12.09.2018
Euroskop, čtk
Vnější hranice Evropské unie potřebují efektivnější ochranu, poznamenal dnes v projevu před europarlamentem předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Komise proto podle něj navrhuje k roku 2020 navýšit počty příslušníků Evropské pobřežní a pohraniční stráže na 10.000 lidí.
Juncker také upozornil, že členské země se stále neshodly na tom, jak solidárně v migrační krizi spolupracovat. Bez takové domluvy podle něj ale není možné udržet schengenský prostor volného pohybu.
Juncker v projevu o stavu EU zdůraznil, že osobně je proti návratu hranic uvnitř EU, pokládal by to za krok zpět. Šéf komise proto dnes vyzval stávající rakouské předsednictví unie, aby učinilo „zásadní kroky“ k nalezení vyvážené reformy způsobu, jak unie řeší migrační problematiku.
Efektivnější vyřizování žádostí o azyl
Komise dnes také navrhla posílení mandátu příslušných unijních agentur jako je Evropský podpůrný a azylový úřad (EASO) tak, aby byly efektivnější při vyřizování žádostí o azyl. Úřad by měl dokázat lépe pomáhat členským zemím, při řešení žádostí. Juncker oznámil i záměr změnit pravidla pro návraty těch, kdo s žádostí neuspějí tak, aby vracení bylo rychlejší.
Migrace bude významnou částí jednání neformálního summitu EU v rakouském Salzburgu příští týden. Země bloku stále hluboce dělí otázka reformy takzvaného dublinského systému, tedy způsobu, jak unie řeší žádosti o azyl.
Už několik předsednických zemí neuspělo ve snaze najít kompromis mezi tím, že část zemí – včetně Česka – odmítá jakokoliv podobu povinného přebírání migrantů odjinud a jiné, třeba Itálie, na takové formě vzájemné solidarity mezi zeměmi unie naopak trvají.
Otazník nad řešením migrační krize
Na summitu v červnu se navíc státy bloku dohodly – právě po tlaku Itálie – na zřízení „kontrolovaných středisek“ na území EU, kam by byli odváženi migranti zachránění ve Středozemním moři. Plán se ale zatím podle diplomatů nepodařilo nějak podrobněji rozvinout, žádný stát například takové trvalé středisko zřizovat nechce. Podobně nyní stagnují i nápady na vznik analogicky fungujících „vyloďovacích platforem“ v Africe, na jejichž práci by dohlížely agentury OSN.
Juncker míní, že není možné řešit „každou loď jednotlivě“, protože nestačí „jednorázová solidarita“. V této věci je podle něj naopak potřeba „solidarita trvalá, nyní i do budoucna“.
Předseda komise, která v minulých letech byla za přístup k řešení migrační krize opakovaně kritizována, dnes ve svém posledním vystoupení v europarlamentu před volbami v roce 2019 zdůraznil, že snahy jeho týmu přinesly ovoce. „Příchody se drasticky snížily – o 97 procent ve východním Středomoří a o 80 procent v centrálním Středomoří. Evropské operace přispěly od roku 2015 k záchraně 690.000 lidí,“ vypočetl.
Autor: Euroskop
