12.08.2021
ČTK
Německo a Nizozemsko včera oznámily, že kvůli rychlému zhoršení konfliktu v Afghánistánu dočasně přeruší deportace afghánských žadatelů o azyl . Jde o náhlý a prudký obrat jejich dosavadního přístupu, napsala agentura Reuters.
Mluvčí německého ministerstva vnitra Steve Alter na twitteru oznámil, že Berlín zastaví nedobrovolné návraty. Vláda přitom jen o několik hodin dříve uvedla, že deportace budou pokračovat i přes územní postup radikálního hnutí Tálibán v Afghánistánu.
Deportace z Německa budou zastaveny do konce října, řekl včera odpoledne šéf německé diplomacie Heiko Maas. Podle něj se tak stane na žádost vlády v Kábulu. „Toto rozhodnutí je správné a nezbytné,“ citovala ministra agentura Reuters.
Nizozemská ministryně Ankie Broekersová-Knolová prohlásila, že nucené vystěhování přeruší ze stejného důvodu. „Situace prochází takovým vývojem a změnami a do budoucna bude tak nejistá, že jsem se rozhodla zastavit deportace i rozhodování o nich,“ napsala v dopise parlamentu Broekersová-Knolová.
Pozastavení deportací potrvá nejméně šest měsíců, uvedla podle agentury AFP ministryně s tím, že v uplynulém půlroce nebyli do své původní vlasti deportováni žádní Afghánci.
Rozhodnutí je v rozporu s dopisem, ve kterém šest členských zemí Evropské unie – kromě Německa a Nizozemska též Rakousko, Dánsko, Belgie a Řecko – v úterý vyzvalo unijní exekutivu, aby pokračovala v deportacích neúspěšných afghánských žadatelů o azyl navzdory bojům v Afghánistánu a územním ziskům islamistů z Tálibánu.
Představitelé šesti zemí, mimo jiné německý ministr vnitra Horst Seehofer a Ankie Broekersová-Knolová jako nizozemská ministryně pro migraci, v dopise uvedli, že Afghánistán je již několik let státem, odkud do EU přicházejí největší počty žadatelů o azyl, přičemž kvůli současným bojům hrozí, že tento trend ještě zesílí. „Zastavení návratů vysílá špatný signál a pravděpodobně motivuje další afghánské občany, aby opustili svůj domov a vydali se do EU,“ uvádí se v dopise.
Za Rakousko dopis podepsal ministr vnitra Karl Nehammer, mluvčí ministerstva vnitra ale agentuře AFP řekl, že „momentálně není faktické přerušení deportací předmětem diskuse“.
Tálibán v posledních týdnech postupuje v dobývání území v Afghánistánu v souvislosti s odchodem mezinárodních jednotek. K úplnému stažení amerických i aliančních vojsk se zavázala už vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa výměnou za to, že Tálibán nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence. S útoky na mezinárodní síly sice Tálibán přestal, v bojích proti afghánské vládě ale hnutí pokračuje.
Tálibán už ovládá devět z 34 hlavních měst afghánských provincií. Americký prezident Joe Biden v úterý prohlásil, že rozhodnutí o stažení vojáků nelituje navzdory kritice od některých skupin. Bezpečnost země musí zajistit afghánské síly, dodal šéf Bílého domu.
Řecko včera znovu zdůraznilo, že rozhodnutí pozastavit deportace vyšle špatný signál a povzbudí další Afghánce k cestě do Evropy. Evropská unie není připravena na zvládnutí další migrační vlny a nemá na to ani kapacitu, prohlásil řecký ministr pro migraci.
Autor: Euroskop
