Debata s komisařkou Bieńkowskou a T. Petříčkem v Olomouci


Chad Bumsted, psáno pro Euroskop (do češtiny přeložil Petr Pospíšil), 15.10.2019

Diskuze konaná při příležitosti výročí patnácti let členství České republiky v Evropské unii se uskutečnila v úterý 8. října v Olomouci. Debaty se zúčastnili eurokomisařka Elżbieta Bieńkowska, ministr zahraničí Tomáš Petříček a náměstěk primátora města Olomouc Karel Konečný. Role moderátora se ujal Václav Stehlík z Palackého univerzity v Olomouci.

Uplynulo třicet let od doby, kdy se cinkání klíčů rozeznělo českými ulicemi na znamení sametové revoluce vedoucí k obnově svobody v České republice. Polovinu času, který od této doby uběhl, prožilo Česko spolu se svými občany jakožto členský stát Evropské unie. Z členství v této organizaci země nesmírně profitovala. Například v roce 2017, tedy třináct let od vstupu do unijního společenství, byla Česká republika příjemcem více než 67 miliard korun.

Bieńkowska: Evropská unie není bankomat, hodnoty jsou více

Třebaže tento přínos je tuzemskými občany nepopiratelně vnímán jako jeden z největších, komisařka Bieńkowska rázně odmítla myšlenku, že by na Evropskou unii mělo být nahlíženo jako „na bankomat“. Namísto toho jsou to podle ní především svobody a další hodnoty, na nichž je Unie vystavěna a které ji činí slovy eurokomisařky „nejvýhodnějším uspořádáním pro Evropu“.

Aby si EU tento status udržela, jak komisařka podotkla, mezi Unií a členskými státy musí fungovat reciproční, vzájemně vyvážený vztah, aby bylo možné vytvořit ekonomický a sociální systém konkurenceschopný i vůči nejmocnějším zemím světa.

Petříček: Členství v Unii vyžaduje kompromisy

Ministr zahraničí Tomáš Petříček na to navázal v souhlasném duchu, když uvedl, že cenou za členství v EU je nutnost dělat kompromisy. Kompromisy, jež evropským zemím umožňují být součástí „největšího demokratického klubu na světě“.

Prostřednictvím kompromisů rovněž jiné členské země umožnily České republice využít výhod, jichž by bez členského statusu bývalo nebylo možné čerpat. Kupříkladu unijní kohezní politika výrazně pomáhá členským zemím, jež potřebují ekonomickou pomoc, poměrnou alokací finančních prostředků. Podle komisařky Bieńkowské kohezní politika sehrála hlavní roli při navýšení českého HDP na úroveň pouze o 10 procent nižší, než je průměr všech členských zemí. Oproti stavu před patnácti lety to znamená zlepšení o 20 procent.

Musí platit všichni za jednoho, nikoli jeden za všechny

Ruku v ruce s posilováním české ekonomiky se může objevit obava s ohledem na budoucnost ekonomických výhod plynoucích z členství. Toto je důvod, jak konstatoval ministr Tomáš Petříček, proč je nezbytné sledovat společný cíl a mít na paměti, že EU by se měla řídit heslem „všichni za jednoho, nikoli jeden za všechny“. Proto je potřeba, aby každý členský stát Unie měl s EU reciproční vztah, který se však nutně vždy nerovná čerpání výhod v každé jednotlivé kategorii.

Koneckonců jedno z nejpádnějších poselství uvedené řečníky znělo, že navzdory ve světle vysokých očekávání českých občanů možná lehce pomalejšímu pokroku, současná situace je mnohonásobně lepší, než kdyby bylo Česko mimo Evropskou unii.

Anglická verze reportáže je k dispozici zde. / For English version of the report, please visit this link.

Autor: Chad Bumsted, psáno pro Euroskop (do češtiny přeložil Petr Pospíšil)

Sdílet tento příspěvek