Tereza Chlebounová, Euroskop, 3. 4. 2020
Zvládla EU zareagovat na šíření nákazy COVID-19? Jak se epidemie promítne do podoby víceletého finančního rámce? A skončil Schengen tak, jak jsme ho znali? Evropě v časech koronaviru se věnovala debata s názvem „EU± // Co bude s EU po koronavirové pandemii?“, která proběhla online ve čtvrtek 2. dubna.
O svůj pohled na současnou situaci a budoucí vývoj EU v kontextu koronavirové krize se podělili Ivo Šlosarčík, profesor na Katedře evropských studií IMS Fakulty sociálních věd UK, Štěpán Černý, ředitel Odboru koordinace evropských politik v rámci Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR a Filip Nerad, analytik a bývalý zpravodaj ČRo Plus v Bruselu. Diskuzi moderoval Tomáš Weiss, docent z Katedry evropských studií IMS Fakulty sociálních věd UK.
Debatu, která se vzhledem k opatřením proti koronaviru vysílala živě na Facebooku, zorganizovaly Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, Katedra Evropských studií IMS FSV UK a Skautský institut. Diváci mohli tentokrát své dotazy pokládat během vysílání do komentářů.
EU dělá maximum toho, co jí členské státy dovolí
Podle Štěpána Černého je Evropská unie nachystaná na krizové situace, které v minulosti zažila, jako jsou rozsáhlé povodně nebo příliv migrantů. „Je trochu nefér říkat, že Komise nebyla připravena, na tohle nebyl připraven nikdo,“ zdůraznil Černý.
Podle Nerada je reakce EU podobná jako v jiných krizích: „EU neragovala tak rychle, jak by se čekalo, pak ale instituce nastoupily poměrně vehementně,“ zhodnotil situaci Nerad. Zároveň připomněl, že pravomoce Unie jsou v oblasti zdravotnické politiky hodně limitované, hlavní slovo mají členské státy, které si do ní nechtějí nechat mluvit. „EU dělá maximum možného, co jí smlouvy a členské země dovolují,“ myslí si Nerad.
Každý se vždy připravuje na minulou válku, EU dělá to, co jí členské státy daly za úkol. Na hodnocení je však ještě brzy, shodují se účastníci online debaty. Zdroj: Audiovizuální služba Evropské komise
„EU by ideálně potřebovala plán epidemií na příštích pět let,“ uvedl Ivo Šlosarčík, podle nějž EU tento typ událostí příliš zvládat neumí. Ve zdravotnické politice nemá moc zkušeností ani pravomocí, proto se zaměřuje na to, co jí jde – použít na řešení krize evropské peníze a chránit volný trh. Více jsme podle Šlosarčíka od Unie čekat nemohli.
Po odeznění krize očekává Nerad zejména tlak na větší koordinaci zdravotnické spolupráce. Šlosarčík naproti tomu předpokládá, že EU se bude věnovat hlavně přípravě na řešení ekonomických následků, bude se více zajímat o oblast sociální politiky nebo společné pojištění zaměstnanosti. Dalším možným scénářem je podle něj renacionalizace některých politik.
Solidarita členských států se ještě ukáže
Solidarity se v EU podle Nerada zpočátku nedostávalo, po stížnostech Itálie se ale zvedla velká vlna účasti. Téma solidarity bude podle účastníků debaty hrát roli i nadále, například při řešení ekonomických následků krize a při vyjednávání víceletého finančního rámce.
„Pokud je nějaké slovo, které vede narativ reakce EU proti krizi, tak to není solidarita, ale karanténa států mezi sebou,“ myslí si Šlosarčík. „Pokud se budeme bavit o solidaritě, bude to v následné ekonomické fázi.“ Ani tady se ale podle něj situace příliš nezměnila, severní státy například stále odmítají zavedení společných dluhopisů (nově pod názvem tzv. koronabondů), které požadují jižní členové. Dopady epidemie ale mohou být zohledněny například při rozdělování peněz z kohezních fondů.
Koronavirus ovlivňuje mimo jiné vyjednávání o podobě víceletého finančního rámce, které patřilo k hlavním letošním tématům. Evropská komise již naznačila, že je připravena případně vypracovat nový návrh rozpočtu, který by zohlednil situaci.
Černý načrtnul dva scénáře možného vývoje – EU buď promítne realitu do již navrženého víceletého rámce nebo připraví malý překlenovací rámec, který bude namísto 7 let pokrývat třeba jen příštích 18 měsíců, a počká, jak se situace vyvine. Se Šlosarčíkem se shodují v tom, že koronavirus bude mít zřejmě dopad na původně ambiciózní politiku Unie v oblasti životního prostředí, která pravděpodobně ustoupí do pozadí.
Znovuotevření hranic nebude snadné
Výsledek krize podle Nerada ovlivní i plánovanou debatu o evropské integraci, která měla být zahájena 9. května. Rozložení sil se ale zřejmě zásadně nezmění: „Až krize odezní, budou tu opět dva tábory. Jeden bude tlačit na větší integraci, druhý bude usilovat o rozvolnění,“ odhaduje Nerad. Černý upozornil, že o budoucnosti EU se rozhoduje teď – klíčové je, jak členské státy dodržují pravidla nebo se podílejí na fungování společného prostoru.
Epidemie podle Nerada neznamená konec Schengenu, stejně jako po migrační krizi se ale státy nebudou chtít opatření na hranicích jen tak vzdát. Naopak evropské instituce budou tlačit na to, aby státy od hranice znovu otevřely a pokračoval volný pohyb osob, zboží a služeb.
Černý zdůraznil, že uzavření hranic znamená dalekosáhlé ekonomické náklady, velká část států to ale v tuto chvíli přijímá jako danost a odpovídá to i společenské poptávce. V každém případě by postupné uvolňování opatření mělo být koordinované.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop