Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2021

Komise předložila pokyny k boji proti dezinformacím

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions European Commission Guidance on Strengthening the Code of Practice on Disinformation (COM(2021)262)

• Komise 26. 5. 2021 zveřejnila pokyny, které stanovují, jakým způsobem by měl kodex zásad boje proti dezinformacím posílen tak, aby účinněji potíral dezinformace.

Pozadí

Kodex zásad zásad boje proti dezinformacím byl vypracován v říjnu 2018 (více v příspěvku „EU posiluje opatření proti dezinformacím“, Informační společnost v prosinci 2018 a v příspěvku „Komise vyzývala signatáře kodexu zásad boje proti dezinformacím k jeho lepšímu prosazování“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2019). Akční plán proti dezinformacím z prosince 2018 nastínil 4 pilíře boje EU proti dezinformacím: (1) zlepšení schopnosti dezinformace odhalovat a analyzovat a upozorňovat na ně; (2) posílení koordinovaných a společných reakcí, mimo jiné prostřednictvím systému včasného varování; (3) mobilizace soukromého sektoru k boji proti dezinformacím a (4) zvyšování informovanosti a zlepšování odolnosti společnosti. V říjnu 2018 pak Facebook, Google, Twitter a Mozilla a také oborová sdružení zastupující online platformy, reklamní průmysl a zadavatele reklamy podepsaly kodex zásad boje proti dezinformacím coby samoregulační nástroj. V roce 2019 se ke kodexu připojila společnost Microsoft. Jak bylo oznámeno v Akčním plánu pro evropskou demokracii, pokyny se zabývají nedostatky zjištěnými v posouzení kodexu z roku 2020, které provedla Komise, a vycházejí ze zkušeností získaných v rámci programu monitorování dezinformací o onemocnění COVID-19. Komise v září 2020 zveřejnila hodnocení provádění a účinnosti kodexu zásad boje proti dezinformacím. Vyhodnocení odhalilo následující nedostatky: absenci příslušných klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI) pro posouzení účinnosti politik platforem v boji proti tomuto jevu; nedostatek jasnějších postupů, obecně sdílených definicí a přesněji vymezených závazků; nedostatečný přístup k údajům umožňující nezávislé hodnocení nových trendů a hrozeb, které dezinformace na internetu představují; chybějící strukturovanou spolupráci mezi platformami a akademickou obcí a potřebu zapojit další příslušné zúčastněné strany, zejména z odvětví reklamy (více v příspěvku „Komise posuzovala Kodex zásad boje proti dezinformacím“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020). Koronavirová krize jasně poukázala na hrozby a výzvy, které dezinformace pro naši společnost představují. Ukázalo se, že navzdory úsilí, které bylo dosud vyvinuto, je naléhavě nutné boj proti dezinformacím zintenzivnit. Online platformy, které kodex podepsaly, jsou Google, Facebook, Twitter, Microsoft, Mozilla a od června 2020 i TikTok.

Klíčové a sporné body

Pokyny vyzývají k posílení kodexu jeho větším zaměřením na tyto oblasti:

(1) Širší zapojení s individuálně přizpůsobenými závazky. Komise vybízí zavedené a vznikající platformy působící v EU, příslušné zúčastněné strany v ekosystému online reklamy (např. platformy pro výměnu reklamy, poskytovatele reklamních technologií, značky využívající reklamy), služby zasílání soukromých zpráv, jakož i zúčastněné strany, které mohou přispět zdroji nebo odbornými znalostmi k účinnému fungování kodexu, aby se k němu připojily. Součástí posíleného kodexu by měly být nové individuálně přizpůsobené závazky odpovídající rozsahu a povaze služeb poskytovaných signatáři.

(2) Demonetizovat dezinformace. Platformy a aktéři v ekosystému online reklamy mají převzít odpovědnost a lépe spolupracovat v oblasti omezování financování dezinformací, zejména výměnou informací o dezinformačních reklamách, které 1 ze signatářů odmítl, zlepšením transparentnosti a odpovědnosti při umisťování reklamy a zamezením účasti subjektů, které dezinformace uveřejňují systematicky.

(3) Zajistit integritu služeb. Posílený kodex by měl komplexně řešit stávající i nově vznikající formy manipulativního chování, které se používají k šíření dezinformací (např. falešné účty, organizované manipulační kampaně nebo krádeže účtů) a měl by zahrnovat individualizované závazky k zajištění transparentnosti a odpovědnosti opatření přijatých ke snížení jejich dopadu.

(4) Umožnit uživatelům rozpoznávat dezinformace a upozorňovat na ně. Uživatelé mají mít přístup k nástrojům, které jim pomohou online prostředí lépe porozumět a bezpečně se v něm pohybovat. Signatáři musí své doporučovací systémy (tj. způsob, jakým uživatelé vidí obsah) zprůhlednit a přijmout opatření ke zmírnění rizik, která tyto systémy nesou, např. virální šíření dezinformací. Měly by také svým uživatelům poskytnout dostupné a účinné nástroje a postupy umožňující upozorňovat na dezinformace, které mohou způsobit veřejnou nebo individuální újmu. Uživatelé, jejichž obsah nebo účty se staly předmětem opatření přijatých v reakci na takové upozornění, by měli mít přístup k vhodnému a transparentnímu mechanismu odvolání a domáhání se nápravy. Posílený kodex by měl rovněž zvýšit viditelnost spolehlivých informací veřejného zájmu a varovat uživatele, kteří přišli do styku s obsahem, který ověřovatelé faktů označili za falešný.

(5) Zvýšit rozsah ověřování faktů a poskytnout výzkumným pracovníkům lepší přístup k údajům. Nový kodex by měl zahrnovat lepší spolupráci s ověřovateli faktů a větší pokrytí zemí a jazyků EU. Posílený kodex by měl rovněž vytvořit solidní rámec pro přístup výzkumných pracovníků k údajům.

(6) Solidní rámec pro sledování. Součástí posíleného kodexu by měl být zdokonalený rámec pro sledování založený na jasných klíčových ukazatelích výkonnosti, které měří výsledky a dopad opatření přijatých platformami, jakož i celkový dopad kodexu na dezinformace v EU. Platformy by měly Komisi pravidelně podávat zprávy o přijatých opatřeních a příslušných klíčových ukazatelích výkonnosti. Platformy by měly poskytovat informace a údaje ve standardizovaných formátech s členěním podle členských států.

V neposlední řadě by signatáři měli vytvořit centrum pro transparentnost, v němž uvedou, jaké politiky přijali k provádění závazků kodexu, jak byly tyto závazky prosazovány, a dále veškeré údaje a parametry, které jsou pro klíčové ukazatele výkonnosti relevantní. Pokyny rovněž navrhují zřízení stálé pracovní skupiny, které by předsedala Komise. Bude složena ze signatářů, zástupců ESVČ, skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA) a skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (EDMO), která obdržela více než 11 mil. € na vytvoření 8 regionálních center na pomoc při provádění a rozšiřování její činnosti v členských státech. Pracovní skupina, která se má zároveň opírat o podporu odborníků, má pomáhat s přezkumem kodexu a jeho přizpůsobováním technologickému, společenskému, tržnímu a legislativnímu vývoji.

Předpokládaný další vývoj

Komise vyzve signatáře kodexu zásad, aby se sešli a v souladu s pokyny kodex posílili. Vybízí i nové signatáře, aby se ke kodexu připojili. Za tímto účelem Komise potenciální nové signatáře a zúčastněné strany osloví. Signatáři by měli urychleně přistoupit k revizi kodexu a na podzim 2021 předložit první návrh revidovaného kodexu. Komise v roce 2021 plánuje navrhnout právní předpis ke zvýšení transparentnosti politické reklamy.

Odkazy

• Komise předkládá pokyny k posílení kodexu zásad boje proti dezinformacím

• Otázky a odpovědi

• Pokyny Komise týkající se posílení kodexu zásad boje proti dezinformacím

• Projekty Evropského střediska pro sledování digitálních médií vybrané pro financování

• Kodex zásad boje proti šíření dezinformací

• Posouzení kodexu zásad boje proti dezinformacím ze strany Komise

Krátce…

Komise navrhuje zmírnit omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné

Komise 3. 5. 2021 navrhla v doporučení, aby členské státy zmírnily stávající omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, s cílem zohlednit pokrok v očkování a vývoj epidemiologické situace ve světě. Komise navrhuje, aby byl vstup do EU z jiných než nezbytných důvodů povolen nejen všem osobám pocházejícím ze zemí s dobrou epidemiologickou situací, ale také všem, kdo obdrželi poslední doporučenou dávku jedné z očkovacích látek registrovaných EU. Tato možnost by mohla být rozšířena na očkovací látky, u nichž byl dokončen proces zařazení na seznam WHO k nouzovému použití. Kromě toho Komise navrhuje zvýšit v souladu s vývojem epidemiologické situace v EU prahovou hodnotu týkající se počtu nových případů COVID-19, která se používá ke stanovení seznamu zemí, z nichž by měly být povoleny všechny cesty. To by mělo Radě umožnit tento seznam rozšířit. Současně je kvůli nově se objevujícím variantám koronaviru nutné situaci sledovat. Jako protiváhu tudíž Komise navrhuje nový mechanismus „záchranné brzdy“, který by byl koordinován na úrovni EU a omezoval by riziko, že se tyto varianty objeví v EU. To členským státům může umožnit jednat rychle a všechny cesty z postižených zemí omezit na naprosté minimum po dobu, která je nezbytná k zavedení vhodných hygienických opatření. Komise konkrétně navrhla, aby členské státy zrušily omezení cest, jež nejsou nezbytně nutné, v případě očkovaných osob cestujících do EU. Dočasné omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, se na základě doporučení schváleného Radou vztahuje na mnoho zemí mimo EU. Na základě hodnocení zdravotní situace Rada pravidelně přezkoumává a v případě potřeby aktualizuje seznam zemí, z nichž je cestování možné. Toto omezení se vztahuje pouze na cesty, jež nejsou nezbytně nutné. Osoby, které cestují do Evropy z nezbytného důvodu, by tuto možnost měly mít i nadále. Kategorie cestujících s nezbytnou funkcí či potřebou jsou uvedeny v doporučení Rady. Vstup do EU by měl být umožněn taktéž občanům EU a dlouhodobě pobývajícím rezidentům, jakož i jejich rodinným příslušníkům. V návaznosti na návrh Komise se Rada v únoru 2021 dohodla na dalších zárukách a omezeních pro mezinárodní cestující do EU, které mají zajistit, aby nezbytně nutné cesty do EU probíhaly v souvislosti s nově se objevujícími variantami koronaviru a celosvětově nestabilní zdravotní situací i nadále bezpečně. Tyto záruky a omezení stále platí. V březnu 2021 se Komise ve sdělení o společné cestě k bezpečnému opětovnému otevření Evropy zavázala, že bude provádění doporučení Rady o dočasném omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, pozorně sledovat a navrhne změny v souladu s příslušným vývojem (více v příspěvku „Kvůli pandemii COVID-19 existují v EU omezení překračovat hranice“, Doprava v březnu 2020, v příspěvku „Komise představila pokyny k opatřením na hranicích“, Veřejné zdraví v březnu 2020, v příspěvku „Komise vyzvala členské státy, aby prodloužily omezení cest“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2020, v příspěvku „Komise chce prodloužit omezení cest do EU“, Spravedlnost svoboda a bezpečnost v květnu 2020, v příspěvku „Komise doporučuje částečné a postupné zrušení cestovních omezení”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2020 a v příspěvku „Rada se zabývala změnou doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU”, Spravedlnost svoboda a bezpečnost v únoru 2021). Návrh doporučení Rady aktualizuje. Souběžně s přípravou na obnovení mezinárodního cestování pro očkované cestující navrhla Komise březnu 2021 vytvoření digitálního zeleného certifikátu dokládajícího, že daná osoba byla očkována proti COVID-19, obdržela negativní výsledek testu nebo se z onemocnění COVID-19 zotavila, s cílem usnadnit bezpečný a volný pohyb uvnitř EU. Tento návrh rovněž poskytuje základ pro uznávání certifikátů o očkování vydaných zeměmi mimo EU. Doporučení Rady o dočasném omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, se týká vstupu do EU. Při rozhodování o tom, zda lze omezení cest, jež nejsou nezbytně nutné, pro určitou zemi mimo EU zrušit, by členské státy měly zohledňovat vzájemnost, kterou druhá strana uplatňuje vůči zemím EU. Členské státy by měly umožnit cestovat do EU osobám, které nejméně 14 dní před příjezdem obdržely poslední doporučenou dávku jedné z očkovacích látek, jež v EU získaly registraci. Členské státy by tuto možnost mohly rozšířit i na osoby očkované vakcínou, u níž byl dokončen proces zařazení na seznam WHO k nouzovému použití. Pokud se členské státy rozhodnou v případě očkovaných osob na svém území upustit od požadavku na předložení negativního testu PCR a/nebo podstoupení karantény, měly by od těchto požadavků upustit i u očkovaných cestujících ze zemí mimo EU. To by mělo být usnadněno po zavedení digitálního zeleného certifikátu v souladu s pravidly, jež Komise navrhla v březnu 2021 (více v příspěvku „EU představila digitální zelený certifikát”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2021 a v příspěvku EP jednal o „covidovém pasu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2021). Cestující by měli mít konkrétně možnost prokázat svůj status očkování prostřednictvím digitálního zeleného certifikátu vydaného individuálně orgány členských států nebo jiným certifikátem uznaným za rovnocenný na základě rozhodnutí Komise o adekvátnosti. Dokud nebude digitální certifikát zaveden, měly by mít členské státy možnost přijímat certifikáty ze zemí mimo EU na základě vnitrostátních právních předpisů, s přihlédnutím ke schopnosti ověřit pravost, platnost a integritu certifikátu a to, zda obsahuje všechny příslušné údaje. Členské státy by mohly zvážit zřízení portálu, který by cestujícím umožňoval požádat o uznání certifikátu o očkování vydaného zemí mimo EU jako spolehlivého dokladu o očkování a/nebo o vydání digitálního zeleného certifikátu. Děti, které jsou vyloučeny z očkování, by měly mít možnost cestovat se svými očkovanými rodiči, mají-li negativní test PCR na COVID-19, který byl proveden nejvýše 72 hodin před příjezdem. V těchto případech by členské státy mohly vyžadovat podstoupení dalšího testu po příjezdu. Cesty, jež nejsou nezbytně nutné, bez ohledu na individuální status očkování jsou momentálně povoleny ze 7 zemí s dobrou epidemiologickou situací. O tomto seznamu rozhoduje Rada na základě epidemiologických kritérií obsažených v současném doporučení. Komise navrhuje změnu kritérií tak, aby zohledňovala rostoucí množství důkazů o pozitivním dopadu očkovacích kampaní. Podle návrhu by se prahová hodnota 14denní kumulativní míry hlášení případů COVID-19 zvýšila z 25 na 100. To je stále výrazně méně než současný průměr EU, který přesahuje 420. Upravená prahová hodnota by měla Radě umožnit rozšířit seznam zemí, ze kterých jsou povoleny cesty, jež nejsou nezbytně nutné, bez ohledu na status očkování, s výhradou opatření souvisejících se zdravím, jako je testování a/nebo karanténa. Stejně jako dosud by Rada měla tento seznam přezkoumat nejméně každé 2 týdny. Osobám cestujícím na základě nezbytných důvodů, mezi něž patří zejména zdravotničtí pracovníci, příhraniční pracovníci, sezónní pracovníci v zemědělství, pracovníci v dopravě a námořníci, tranzitní cestující, osoby cestující z naléhavých rodinných důvodů nebo osoby cestující za účelem studia, by měl být i nadále povolen vstup do EU bez ohledu na to, zda jsou očkovány nebo ze které země přijíždějí. Totéž platí pro občany EU a dlouhodobě pobývající rezidenty, jakož i pro jejich rodinné příslušníky. Tyto cesty by měly i nadále podléhat opatřením souvisejícím se zdravím, jako je testování a karanténa, podle rozhodnutí členských států. V případě, že se epidemiologická situace v některé zemi mimo EU rychle zhorší, a zejména objeví-li se varianta vzbuzující obavy nebo zájem, může členský stát neodkladně a dočasně pozastavit veškeré příchozí cesty občanů zemí mimo EU, kteří mají v takové zemi bydliště. Jedinými výjimkami by v tomto případě měli být zdravotničtí pracovníci, pracovníci v dopravě, diplomati, tranzitní cestující, osoby cestující z naléhavých rodinných důvodů, námořníci a osoby, které potřebují mezinárodní ochranu nebo u nichž existuje jiný humanitární důvod. Tito cestující by měli podléhat přísnému testování a karanténě, a to i v případě, že byli očkováni. Pokud nějaký členský stát taková omezení uplatní, měly by členské státy zasedající v rámci struktur Rady danou situaci společně koordinovaným způsobem a v úzké spolupráci s Komisí přezkoumat a měly by tak činit i nadále alespoň jednou za 2 týdny. Pokud Rada předložený návrh přijme, bude na členských státech, aby opatření obsažená v doporučení provedly. Rada by měla s ohledem na aktualizovaná kritéria přezkoumat seznam zemí mimo EU, na něž se cestovní omezení nevztahuje.

S PESCO mají spolupracovat i třetí země

Rada 6. 5. 2021 schválila účast USA, Kanady a Norska na projektu PESCO Vojenská mobilita. Jejich odborné znalosti mají přispět k celému projektu, a tím i ke zlepšení vojenské mobility v rámci EU i mimo ni. Rozhodnutí Rady potvrzují, že účast Kanady, Norska a USA na projektu PESCO Vojenská mobilita splňuje obecné podmínky stanovené v rozhodnutí (SZBP) č. 1639/2020 z listopadu 2020. Projekt PESCO Vojenská mobilita je strategickou platformou umožňující rychlý a plynulý pohyb vojenského personálu a prostředků po celé EU, ať už po železnici, silnici, letecky nebo po moři. To je důležité pro bezpečnost a obranu EU, její připravenost a odolnost, jakož i pro mise a operace EU SBOP. V listopadu 2020 přijala Rada zmíněné rozhodnutí, kterým se stanoví obecné podmínky, za nichž by třetí státy mohly být výjimečně přizvány k účasti na jednotlivých projektech PESCO.

Rada posiluje mechanismus civilní ochrany

Rada 10. 5. 2021 přijala nařízení s cílem posílit mechanismus civilní ochrany EU. Mechanismus civilní ochrany EU byl zřízen v roce 2001 a jeho úkolem je koordinovat reakci na přírodní a člověkem způsobené katastrofy na úrovni EU. Má za cíl posílit spolupráci mezi vnitrostátními orgány civilní ochrany, zvýšit informovanost veřejnosti a zlepšit připravenost na katastrofy a umožnit rychlou, efektivní a koordinovanou pomoc postiženému obyvatelstvu. Součástí mechanismu civilní ochrany EU je Evropský soubor civilní ochrany. Jedná se o soubor kapacit, které na bázi dobrovolnosti přislíbily členské státy pro okamžité nasazení v rámci EU či mimo ni. Mechanismus civilní ochrany byl naposledy pozměněn v roce 2019 – tehdy byla vytvořena dodatečná rezerva zdrojů nazvaná rescEU, která má poskytovat pomoc v situacích, kdy celkové stávající kapacity nepostačují (více v příspěvku „Rada a EP dosáhly předběžné dohody o posílení mechanismu civilní ochrany EU”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2021). Nová pravidla mají umožnit EU a členským státům lépe se připravit na přírodní i člověkem způsobené katastrofy a rychleji reagovat, když udeří, a to i v situaci, kdy je postižena většina členských států současně, například při vypuknutí pandemie. V nařízení je rovněž vymezeno financování mechanismu civilní ochrany v kontextu víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Navrhovaná pravidla mají Komisi umožnit řešit nedostatky v oblasti dopravy a logistiky a v naléhavých případech přímo obstarávat určité dodatečné kapacity rescEU. Tyto kapacity rescEU, jakož i kapacity spravované členskými státy, budou plně financovány z rozpočtu EU. V rámci navrhovaného nařízení má být zlepšena prevence a připravenost. Komise ve spolupráci s členskými státy stanoví a rozpracuje cíle EU v oblasti civilní ochrany, pokud jde o odolnost vůči katastrofám. V nařízení se počítá s finančními prostředky v celkové výši 1 263 mil. € na období 2021–2027. Návrh rovněž zahrnuje částku ve výši až 2 056,48 mil. € určenou na provádění opatření souvisejících s civilní ochranou, která mají řešit dopad krize COVID-19 a s nimiž počítá nástroj EU na podporu oživení. Ve srovnání s rozpočtem na období 2014–2020 se jedná o téměř trojnásobné navýšení, které zohledňuje posilování kolektivní reakce EU na katastrofy, včetně nedávného vytvoření záložních kapacit (rescEU), posílení Evropského souboru civilní ochrany a zlepšení v oblasti předcházení katastrofám a připravenosti na ně.

Rada pokročila ve snaze o společnou bezpečnost a obranu

Rada 10. 5. 2021 schválila závěry, v nichž potvrzuje svoji snahu pokročit v provádění bezpečnostní a obranné agendy EU, což by ji mělo umožnit převzít větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost. V souladu se strategickou agendou na období 2019–2024 Rada vyzývá EU, aby usilovala o strategičtější postup a zvýšila svou schopnost jednat samostatně. EU by měla prosazovat své zájmy a hodnoty a být schopna řešit globální bezpečnostní hrozby a výzvy (více v příspěvku „Nová strategická agenda 2019–2024 představena“, Institucionální záležitosti v červnu 2019 a v příspěvku „Komise hodnotí fungování bezpečnostní unie”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2019). Rada vyzvala vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby na zasedání Rady v listopadu 2021 předložil 1. návrh Strategického kompasu k projednání. Rada také vyzvala k další práci na posílení schopnosti EU provádět mise a operace SBOP v celém spektru různých úkolů v oblasti řešení krizí. Rada rovněž vybízí k dalšímu zamyšlení nad včasným a účinným rozhodovacím procesem, případně s využitím čl. 44 SEU. Podle Rady je třeba více pracovat na způsobech, jak motivovat členské státy ke zlepšení vytváření ozbrojených sil a k zajištění dostatečných prostředků a personálu pro mise a operace SBOP. V závěrech se zdůrazňuje, že je důležité posílit obranné iniciativy EU, jako je stálá strukturovaná spolupráce (PESCO), Evropský program rozvoje obranného průmyslu (EDIDP) a další iniciativy, například akční plán týkající se součinnosti mezi odvětvími civilních, obranných a vesmírných technologií, a současně zajistit soudržnost při používání různých nástrojů. Důraz je rovněž kladen na potřebu dalšího posílení odolnosti a schopnosti EU čelit hybridním hrozbám. Rada opětovně potvrdila ústřední význam mezinárodních partnerství s multilaterálními organizacemi, jako je OSN a NATO, v souladu s prohlášením členů Evropské rady z února 2021.

Rada prodloužila sankce týkající se kybernetické bezpečnosti

Rada 17. 5. 2021 prodloužila platnost rámce omezujících opatření proti kybernetickým útokům ohrožujícím EU nebo její členské státy o další rok do 18. 5. 2022. Prostřednictvím tohoto rámce má být EU moci nadále schopna ukládat omezující opatření vůči osobám nebo subjektům zapojeným do kybernetických útoků, jež mají významný dopad a představují vnější hrozbu pro EU nebo její členské státy. Omezující opatření lze rovněž ukládat v reakci na kybernetické útoky vedené proti třetím státům nebo mezinárodním organizacím, jsou-li tato opatření považována za nezbytná k dosažení cílů SZBP. Sankce se v současné době vztahují na 8 osob (Čína, Rusko) a 4 subjekty (Čína, KLDR, Rusko) a zahrnují zmrazení majetku a zákaz cestování. Osoby a subjekty z EU kromě toho nesmí osobám a subjektům zařazeným na seznam zpřístupňovat finanční prostředky. V červnu 2017 EU zřídila rámec pro společnou diplomatickou reakci EU na nepřátelské činnosti v kyberprostoru (tzv. soubor nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky). Tento rámec EU a jejím členským státům umožňuje využívat všech opatření SZBP, a to v nezbytných případech i včetně omezujících opatření, k tomu, aby předcházely nepřátelským činnostem v kyberprostoru namířeným proti integritě a bezpečnosti EU a jejích členských států, odrazovaly od nich a reagovaly na ně.

EP a Rada se dohodly na digitální certifikátu EU COVID

Coreper 21. 5. 2021 podpořil jednomyslně politickou dohodu, které bylo dosaženo s EP ohledně digitálního COVID certifikátu EU (více v příspěvku „EU představila digitální zelený certifikát”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2021 a v příspěvku „EP jednal o „covidovém pasu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2021). Jeho cílem je usnadnit bezpečný a volný pohyb v průběhu pandemie COVID-19. Bude dokládat, že daná osoba byla proti onemocnění COVID-19 očkována, obdržela negativní výsledek testu nebo se z onemocnění COVID-19 zotavila. Tento certifikát, který se má začít používat od 1. 7. 2021, má být k dispozici v digitální i tištěné podobě, bude obsahovat QR kód a bude vydáván bezplatně. Není podmínkou výkonu práva na volný pohyb a nejedná se o cestovní doklad. V návaznosti na dohodu dosaženou EP a Radou digitální certifikát EU COVID: (1) bude zahrnovat údaje o očkování, testování a uzdravení; (2)bude k dispozici v digitální a papírové podobě podle preference příjemců a bude obsahovat digitálně podepsaný kód QR; (3) bude bezplatný, bude se dát snadno získat a bude dostupný i pro osoby očkované ještě předtím, než vstoupilo v platnost nařízení o digitálním certifikátu EU COVID; (4) členské státy jej mohou rovněž používat pro vnitrostátní účely, pokud tak stanoví jejich vnitrostátní právní předpisy; (5) Členské státy držitelům evropského digitálního certifikátu EU COVID nesmějí ukládat další cestovní omezení, pokud nejsou nezbytná a přiměřená pro ochranu veřejného zdraví; (6) Komise také uvolní 100 mil. € na podporu členských států při poskytování cenově dostupných testů.

Rada stanovila 10 priorit v rámci boje proti organizované trestné činnosti

Rada 26. 5. 2021 přijala závěry, jimiž se stanoví priority EU pro boj proti závažné a organizované trestné činnosti pro evropskou multidisciplinární platformu pro boj proti hrozbám trestné činnosti (EMPACT) na období 2022–2025. V rámci platformy EMPACT mají členské státy, agentury a další aktéři EU úzce spolupracovat na řešení těchto klíčových hrozeb trestné činnosti s využitím nástrojů, jako je odborná příprava v oblasti prosazování práva a společná operativní opatření k rozbití zločineckých sítí, jejich struktur a obchodních modelů. Na základě posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v roce 2021 předloženého Europolem stanovily členské státy 10 priorit v oblasti boje proti trestné činnosti: (1) Vysoce rizikové zločinecké sítě: Identifikovat a rozbít vysoce rizikové zločinecké sítě působící v EU, se zvláštním důrazem na ty, které využívají korupci, násilné činy, palné zbraně a praní peněz prostřednictvím paralelních podzemních finančních systémů. (2) Kybernetické útoky: Zaměřit se na pachatele trestné činnosti, kteří organizují kybernetické útoky, a obzvláště na ty pachatele, kteří nabízejí specializované kriminální služby online. (3) Obchodování s lidmi: Rozbít zločinecké sítě zapojené do obchodování s lidmi se zvláštním zaměřením na ty, které vykořisťují nezletilé osoby, ty, které vůči obětem a jejich rodinám používají násilí nebo pohrůžky násilí, a na ty, které provádějí nábor a inzerování obětí online. (4) Sexuální vykořisťování dětí: Bojovat proti zneužívání dětí online i offline, včetně výroby a šíření materiálů týkajících dětské pornografie, jakož i sexuálního vykořisťování dětí na internetu. (5) Převaděčství migrantů: Bojovat proti zločineckým sítím zapojeným do převaděčství migrantů, obzvláště těm, které na hlavních migračních trasách poskytují služby spočívající v napomáhání. (6) Obchodování s drogami: Identifikovat zločinecké sítě zapojené do obchodování s drogami a zaměřit se na ně, včetně sítí zapojených do obchodování s konopnými látkami, kokainem, heroinem, syntetickými drogami a novými psychoaktivními látkami a jejich distribuce. (7) Podvody a hospodářská a finanční trestná činnost: Zaměřit se na zločince, kteří organizují podvody, hospodářskou a finanční trestnou činnost, včetně podvodů na internetu, podvodů v oblasti spotřební daně, podvodů na bázi chybějícího obchodníka, trestné činnosti v oblasti duševního vlastnictví, padělání zboží a měn, financování trestné činnosti a praní peněz. (8) Organizovaná majetková trestná činnost: Rozbít zločinecké sítě zapojené do organizované majetkové trestné činnosti se zvláštním zaměřením na organizovaná vloupání, krádeže a loupeže, trestnou činnost související s motorovými vozidly a nedovolený obchod s kulturními statky. (9) Trestná činnost proti životnímu prostředí: Bojovat proti zločineckým sítím zapojeným do všech forem trestné činnosti proti životnímu prostředí, a zejména proti těm, které jsou schopny infiltrovat legální struktury podnikání nebo pro usnadnění své trestné činnosti zakládat vlastní společnosti. (10) Obchodování s palnými zbraněmi: Zaměřit se na zločince zapojené do nezákonného obchodování s palnými zbraněmi, jejich šíření a používání. Kromě těchto priorit má být jako společný horizontální strategický cíl řešena výroba a poskytování padělaných a falešných dokladů. Tato iniciativa byla poprvé realizována v letech 2012–2013 a následovaly 2 plnohodnotné 4leté cykly v období 2014–2017 až 2018–2021. V březnu 2021 přijala Rada závěry o trvalém pokračování platformy EMPACT. Platforma EMPACT bude i nadále sledovat 4leté cykly, které začínají posouzením hrozeb vyplývajících z trestné činnosti a přijetím priorit EU v oblasti boje proti trestné činnosti. Pro každou z těchto priorit jsou poté vypracovány, prováděny a monitorovány roční operativní akční plány. Na konci 4letého cyklu je provedeno nezávislé hodnocení s cílem posoudit jeho provádění a výsledky a přispět k dalšímu cyklu.

Rada prodloužila sankce vůči Sýrii

Rada 27. 5. 2021 prodloužila s ohledem na pokračující represe proti civilnímu obyvatelstvu v Sýrii platnost omezujících opatření EU vůči tamnímu režimu o další rok, tedy do 1. 6. 2022. Rada rovněž vyjmula ze seznamu 5 osob, které zemřely. Na seznamu je nyní 283 osob, na něž se vztahuje zmrazení majetku i zákaz cestování, a 70 subjektů, které podléhají zmrazení majetku. Stávající sankce vůči Sýrii byly zavedeny v roce 2011 v reakci na násilné represe proti civilnímu obyvatelstvu ze strany Asadova režimu. Jsou namířeny rovněž proti společnostem a předním podnikatelům, kteří mají prospěch ze svých vazeb na režim a válečnou ekonomiku. Omezující opatření zahrnují mimo jiné zákaz dovozu ropy, omezení určitých investic, zmrazení majetku Syrské centrální banky drženého v EU, omezení vývozu zařízení a technologií, které by mohly být použity k vnitřním represím, jakož i zařízení a technologií pro monitorování nebo odposlechy internetové či telefonické komunikace.

Sankce EU vůči Sýrii mají zamezit jakémukoli dopadu na humanitární pomoc, a nemají jimi tudíž být dotčeny dodávky potravin, léků a zdravotnického vybavení. EU vývoj syrského konfliktu průběžně přezkoumává a na základě vývoje situace na místě může rozhodnout o obnovení sankcí a o změně seznamu subjektů nebo osob, proti nimž jsou namířeny. EU je i nadále odhodlána hledat trvalé politické řešení konfliktu v Sýrii.

Rada přijala nařízení k posílení kontrol žadatelů o víza

Rada 27. 5. 2021 přijala nařízení, kterým se mění Vízový informační systém (VIS). VIS, který je v provozu od roku 2011, představuje databázi, jež usnadňuje postup udělování krátkodobých víz. Napomáhá vízovým, pohraničním, azylovým a migračním orgánům kontrolovat státní příslušníky třetích zemí, kteří potřebují ke vstupu do schengenského prostoru vízum. Spojuje konzuláty členských států po celém světě a všechny hraniční přechody na vnějších hranicích. Komise předložila návrh na změnu nařízení o VIS v květnu 2018 více v příspěvku „Nová vízová politika EU představena Komisí“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2018, v příspěvku „Komise navrhuje nový vízový režim”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2018, v příspěvku „Rada se dohodla na novém vízovém systému”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2018 a v příspěvku „EU schválila změny ve vízovém informačním systému”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2020). Právní akt musí být nyní před vyhlášením v Úředním věstníku EU přijat EP a podepsán. VIS je nástroj, který využívají orgány členských států k registraci a kontrole osob, jež žádají o krátkodobá víza umožňující vstup do schengenského prostoru. Pozměněné nařízení má za cíl: dále posílit bezpečnost postupu udělování krátkodobých víz; zahrnout do databáze VIS dlouhodobá víza a povolení k pobytu a zajistit interoperabilitu mezi systémem VIS a dalšími příslušnými systémy a databázemi EU. Podle nových pravidel bude systém VIS obsahovat informace nejen o krátkodobých vízech, ale nově také o vízech dlouhodobých a o povoleních k pobytu, jelikož tyto doklady umožňují volný pohyb v rámci schengenského prostoru. Kromě toho bude v systému VIS zahrnuta také naskenovaná kopie stránky cestovního dokladu s biografickými údaji. Nová pravidla umožní důkladnější ověření spolehlivosti žadatele v příslušných bezpečnostních a migračních databázích před vydáním víza nebo povolení k pobytu. VIS automaticky zahájí vyhledávání v těchto databázích a veškeré pozitivní nálezy budou manuálně ověřeny příslušným orgánem, jenž pak podnikne další potřebné kroky.

Komise mění omezení volného pohybu

Komise 31. 5. 2021 navrhla aktualizaci doporučení Rady o koordinaci omezení volného pohybu v EU, která byla zavedena v reakci na pandemii COVID-19 (více v příspěvku „Opatření omezující volný pohyb v EU mají být jasnější a předvídatelnější”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020 a v příspěvku „Rada přijala doporučení ke koordinaci opatření ovlivňujících volný pohyb”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2020, v příspěvku „Komise navrhuje aktualizaci koordinovaného přístupu k omezením volného pohybu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2021, v příspěvku „Rada opět řešila opatření ovlivňujících volný pohyb”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2021 a v příspěvku „Komise navrhla celounijní přístup, který má pomoci znovuotevření EU”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2021). S ohledem na lepšící se epidemiologickou situaci a rychlejší očkování po celé EU Komise navrhuje, aby členské státy postupně zjednodušily cestovní opatření, a to zejména pro držitele digitálního COVID certifikátu EU. Komise rovněž navrhla aktualizovat společná kritéria pro rizikové oblasti a zavést mechanismus „záchranné brzdy“, který umožní reagovat na šíření nových variant viru vyvolávajících obavy nebo zájem. Návrh rovněž obsahuje ustanovení týkající se dětí (s cílem zajistit společné cestování rodin) a standardní dobu platnosti testů. Hlavní aktualizace společného přístupu k cestovním opatřením v rámci EU na základě barevně kódované mapy, kterou zveřejňuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC): (1) Plně naočkované osoby, které jsou držiteli osvědčení o očkování v souladu s digitálním COVID certifikátem EU, by měly být osvobozeny od testování v souvislosti s cestováním nebo karantény 14 dnů po podání poslední dávky. Toto pravidlo by se mělo vztahovat i na uzdravené osoby, kterým byla podána jedna dávka dvoudávkové vakcíny. Pokud členské státy za účelem osvobození od omezení volného pohybu uznají doklad o očkování i v jiných situacích, například po první dávce dvoudávkové vakcíny, měly by rovněž za stejných podmínek uznat osvědčení o očkování vakcínou proti COVID-19. (2) Uzdravené osoby, které jsou držiteli osvědčení v souladu s digitálním COVID certifikátem EU, by měly být osvobozeny od testování v souvislosti s cestováním nebo karantény prvních 180 dnů po pozitivním testu PCR. (3) Osoby s platným osvědčením o testu v souladu s digitálním COVID certifikátem EU by měly být osvobozeny od případné povinnosti karantény. Komise navrhuje standardní dobu platnosti testů: 72 hodin u testů PCR a 48 hodin u rychlých antigenních testů, pokud je členský stát uznává. (4) „Záchranná brzda“: členské státy by měly znovu zavést cestovní opatření pro očkované a uzdravené osoby, pokud se rychle zhorší epidemiologická situace nebo pokud bude hlášena vysoká prevalence variant vzbuzujících obavy nebo zájem. (5) Vyjasnění a zjednodušení požadavků stanovených členskými státy na základě vlastních rozhodovacích procesů: cestující ze zelených oblastí: žádná omezení; cestující z oranžových oblastí: členské státy by mohly vyžadovat test před odjezdem (rychlý antigenní test nebo test PCR); cestující z červených oblastí: členské státy by mohly od cestujících, kteří nepodstoupili test před odjezdem (rychlý antigenní test nebo test PCR), vyžadovat karanténu; cestující z tmavě červených oblastí: je třeba důrazně odrazovat od cest, které nejsou nezbytně nutné. Požadavky na testování a karanténu zůstávají. (6) V zájmu společného cestování rodin by měly být od karantény osvobozeny nezletilé osoby cestující s rodiči, pokud rodiče, kteří jsou například již naočkovaní, karanténu podstupovat nemusí. Děti mladší 6 let by měly být osvobozeny rovněž od testů souvisejících s cestováním. (7) S ohledem na epidemiologickou situaci a pokrok v očkování navrhuje Komise upravit prahové hodnoty uvedené v mapě ECDC. U oranžových oblastí navrhuje zvýšit prahovou hodnotu čtrnáctidenní kumulativní míry hlášení případů COVID-19 z 50 na 75. Podobně u červených oblastí navrhuje upravit rozmezí prahových hodnot ze současných 50–150 na 75–150. Kromě toho Komise vyzývá k dalšímu úsilí o zajištění bezproblémového uvedení digitálního COVID certifikátu EU do praxe. Za tímto účelem by členské státy měly v maximální možné míře využít stávajících možností podle vnitrostátního práva a zahájit vydávání digitálních COVID certifikátů EU již před 1. 7. 2021, kdy vstoupí v platnost příslušné nařízení (více v příspěvku „EU představila digitální zelený certifikát”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2021 a v příspěvku „EP jednal o „covidovém pasu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2021). Komise 1. 6. 2021 spustí ústřední část digitálního COVID certifikátu EU, takzvanou bránu EU, v níž se ukládají veřejné klíče k ověřování digitálního COVID certifikátu EU. Jelikož prostřednictvím brány EU nedochází k výměně osobních údajů, mohly by členské státy její funkce využívat už nyní. Návrh Komise je v souladu s pravidly pro cesty do EU, jež nejsou nezbytně nutné, aktualizované Radou 20. 5. 2021.