12.08.2021
Úřad vlády ČR
Proces hospodářské obnovy EU po pandemii covidu-19 se stal hlavní prioritou letošního evropského semestru. Tento každoroční cyklus koordinace hospodářských politik EU reaguje na aktuální ekonomické a sociální výzvy na úrovni členských států. Cílem semestru je dosažení udržitelného hospodářského růstu EU a podpora zelené a digitální transformace. Úsilí v zelené a digitální oblasti je doprovázeno snahou o dosažení makroekonomické stability členských zemí, produktivity, spravedlnosti a environmentální udržitelnosti EU.
Udržitelná hospodářská obnova EU po pandemii covidu-19
Dopady pandemie covidu-19 výrazným způsobem ovlivnily hospodářskou a sociální situaci členských států a utvářely specifickou povahu letošního evropského semestru. Pokles průmyslové produkce členských zemí, omezení investic a hluboký propad příjmů v sektorech cestovního ruchu, služeb či dopravy vedl členské státy k přijetí rozsáhlejších forem podpory v těchto zasažených odvětvích. To však souviselo s potřebou navýšení veřejných výdajů členských států. Aby bylo možné dosáhnout hospodářské obnovy EU a současně realizovat dlouhodobé strukturální reformy a strategické cíle si tento proces vyžadoval širší formu finanční pomoci členským státům ze strany evropských institucí. Klíčovou složkou rychlé a udržitelné obnovy se tedy stalo plné využití kapacity rozpočtu EU.
Letošní evropský semestr byl zahájen zveřejněním Roční strategie pro udržitelný růst. Dokument se věnoval mj. připravovanému Nástroji pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF). Cílem RRF je podpořit členské státy v provádění strukturálních reforem a veřejných investic k posílení členských zemí, zmírnění dopadů krize a dosažení opětovného hospodářského růstu. Současně má RRF přispět ke tvorbě nových pracovních míst a řešení problémů, stanovených v rámci doporučení pro jednotlivé členské země (Country Specific Recommendations CSRs), které byly přijaty Radou EU v předchozích dvou letech. Díky předložení plánu pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Plan, RRP) mohou členské státy využít finanční podpory ve formě grantů a půjček z tohoto nástroje na realizaci stanovených reforem a investičních projektů. Z toho důvodu předkládaly členské státy v rámci letošního semestru spolu s etablovanými národními programy reforem nově i RRP.
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay.com
Evropská komise schválila návrh prováděcího rozhodnutí Národního plánu obnovy ČR
Letošní evropský semestr tedy souvisel zejména s finalizací a předkládáním RRP členskými státy, díky kterým budou moci čerpat z RRF finanční podporu z celkové alokace ve výši 672,5 mld. EUR.
Dne 19.7.2021 zveřejnila Evropská komise (EK) pozitivní hodnocení v rámci návrhu prováděcího rozhodnutí Rady (Council Implementation Decision, CID) českého RRP tzv. Národního plánu obnovy (NPO). Návrh CID byl následně předložen k posouzení Radě EU.
ČR se tak připojila k dalším členským státům, jejichž RRP byl úspěšně posouzen na úrovni EK. Po schválení v Radě EU bude ČR umožněno čerpat cca 7 mld. EUR, přičemž 910 mil. EUR (13 % z celkové alokace pro ČR) získá již letos na podzim v rámci tzv. předfinancování. Očekává se, že Rada EU schválí český NPO na začátku září. Dle návrhu CID bude v rámci poskytnuté podpory z RRF 42 % z celkové alokace NPO směřovat mj. na podporu opatření v oblasti klimatických cílů, zejména investic do obnovitelných zdrojů energie, zlepšení energetické účinnosti veřejných a obytných budov či udržitelné dopravy. Současně 22 % bude směřovat do oblasti podpory digitální transformace. NPO zahrnuje investice do digitální infrastruktury, digitalizace veřejné správy, podniků, podpory inovací či zlepšení digitálních dovedností na všech úrovních vzdělávání.
Aktuálně svůj RRP předložilo EK 25 z 27 členských států. Prvních 16 plánů bylo schváleno Radou EU ve složení ministrů financí (ECOFIN), přičemž 12 plánů bylo schváleno na jednání ECOFIN dne 13.7.2021 a další 4 plány 26.7.2021.
Rada EU schválila letošní doporučení pro ČR
Vzhledem k hlubokým ekonomickým důsledkům pandemie covidu-19 je i nadále koordinace národních fiskálních politik považována za zásadní pro podporu udržitelné obnovy EU. Fiskální politika by tedy i v letech 2021 a 2022 měla zůstat expanzivní. Oslabení těchto opatření v příštích obdobích by mohlo mít negativní vliv na celkový proces udržitelné hospodářské obnovy. Současně by však tato opatření neměla představovat trvalou zátěž pro veřejné finance.
S ohledem na aktuální ekonomickou a sociální situaci členských zemí schválila Rada EU návrh doporučení CSRs pro jednotlivé členské státy. Vzhledem k obdobným výzvám, souvisejících s procesem post-pandemické obnovy, obdržela většina členských států v tomto roce podobná doporučení CSRs. Tato doporučení obsahují politické pokyny pro následujících 12 měsíců, jak v souladu s prioritami EU stimulovat hospodářský růst, podpořit zaměstnanost a zajistit zdraví veřejných financí členských států. Tato doporučení sice nejsou právně závazná, ale mají představovat určitá vodítka pro provádění ekonomických a sociálních reforem na národní úrovni.
V případě ČR se jedná o následující doporučení:
1) V roce 2022 zachovat podpůrné nastavení fiskální politiky, včetně impulsu dodaného Nástrojem pro oživení a odolnost, a zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů.
2) Pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádět fiskální politiku zaměřenou na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu. Zároveň posilovat investice s cílem podpořit růstový potenciál.
3) Věnovat zvláštní pozornost skladbě veřejných financí na příjmové i výdajové straně rozpočtu a kvalitě rozpočtových opatření, aby se zajistilo udržitelné a inkluzivní oživení. Upřednostňovat udržitelné investice podporující růst, zejména investice podporující zelenou a digitální transformaci. Upřednostňovat fiskální strukturální reformy, které pomohou zajistit financování priorit veřejné politiky a přispějí k dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, mimo jiné posílením, kde je to relevantní, zdravotnických systémů a systémů sociální ochrany tak, aby se vztahovaly na všechny a byly přiměřené a udržitelné.
Stejná doporučení jako ČR obdrželo dalších 15 členských zemí. V případě doporučení ostatním členským státům byla uváděna zejména potřeba provádění obezřetné fiskální politiky či udržování dohledu nad růstem běžných výdajů. Schválení těchto doporučení pro jednotlivé členské státy představuje završení letošního evropského semestru.
Proces udržitelné hospodářské obnovy EU tedy nepředstavuje klíčový problém pouze pro letošní evropský semestr, ale zůstává cílem i pro nadcházející období. Dosažení udržitelného rozvoje EU dopomůže členským zemím překonat aktuální hospodářské a sociální problémy spojené s pandemií. Současně umožní celkovou modernizaci hospodářství EU a posílení konkurenceschopnosti na globálních trzích. Podpora ze strany evropských institucí tak členským státům umožňuje realizovat dlouhodobé strategické cíle i v situaci nezbytných výdajů, souvisejících se restartem ekonomik členských států.
Autor: Tomáš Nalejvač
