09.07.2017
Euroskop
Rada EP se dohodly na pravidlech ekologické produkce a označování ekologických produktů, Komise vytvořila platformu pro welfare zvířat, Instituce se shodly na novém nařízení o udržitelných pravidlech rybolovu, Účetní dvůr požaduje zlepšení podpor pro mladé zemědělce, Akční plán boje proti antimikrobiální rezistenci zveřejněn, Dalších 70 mil. € pro producenty ovoce
|
Rada EP se dohodly na pravidlech ekologické produkce a označování ekologických produktů
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ekologické produkci a označování ekologických produktů, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX [nařízení o úředních kontrolách] a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (KOM(2014)180)
|
- Instituce EU se 28. 6. 2017 shodly po dlouhém vyjednávání na podobě návrhu nařízení, které má upravit kontroly ekologické produkce, ale i zjednodušit přechod z konvenčního zemědělství.
Pozadí
V roce 2014 Komise předložila návrh nařízení o ekologické produkci a označování ekologických produktů z důvodu dynamického rozvoje ekologického zemědělství (4ásobný nárůst produkce), kdy bylo nutné zastaralou legislativu upravit tak, aby odpovídala potřebám ekologických zemědělců i spotřebitelů. Po 3 letech vyjednávání, kdy byl návrh Radou v prosinci 2016 odmítnut, dokázalo maltské předsednictví v březnu 2017 získat od Rady mandát téma znovuotevřít a 28. 6. 2017 jej dovést ke zdárnému konci, resp. k předběžné dohodě mezi Radou a EP. Vyjednávání návrhu probíhalo od listopadu 2015 i prostřednictvím neformálního trialogu mezi Komisí, Radou a EP, který se využívá u obzvlášť neprůchodných legislativních návrhů.
Klíčové a sporné body
Komise návrh legislativy zveřejnila 24. 3. 2014 s cílem celkově zlepšit a aktualizovat právní předpisy týkající se ekologické produkce, konkrétně (1) odstranit překážky pro udržitelný rozvoj ekologické produkce v Unii, (2) zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž pro zemědělce a hospodářské subjekty a umožnit efektivnější fungování vnitřního trhu a (3) zvýšit důvěru spotřebitelů v ekologické produkty.
Legislativa se soustředí na posílení kontrolního systému biopotravin, především jeho preventivní složky, což má obratem posílit důvěru spotřebitelů. Návrh dále předpokládá další harmonizaci a zjednodušení pravidel produkce, výjimky a odchylky mají být postupně odstraňovány v závislosti na posouzení Komise. Stejné podmínky mají platit i pro dovoz ze třetích zemí. Do ekologické produkce by měly nově zemědělci moci zařadit širší škálu produktů (např. sůl, korek, včelí vosky, maté, listy révy vinné, palmová jádra).
Malé a střední zemědělské a potravinářské podniky by dle nové legislativy měly mít usnadněný přechod od konvenční k ekologické produkci prostřednictvím systému skupinové certifikace. Skupinová certifikace podnikům má ušetřit náklady na kontrolu a certifikaci a související administrativní zátěž.
Návrh naopak nedostatečně adresuje problematiku harmonizaci přítomnosti nepovolených látek, proti čemuž se ostře stavěl EP. Zvítězil však původní návrh Komise, který členským státům dává možnost již stanovené prahové hodnoty nepovolených látek ponechat v platnosti. Po 4 letech Komise stav přezkoumá a případně rozhodne o další harmonizaci.
Návrh po celou dobu své existence čelí ostré kritice z řad organizací ekologických zemědělců, které jej označují za od základu špatný.
Pozice ČR
Dle ministra zemědělství Mariana Jurečky text návrhu nenaplňuje původní cíl a očekávání. ČR dokonce vyzvala Radu k zastavení projednávání návrhu, protože ani po 3 letech vyjednávání se z pohledu nepodařilo dosáhnout smysluplného výsledku u klíčových prvků návrhu (především rezidua nepovolených lýtek a harmonizace jejich limitů napříč EU).
Předpokládaný další vývoj
Návrh nařízení nyní musí v rámci Rady schválit Zvláštní výbor pro zemědělství (ZVZ), poté jej čeká první čtení v EP. Očekává se nicméně přijetí návrhu beze změn s účinností od 1. 7. 2020.
Odkazy
- Green light to new European rules on organic farming
- Commission welcomes agreement on new rules for organic production
- Fact and figures on organic agriculture in the EU
Krátce…
Komise vytvořila platformu pro welfare zvířat
|
Komise 6. 6. 2017 zahájila fungování platformy EU na téma dobrých životních podmínek (welfare) zvířat, která zahrnuje více než 75 zástupců z řad zainteresovaných aktérů (NNO, vědci, zástupci členských států, EFSA a další). Platforma vznikla na popud zvyšujícího se zájmu evropské společnosti o welfare zvířat a jejím cílem je vytvořit a vést dialog mezi kompetentními aktéry o možnostech zlepšení implementace stávajících pravidel a vytvoření nových. Dílčí cíl platformy představuje i prosazování tématu na globální úrovni. Komise uvedla, že časem pravděpodobně dojde i k vytvoření nové legislativy týkající se welfare zvířat, upozornila však, že v současnosti se mají všichni aktéři soustředit především na implementaci stávajících pravidel.
Instituce se shodly na novém nařízení o udržitelných pravidlech rybolovu
|
Rada se 20. 6. 2017 dohodla s EP na nových pravidlech pro udržitelné řízení vnějšího rybářského loďstva. Návrh nařízení by měl vést k modernizaci režimu udělování oprávnění k rybolovu a má se vztahovat na všechna plavidla EU provozující rybolov mimo vody EU i na plavidla třetích zemí, které loví ve vodách EU. Díky novým pravidlům by EU měla získat i lepší nástroje ke sledování rybolovných lodí a účinněji tak bojovat proti nezákonnému rybolovu. Politickou dohodu musí nyní schválit Coreper a poté o návrhu bude hlasovat EP. Počítá se s finálním přijetím již v prvním čtení a návrh nařízení by tak mohl vstoupit v platnost do konce roku 2017.
Účetní dvůr požaduje zlepšení podpor pro mladé zemědělce
|
Účetní dvůr EU ve své zprávě z 29. 6. 2017 kritizuje cílení podpor pro mladé zemědělce, přičemž zdůrazňuje, že se jedná o příliš vágně definovaný pojem. Účetní dvůr se zaměřil na 4 země s největšími výdaji pro mladé zemědělce (Polsko, Španělsko, Francii a Itálii). Negativně zhodnotil především podporu v prvním pilíři SZP (přímé platby), která dle Účetního dvora neslouží k hlavnímu účelu podpory – generační obměně v zemědělství. Druhý pilíř je na tom o něco lépe, nicméně dle Účetního dvora existují mezery v posuzování žádostí v rámci členských států, kdy nejsou vybírány pouze ty nejlepší projekty. Doporučení jsou ve zprávě Účetního dvora shrnuta do 3 oblastí: zlepšení udělování přímých plateb na základě posuzování potřeb a dosahování cíle v podobě generační obměny; zlepšení výběru projektů, které mají být podpořeny z programů rozvoje venkova a zlepšení monitorování a hodnocení podpor pro mladé zemědělce.
Akční plán boje proti antimikrobiální rezistenci zveřejněn
|
Komise 29. 6. 2017 přijala nový Akční plán boje proti antimikrobiální rezistenci (AMR), která je ročně zodpovědná za 25 tis. úmrtí a EU stojí 1,5 mld. €. Plán obsahuje pokyny pro obezřetné používání antimikrobiálních látek u lidí adresované zdravotníkům, která mají sloužit jako případné doplnění národních pokynů pro prevenci a kontrolu infekcí. Akční plán staví na 3 pilířích: (1) učinit z EU region s nejlepší praxí; (2) podpora výzkumu, vývoje a inovací a (3) utváření globální agendy. První Akční plán AMR pokrýval léta 2011–2016, ale téma je v evropské společnosti stále spíše neznámé. Součástí nového Akčního plánu je tak i osvěta o problematice AMR. Komise na toto téma provozuje i webovou stránku.
Dalších 70 mil. € pro producenty ovoce
|
Komise 30. 6. 2017 schválila prodloužení opatření pro podporu producentů ovoce kvůli přetrvávajícím ruským sankcím. Pro producenty ovoce z celkem 12 zemí (ne z ČR) je připraven rozpočet o výši 70 mil. €. Plná (100%) kompenzace je udělována zemědělcům, kteří ovoce nabídnou k tzv. volné distribuci (charita), aby nedocházelo k plýtvání potravinami. Pokud producent ovoce zkompostuje nebo jej sklidí před uzráním či vůbec, je mu udělena nižší míra podpory.