Institucionální záležitosti v dubnu 2020

• Komise 6. 4. 2020 oznámila, že dá k dispozici finanční prostředky v odhadované výši 8 mld. € na pomoc MSP, které se potýkají s finančními problémy. Komise uvolní 1 mld. € z Evropského fondu pro strategické investice, která poslouží jako záruka pro EIF. Cílem je motivovat banky a další poskytovatele úvěrů k tomu, aby poskytli likviditu nejméně 100 tis. evropským MSP a malým společnostem se středně velkou kapitalizací.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a nařízení (EU) č. 1301/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (KOM(2020)138)

Komise a vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell 8. 4. 2020 představili plány cílené reakce, kterou chce EU podpořit úsilí partnerských zemí v boji proti pandemii koronaviru. Komise vydala sdělení týkající se globální akce EU. Ta se má zaměřit na řešení bezprostřední zdravotní krize a z ní vyplývajících humanitárních potřeb, na posílení zdravotnických, vodohospodářských a hygienických systémů v partnerských zemích a na jejich kapacity v oblasti výzkumu a připravenosti na zvládání této pandemie, jakož i na zmírňování socioekonomických dopadů. Na podporu těchto opatření EU plánuje poskytnout partnerským zemím finanční podporu ve výši více než 15,6 mld. € ze stávajících zdrojů na vnější činnost. Reakce EU je založena na přístupu „tým Evropa“, který spočívá v poskytování rychlé a cílené podpory při řešení pandemie. Tato reakce kombinuje zdroje EU, jejích členských států a finančních institucí, zejména EIB a EBRD, a má za cíl podpořit partnerské země a řešit jejich krátkodobé potřeby, jakož i dlouhodobější strukturální dopady na společnost a hospodářství. První balíky „týmu Evropa“ se začaly provádět v sousedství: na západním Balkáně, na východě a na jihu. EU se má zaměřit se na nejpostiženější země, které potřebují zdravotnickou podporu, jako jsou země v Africe, v sousedství EU, na západním Balkáně, na Blízkém východě a v severní Africe a v některých částech Asie a Tichomoří, Latinské Ameriky a Karibiku. EU zaměří svoji reakci na nejzranitelnější osoby, včetně migrantů, uprchlíků, vnitřně vysídlených osob a jejich hostitelských komunit, a začlení do ní své strategické cíle stanovené v Zelené dohodě a v Digitální agendě. Z celkového balíku 15,6 mld. € je vyčleněno 3,25 mld. € pro Afriku, z toho 1,19 mld. € pro severoafrické země v sousedství. Pro celý region sousedství EU zajišťuje celkem 3,07 mld. € – 2,1 mld. pro jižní partnerské země a 962 mil. € pro země Východního partnerství – a dalších 800 mil. € je určeno pro západní Balkán a Turecko. Kromě toho obsahuje celý balík dalších 1,42 mld. € ve formě záruk pro Afriku a země sousedství z Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD). EU podpoří Asii a Tichomoří částkou 1,22 mld. €, dalších 291 mil. € bude určeno pro africké, karibské a tichomořské země, 918 mil. € půjde na podporu partnerů v Latinské Americe a Karibiku a 111 mil. € na podporu zámořských zemí a území. Na opatření mimořádné reakce je vyčleněno 502 mil. €. Tato opatření se zaměřují mimo jiné na: poskytování okamžité podpory pro plány reakce WHO a OSN, jakož i pro výzvu hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce k posílení připravenosti a reakce na mimořádné události v zemích se slabšími zdravotními systémy a v zemích, které čelí humanitární krizi; poskytování okamžité humanitární pomoci v postižených zemích, zejména v oblasti zdraví, vody, sanitace a hygieny (WASH) a v oblasti logistiky; podporu zvýšené výroby osobních ochranných prostředků a zdravotnických prostředků v EU pro pokrytí naléhavé potřeby v EU a v partnerských zemích; organizaci dodávek věcné pomoci postiženým zemím prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU; poskytování záruk a likvidity místním bankám prostřednictvím mezinárodních finančních institucí a evropských rozvojových finančních institucí za podpory EFSD; podporu celosvětového úsilí zaměřeného proti omezením vývozu a zajištění toho, aby dodavatelské řetězce zůstaly nedotčeny, zejména pokud jde o základní zdravotnické potřeby a léčiva; zapojení západního Balkánu do iniciativ EU, jako je dohoda o společném zadávacím řízení na lékařské vybavení a evropský systém včasného varování pro přenosné nemoci. Země, které jednají o přistoupení, se mohou rovněž obrátit na Fond solidarity EU. Na podporu výzkumu, zdravotnictví a vodohospodářských systémů je vyčleněno 2,8 mld. €. EU mimo to podporuje partnerské země při budování odolných zdravotnických systémů a systémů sociální ochrany; podporuje komunikační a osvětové úsilí týkající se základních ochranných opatření a hygienických pokynů, které mají bránit šíření koronaviru; umožňuje využít některé finanční prostředky EU z celosvětových zdravotnických iniciativ, jako je Globální fond pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii; podporuje další výzkum v oblasti diagnostiky, léčby a prevence; podporuje školení odborníků, epidemiologický dozor a posilování regionálních zdravotnických organizací v Africe, Latinské Americe, Karibiku, Asii a Tichomoří. Na řešení hospodářských a sociálních důsledků je vyčleněno 12,28 mld. €. EU poskytuje partnerským zemím přímou rozpočtovou podporu a zvýhodněné finanční prostředky na přijímání reforem pro socioekonomický rozvoj a snižování chudoby a na přijímání opatření k ochraně pracovníků během krize; společně s MMF uvolňuje makrofinanční pomoc zemím západního Balkánu a zemím evropského sousedství; prostřednictvím záruk, zajištění likvidity a technické pomoci podporuje soukromý sektor, zejména MSP a osoby samostatně výdělečně činné, a dále přesměrovává záruky z EFSD na krátkodobé sdílení rizika úvěrů.

Rada 14. 4. 2020 přijala písemným postupem 2 návrhy, kterými se mění rozpočet EU na rok 2020 s cílem uvolnit finanční prostředky v reakci na krizi COVID-19. Finanční prostředky mají být rovněž poskytnuty Řecku, aby se vypořádalo se zvýšeným migračním tlakem, a na podporu obnovy Albánie po zemětřesení. Závazky se zvýšily celkově o 3,57 mld. € a činí 172,2 mld. €. Platby byly navýšeny o 1,6 mld. € a dosáhly celkové výše 155,2 mld. €. Návrh opravného rozpočtu č. 1 zvyšuje závazky o 567 mil. € a platby o 77 mil. €. Částka 115 mil. € je určena na spolufinancování opatření s cílem řešit pandemii COVID-19. To zahrnuje pomoc členským státům při repatriaci uvízlých občanů a získávání osobních ochranných prostředků prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek. Dalších 3,6 mil. € je vyčleněno na posílení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Na podporu Řecka, které čelí rostoucímu migračnímu tlaku, bude k dispozici 350 mil. €. Finanční prostředky budou použity na rozvoj přijímacích zařízení, posílení azylových systémů a postupů a na zlepšení ochrany vnějších hranic Řecka a Bulharska. Některá z těchto opatření rovněž přispějí k boji proti pandemii COVID-19, neboť migranti a uprchlíci představují vysoce zranitelnou skupinu. Částka ve výši 100 mil. € je vyčleněna na podporu obnovy v Albánii po zemětřesení, které zemi zasáhlo v listopadu 2019. Další drobné úpravy jsou provedeny ve prospěch Úřadu evropského veřejného žalobce, Evropského účetního dvora a veřejného ochránce práv. Návrh opravného rozpočtu č. 2 vyčleňuje další 3 mld. € v prostředcích na závazky a 1,53 mld. € na platby na boj proti pandemii COVID-19. Částka ve výši 2,7 mld. € bude použita na financování mimořádné pomoci pro zdravotnictví, jako je vytváření zásob a distribuce základních zdrojů, zřizování dočasných nemocnic a přeshraniční přeprava pacientů. Tyto akce budou probíhat prostřednictvím nástroje pro mimořádnou podporu (ESI), který byl vytvořen v roce 2016 s cílem řešit masivní příliv uprchlíků do Řecka. Za tímto účelem Rada souběžně přijala nařízení s cílem opětovně aktivovat ESI a rozšířit jeho oblast působnosti. Zbývajících 300 mil. € bude použito na zvýšení kapacit pro vytváření zásob, koordinaci a distribuci základních zdravotnických potřeb, jako jsou ochranné prostředky a ventilátory. Tato opatření budou financována prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU/rescEU.

EU 16. 4. 2020 zveřejnila průzkum, ze kterého vyplývá, že v roce 2019 poskytla celkovou oficiální rozvojovou pomoc 75,2 mld. €, tedy 55,2 % celosvětové pomoci. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Výbor pro rozvojovou pomoc OECD. Na kolektivní pomoc EU a jejích členských států směřovalo 0,46 % HND EU, což je o něco méně než 0,47 % v roce 2018, nicméně stále výrazně nad průměrem členů Výboru pro rozvojovou pomoc, kteří nejsou zeměmi EU, jenž činí 0,21 %. V roce 2019 splnily svůj závazek poskytnout nejméně 0,7 % HND na oficiální rozvojovou pomoc 3 členské státy EU, konkrétně Dánsko, Lucembursko a Švédsko, a také VB. Ve srovnání s rokem 2018 navýšilo oficiální rozvojovou pomoc v nominálním vyjádření celkově 17 států: Rakousko, Chorvatsko, Kypr, ČR, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko, jakož i Spojené království. Poměr oficiální rozvojové pomoci k HND se zvýšil o nejméně 0,01 p. b v těchto členských státech: Kypr, Finsko, Francie, Lucembursko, Malta a Rakousko. V 8 členských státech – Belgii, Estonsku, Litvě, Německu, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku a Švédsku – se ale uvedený poměr o nejméně 0,01 p. b. snížil. Oficiální rozvojová pomoc, kterou EU poskytuje nejméně rozvinutým zemím, se v roce 2018 zvýšila 2. rok po sobě na 19,8 mld. €, tj. 0,125 % HND za uvedený rok. Údaje za rok 2019 budou známy až v prosinci 2020. V roce 2018 vzrostla oficiální rozvojová pomoc poskytnutá z EU-28 africkým zemím o 4,3 % a dosáhla 25 mld. €. Kromě oficiální rozvojové pomoci pomáhá EU partnerským zemím co nejlépe využívat různé zdroje financování, které jsou k dispozici na podporu provádění cílů udržitelného rozvoje. EU zásadně přispěla k propojení pomoci, investic, obchodu, mobilizace domácích zdrojů a politik navržených k využití plného potenciálu všech finančních toků. EU hrála klíčovou roli v utváření integrovaných vnitrostátních rámců financování, které slouží ke koncipování strategií pro financování udržitelného rozvoje ze všech zdrojů financování. Prostřednictvím evropského plánu vnějších investic je EU na cestě k získání více než 47 mld. € na investice v Africe a v sousedství EU. Zásadní význam při uvolňování dodatečných finančních prostředků pro partnerské země má zejména záruka Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD). Zveřejněné údaje vycházejí z předběžných informací, které členské státy EU nahlásily organizaci OECD. V květnu 2015 Evropská rada znovu potvrdila svůj závazek zvýšit do roku 2030 kolektivní oficiální rozvojovou pomoc na 0,7 % HND EU. Od roku 2015 se tato pomoc ze strany EU a jejích tehdejších 28 členských států zvýšila v nominálním vyjádření o 10 % (7 mld. €), poměr oficiální rozvojové pomoci k HND však klesl o 0,01 p. b. (při výpočtu na základě peněžního toku). Setrvalý pokles lze zaznamenat od vrcholu v roce 2016, kdy oficiální rozvojová pomoc dosáhla 0,52 % HND EU. Výdaje na uprchlíky v dárcovských zemích se od roku 2016 snížily o 4,4 mld. €. V roce 2019 byl pokles způsoben především snížením objemu úvěrů EIB soukromému sektoru. EU se rovněž zavazuje kolektivně poskytnout nejméně rozvinutým zemím oficiální rozvojovou pomoc ve výši 0,15 % až 0,20 % HND EU v krátkodobém horizontu a ve výši 0,20 % do roku 2030. Od roku 2015 se oficiální rozvojová pomoc poskytovaná EU a jejími 28 členskými státy nejméně rozvinutým zemím zvýšila v nominálním vyjádření o 25 % (4 mld. €) a poměr oficiální rozvojové pomoci k HND klesl o 0,02 p. b. (při výpočtu na základě peněžního toku).

Evropská rada 23. 4. 2020 jednala prostřednictvím videokonference o pokroku, který byl dosud dosažen v jednotlivých aspektech evropské reakce na šíření onemocnění COVID-19. Byla to v pořadí 4. videokonference tohoto druhu. Vedoucí představitelé uvítali evropský plán rušení opatření proti šíření COVID-19, který 15. 4. 2020 představili předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Vedoucí představitelé EU rovněž uvítali společný plán cesty k oživení, v němž jsou vymezeny 4 klíčové oblasti činnosti: plně fungující jednotný trh, masivní investice, působení EU na světové scéně a lepší systém správy. Je v něm stanoveno i několik zásad, jako je solidarita, soudržnost a konvergence. Hlavy států a předsedové vlád dále potvrdili dohodu euroskupiny o 3 záchranných sítích pro pracovníky, podniky a státy, které společně tvoří balík v hodnotě 540 mld. €. Vyzvali k tomu, aby tento balík začal být uplatňován nejpozději od 1. 6. 2020. Vedoucí představitelé se dále dohodli, že budou pracovat na vytvoření fondu na podporu oživení. Pověřili Komisi, aby zanalyzovala přesné potřeby a urychleně předložila příslušný návrh, který by měl být součástí nového VFR po roce 2020. Některé členské státy během jednání poukázaly na protiprávní vrtné činnosti Turecka ve výlučné ekonomické zóně Kypru. Vedoucí představitelé vyjádřili Kypru plnou solidaritu a připomněli a opětovně potvrdili předchozí závěry o této otázce.

Komise 30. 4. 2020 navrhla finanční podporu ve výši 279 mil. € pro několik regionů Portugalska, Španělska, Itálie a Rakouska, které v roce 2019 zasáhly přírodní katastrofy. Fond solidarity byl zřízen po záplavách ve střední Evropě v létě 2002. Od té doby pomohl řešit následky 88 různých katastrof a celková výše podpory přesahuje 5,5 mld. €. Od dubna 2020 je fond součástí Investiční iniciativy pro reakci na koronavirus. Finanční prostředky mají být poskytnuty nad rámec 800 mil. €, jež jsou v rámci Fondu solidarity EU k dispozici na rok 2020. Balík pomoci tvoří: (1) 211,7 mil. € pro Itálii, kterou od severu po jih postihly na konci října a v listopadu 2019 extrémní povětrnostní jevy. Následné povodně a sesuvy půdy způsobily závažné škody. Vrcholem pak bylo zaplavení Benátek; (2) 56,7 mil. € pro Španělsko po záplavách v oblastech Valencie, Murcie, Castilla-La Mancha a Andalusie v září 2019. Španělsku již byla vyplacena záloha ve výši 5,6 mil. €; (3) 8,2 mil. € pro Portugalsko, kde hurikán Lorenzo v říjnu 2019 vážně poškodil veřejnou i soukromou infrastrukturu. Portugalsku již byla vyplacena záloha ve výši 821 tis. €; (4) 2,3 mil. € pro Rakousko v návaznosti na extrémní povětrnostní jevy v listopadu 2019. Jihozápadní části Rakouska, zejména Korutany a Východní Tyrolsko, pak postihly rozsáhlé záplavy. Návrh pomoci z Fondu solidarity pro Portugalsko, Španělsko, Itálii a Rakousko musí schválit EP a Rada.