Evropa (nejen) pro mladé

28.11.2021
Eurocentrum Brno

Ve středu 24. listopadu se v Brně konala diskuse v rámci Konference o budoucnosti Evropy s názvem Evropa (nejen) pro mladé. Akce byla online a vysílala se na stránkách Eurocentrum Brno.

Diskutujícími byli náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jiří Nantl, hlavní analytička projektu České zájmy v EU agentury STEM Iva Fialová a student Mendelovy Univerzity Lukáš Poláček. Zdravici na debatu zaslal z Bruselu také stálý představitel ČR ve výboru COREPER I. Jaroslav Zajíček. Svým příspěvkem se na dálku zúčastnila i Johana Bázlerová, studentka a zakladatelka instagramového profilu Jsemvobraze, která nemohla být na akci přítomna. Debatu moderovala Kateřina Zichová z Euractiv.

Diskutující se zabývali především vnímáním EU občany a jakým způsobem komunikovat její záležitosti a výhody. Značná část debaty se zabývala zapojením mladých lidí, sférou vzdělání a jeho důležitosti při vnímání EU nebo v rámci studijních pobytů pro studenty.

Příklady, které se nehodí pro všechny

Fialová hovořila o tom, že se mladí příliš neliší od společnosti, kdy se z hlediska důležitosti témat mezigeneračně shodneme na tom, že je důležitá bezpečnost a prosperita. Co může být však problémem „je používání příkladů, které se nehodí pro všechny.“ Zmínila benefit cestování nebo Erasmu, které si nemusí každý dovolit či nemusí být pro každého důležité. Je vždy lepší si zjistit, co je pro ostatní v jejich každodennosti a realitě vlastně důležité. Češi se dále podle Fialové obecně cítí být Evropany, ale náš vztah k EU to příliš neovlivňuje, jelikož to, že máme rádi Evropu automaticky neznamená, že máme rádi EU. V debatách o EU je dále velmi důležité připomínat českou roli a vliv a například zdůrazňovat, kteří poslanci se rozhodování účastnili.

Zapojení mladých v EU

Bázlerová ve svém příspěvku zdůraznila potřebu dát mladým lidem prostor a zapojit je. Klíčové jsou programy, jak zapojit mladé lidi a přizvat je k rozhodování a diskusi. Témata, která mezi mladými rezonují nejvíce jsou klima, rovnoprávnost a lidská práva. Důležitá je především komunikace směrem k mladým lidem. EU podle Bázlerové komunikuje spíše tradičními komunikačními kanály, tedy internetové stránky a weby orgánů, ale to už se příliš nedostane k mladým lidem. Je proto potřeba vzdělávat a spojovat se s lidmi, kteří se o EU zajímají a jsou aktivní na sociálních sítích, kde mají vliv a dosah.

Zástupce studentů z Mendelovy univerzity, Lukáš Poláček, hovořil o tom, co EU přináší, především pro studenty. Podle Poláčka má EU pro studenty především samé klady a ze své vlastní zkušenosti neslyšel od ostatních studentů příliš záporů. Mluvil dále o dobré kvalitě života v ČR a množství studentů na programu Erasmus, kteří se sem vydávají. Co však přeci jen schází, je větší propojení v rámci vzdělávání, a to konkrétně online výuka napříč zahraničními univerzitami, kde by tak byl zároveň možný kontakt se studenty z dalších států EU.

Diskutující se shodovali na tom, že je potřeba se o EU stále bavit a klást důraz na to, že jsme její součástí a máme v ní vliv, kdy se řada rozhodnutí děje pod rukama českých politiků. Právě aktivní role českých politiků je třeba zdůrazňovat v médiích. Nantl se pak dotkl tématu vědomí evropské identity. Tu si člověk nejlépe vytvoří, když cestuje, především mimo Evropu. Proto je potřeba podporovat studijní pobyty i s mimoevropskými zeměmi a díky tomu si uvědomovat širší identitu, širší evropský celek.

Informovanost (nejen) mladých o EU

Jednou z dalších oblastí, kterou se diskutující zabývali, byla informovanost občanů o EU, o procesech, které tam probíhají a jak by měla česká média o tomto dění informovat.

Fialová mluvila o nedostatku zastoupení českých redaktorů v Bruselu. Dále zdůrazňovala to, že je potřeba zjednodušovat, používat zajímavý jazyk a více se zaměřovat na atraktivní informace, aby to i samotné redaktory inspirovalo k tomu se zprávě věnovat. Podle Nantla pak na tom příliš nepracujeme, EU příliš redukujeme na benefity a dotační schémata, přičemž EU není jen „agenda rozdělování peněz na projekty.“ Máme velké deficity v mentálním nastavení, jak jsme schopni vnímat strategická témata. Nantl dále zmiňoval potřebu všeobecného vzdělávání, které neznamená pouze přípravu na budoucí povolání, ale je o celkovém vývoji osobnosti a důležitou podmínkou pro to, abychom mohli být plnohodnotnými občany. Důraz dále kladl na jazykové kompetence, kde pokulháváme ve znalosti jazyků, především našich sousedů. Přesto si však nemyslí, že by vzdělávání mělo být sdílenou pravomocí EU, jelikož musíme brát v potaz regionální kontext členských států, kdy by to mohlo být například problematické při střídání regionálních ministrů.

Poláček zdůrazňoval vztah studentů k EU, kteří dle něj mají rádi EU a vrací se sem. Také navrhoval „určité specifikum“, a to „Evropskou party“, jeden nebo dva dny v roce – party ve všech městech garantovanou EU. Načež hovořil o „EU party week“, kdy právě takové propojení by v jeho očích bylo blízké studentům.

Celkově se diskutující se shodovali na tom, že je EU příliš vnímána prizmatem benefitů a toho, co dostaneme. Je však potřeba zdůrazňovat i další benefity po tom, co přestaneme být čistými příjemci. Pro Nantla je to především vnitřní trh a jeho možnosti, dle Fialové pak spolupráce, možnost se domluvit a společně postupovat s ostatními státy.

Ke konci debaty padla otázka na české předsednictví, které nás čeká příští rok. Konkrétněji na to, v čem je předsednictví příležitost pro naše občany. Podle Fialové je to šance pro ČR zviditelnit se na světovém poli a využít toto k propagaci firem, umu, businessu a odvětví, které jsou pro nás strategické a ve kterých vynikáme. Je to „ideální příležitost, jak naši zemi předvést v nejlepším světle.“

Autor: Marie Šmídová

Sdílet tento příspěvek