Biden se bude s lídry NATO a EU snažit udržet jednotu vůči Rusku

Mnohahodinová jednání o tom, jak udržet jednotně rázný přístup k Rusku a poskytnout další podporu Ukrajině bez vyvolání ozbrojeného konfliktu s Moskvou, čekají dnes v Bruselu lídry zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie. Za přítomnosti amerického prezidenta Joea Bidena se budou bavit o lepší ochraně zemí bývalého sovětského bloku, o možnosti dalších protiruských sankcí či souvisejícím tématu evropské energetické závislosti na Rusku.

Summitový den v belgické metropoli zahájí dopolední setkání šéfů třicítky členských zemí NATO, kteří by se podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga měli shodnout na dalším posilování východního křídla aliance včetně vytvoření mezinárodních bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Očekává se i příslib další vojenské pomoci Ukrajině včetně ochranných prostředků proti chemickému útoku, z jehož plánování Biden Moskvu podezírá.

Většina členů NATO se však stále nechce angažovat přímo na Ukrajině v obavách z rozpoutání celosvětového konfliktu, proto nejspíš zůstane nevyslyšeno ukrajinské volání po zřízení bezletové zóny či poskytnutí letadel nebo polský plán na vyslání mírové mise. Na okraj summitu NATO proběhne i vrcholná schůzka ekonomicky vyspělých zemí G7.

Zatímco lídři aliance se na společném prohlášení shodnou patrně bez větších sporů, u následného summitu EU se očekávají delší diskuse zejména na téma sankcí. Evropští prezidenti a premiéři včetně předsedy české vlády Petra Fialy zahájí schůzku mimořádným jednáním s Bidenem, pro něhož to bude příležitost přesvědčit je k dalšímu přitvrzení sankcí cílených tentokrát na klíčovou oblast vývozu energií. Unie si od Washingtonu slibuje příslib dalších dodávek zkapalněného zemního plynu, který má částečně dodávky ruského plynu nahradit.

Diplomaté však neočekávají, že by se kvůli odporu některých zemí v čele s Německem vůdci sedmadvacítky shodli na embargu na dovoz ruské ropy navrhovaném pobaltskými státy a Polskem. Šéfové států se patrně neshodnou ani na konkrétnějším časovém výhledu, kdy by se měla EU zcela zbavit závislosti na ruských energiích. Podle navrhovaných závěrů summitu se chystají pouze konstatovat, že by se tak mělo stát „co nejdříve“.

Zdroj: ČTK

Sdílet tento příspěvek