslušným členským státem. Možné důvody takových výjimek, jako je národní obrana nebo ochrana kritické infrastruktury, jsou definovány v seznamu a lze je udělit pouze v případech, kdy nevyvstává riziko pro veřejnou bezpečnost či veřejný pořádek. Pokud by měla být palná zbraň kategorie A využita pro sportovní střelbu, je nezbytné prokázat trénink uznaný oficiální sportovně střeleckou organizací.

• Zákaz civilního používání nejnebezpečnějších samonabíjecích palných zbraní – revizí směrnice došlo k zařazení některých samonabíjecích palných zbraní do kategorie A. Konkrétní parametry jsou uvedeny v právním aktu, např. krátké palné zbraně, které umožňují vystřelit více než 21 nábojů bez opětovného nabití nebo dlouhé palné zbraně, které umožňují vystřelit více než 11 nábojů bez opětovného nabití. Civilní využívání bylo tedy zakázáno. Zakázány byly také dlouhé palné zbraně, které lze snadno skrýt, např. díky skládací nebo teleskopické ramenní opěře.

Lepší výměna relevantních informací mezi členskými státy – Komise může navrhnout zřízení systému pro elektronickou výměnu informací mezi členskými státy, kde by byly uvedeny informace o převodu i odmítnutí převodu do jiného členského státu.

Pozice ČR

ČR se k revizi vyjadřovala dlouhodobě odmítavě, a to např. proto, že legální držené zbraně nebývají většinou využity pro teroristickou trestnou činnost. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec se vyjádřil, že v případě schválení směrnice bez větších změn chce předložit ústavní dodatek, který by rozšířil podmínky pro užití zbraní.

Předpokládaný další vývoj

Podepsané znění bude zveřejněno v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost o 20 dní později. Členské státy budou mít poté 15 měsíců, aby provedly nová pravidla ve vnitrostátním právu a 30 měsíců, aby zavedly systémy registraci pro sledování a identifikování zbraní.

Odkazy

• EU posiluje kontrolu nabývání a držení palných zbraní
• Parliament approves revised EU gun law to close security loopholes
• Firearms: Agreement on Commission proposal to increase citizens‘ security

Rada přijala nová pravidla pro lepší ochranu unijních financí

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on the fight against fraud to the Union’s financial interests by means of criminal law (COM(2012)363)

• Rada 25. 4. 2017 přijala směrnici o ochraně finančních zájmů EU, díky čemuž má dojít k úspěšnějšímu stíhání a postihování trestných činů proti finančním prostředkům EU a zpětnému získávání zpronevěřených evropských peněz.

Pozadí

Podle Komise se v jednotlivých členských státech liší např. výklad toho, co lze považovat za „podvod proti rozpočtu EU“, přičemž přes 90 % rozpočtu EU spravují právě členské státy. Různé jsou rovněž sankce, jež se (v případě podvodů) pohybují v rozmezí od faktické beztrestnosti (např. Velká Británie, Irsko), přes 2 roky (např. ČR) až po 12 let odnětí svobody (např. Rumunsko). Liší se také lhůty, během nichž lze trestné činy proti rozpočtu vyšetřovat a stíhat (1-12 let). I proto se míra úspěšnosti při usvědčování pachatelů pohybuje v rozmezí 14-80 % a unijní průměr činí 41 %.

V roce 2010 bylo v souvislosti s výdaji a příjmy EU zaznamenáno celkem 600 případů podezření z podvodu a škody dosáhly údajně až 617 mil. €, což je (pokud jde o sumu v €) více než dvojnásobek roku 2009.

Komise svůj návrh (vycházející z čl. 325 Smlouvy o fungování EU) věcně založila na nelegislativním sdělení, jejž uveřejnila již v květnu 2011. Nová norma by měla nahradit nezávaznou úmluvu o ochraně finančních zájmů z července 1995.

V dubnu 2014 se k návrhu v 1. čtení vyjádřil EP a od prosince 2014 byl návrh projednáván v Radě. Irsko oznámilo, že se chce přijímání a používání této směrnice účastnit. Naopak Velká Británie a Dánsko se na přijímání směrnice nepodílejí.

Klíčové a sporné body

Nová norma by měla jednotně definovat trestné činy proti rozpočtu EU (mj. podvod, korupci, zneužití finančních prostředků, praní špinavých peněz, maření zadávání veřejných zakázek na úkor rozpočtu EU) a stanovit minimální sankce (včetně konfiskace výnosů z trestné činnosti či možnosti minimálně půlročního trestu odnětí svobody) (více v příspěvku „Komise: Přísnější tresty za podvody s unijními penězi“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2012). Do působnosti směrnice by měly spadat i závažné případy přeshraničních podvodů s DPH, které přesahují částku 10 mil. €.

V neposlední řadě obsahuje návrh směrnice minimální pravidla pro promlčecí lhůty, během nichž musí být případ vyšetřen a stíhán, a také minimální pravidla pro sankce, včetně trestu odnětí svobody v nejzávažnějších případech. Sankce pro fyzické osoby by měly v určitých případech spočívat v trestu odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby 4 let. Promlčecí doba by měla činit alespoň 5 let od okamžiku spáchání daného trestného činu.

Předpokládaný další vývoj

Pokud návrh schválí i EP, budou mít členské státy 24 měsíců na to, aby ustanovení zavedly na vnitrostátní úrovni.

Odkazy

• Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on the fight against fraud to the Union’s financial interests by means of criminal law (COM(2012)363)
• Komise: Chránit peníze daňových poplatníků: při stíhání podvodníků navrhuje Komise důsledněji využívat trestního práva
• Rada přijala nová pravidla pro lepší ochranu unijních financí
• Procedure 2012/0193/COD
• Questions and Answers: Proposal to protect financial interests of the EU
• Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o ochraně finančních zájmů Evropské unie trestním právem a správním vyšetřováním. Integrovaná politika ochrany peněz daňových poplatníků, KOM(2011)293
• Komise se snaží prosadit přísnější pravidla na ochranu peněz daňových poplatníků před podvody
• Akt Rady ze dne 26. července 1995 o vypracování Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství

Krátce…

Ukrajinci by měli do EU vstupovat bez víz

Poslanci nejsou spokojeni s fungováním štítu EU – USA na ochranu soukromí