11.01.2021
Euroskop, ČTK
Italský prezident Sergio Mattarella a nepřímo i papež František vyzvali strany italské vládní koalice, aby se dohodly na vládním plánu obnovy ekonomiky, na němž závisí peníze z krizového koronavirového fondu EU. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Jedna ze stran italské vládní koalice hrozí odchodem z vlády, což by způsobilo politickou krizi v době pandemie covidu-19 a snah o zotavení ekonomiky sužované od loňska opatřeními proti šíření koronaviru.
Podle italské televize SkyTg24 se vláda nezávislého premiéra Giuseppeho Conteho chystá národní plán obnovy ekonomiky související s rozdělením asi 209 miliard eur z unijního fondu předložit tento týden. Podle místních médií hodlá Conte ve snaze zažehnat pád vlády nabídnout za schválení plánu jednání o některých návrzích zákonů požadovaných menší koaliční stranou Italia Viva (IV) expremiéra Mattea Renziho i o možných změnách ve vládě.
Kromě italského prezidenta se ke sváru v italské vládní koalici nepřímo vyjádřil o víkendu i papež František. „Vedení (státu) má právo na různé názory i politické soupeření. Má právo prosazovat svou politiku. Ale v těchto časech musíme být všichni jednotní,“ uvedl papež v rozhovoru s italskou televizí TgCom24 zveřejněném v neděli.
V dohodu věří i generální tajemník vládní koaliční Demokratické strany (PD) Nicola Zingaretti, který svému bývalému kolegovi z PD Renzimu vzkázal, že „se zdravým rozumem a dobrou vůlí“ je možné se vyhnout „krizi uprostřed pandemie“. I další členové PD uvedli, že v případě neschválení plánu obnovy „ponese zodpovědnost“ Renziho strana.
Renzi, který byl premiérem v letech 2014 až 2016, začal kritizovat vládní koalici krátce po vzniku vlády v září 2019, kdy vystoupil z PD a založil si vlastní stranu. Ta má nyní v parlamentu tři desítky poslanců a 18 senátorů a ve vládě dva ministry. Podle průzkumů veřejného mínění ji podporují asi tři procenta voličů.
Podle místních médií jsou nyní ve hře tři scénáře. Vládní koalice se dohodne na plánu obnovy za cenu ústupků Renzimu a případné obměny kabinetu, nebo padne vláda a bude se jednat o nové koalici, jako tomu bylo v létě 2019. Tehdy byly volby odvráceny hlavně z obavy, že by je mohla vyhrát krajní pravice. Poslední variantou, která se ale podle analytiků jeví jako nejméně pravděpodobná, jsou nové parlamentní volby. Ty si ale podle místních médií v této době nepřeje asi žádná politická strana. K dohodě koaličních stran může přispět i nedávná ústavní reforma o snížení počtu členů parlamentu, která by v případě voleb připravila mnohé současné poslance a senátory o křesla.
Autor: Euroskop
