Debata v rámci příprav na české předsednictví: Turismus po pandemii

Epidemie covid-19 negativně poznamenala cestovní ruch po celém světě. Před týdnem česká lázeňská města prohlásila, že jejich situace je co se týče návštěvnosti špatná a turisté se stále nevracejí. V jakém stavu je turismus po pandemii? Má stoupající tendenci vracející se k normálu, tak jak jsme byli zvyklí před dvěma lety, či je cesta k návratu před pandemií stále dlouhá? Co pozitivního nám tato krize přinesla? A jaké má cestovní ruch vyhlídky do budoucna?

Online diskuze pořádané Eurocentrem Karlovy Vary se na toto téma v roli odborníků zúčastnili ředitel agentury CzechTourism Jan Herget, náměstek hejtmana a zastupitel Karlovarského kraje pro oblast cestovního ruchu, lázeňství a UNESCO Vojtěch Franta a proděkan pro studijní a pedagogické záležitosti Fakulty ekonomické Západočeské univerzity v Plzni Jan Tlučhoř. Debatu moderoval Vladimír Keblúšek, bývalý redaktor České televize, TV Nova a Z1.

Současný stav cestovního ruchu v Karlovarském kraji

„Karlovarský kraj z pohledu podnikatelů a ubytovatelů jednoznačně nejvíce trápí nedostatek turistů, kteří města navštěvovali před pandemií,“ představil na úvod současnou situaci Vojtěch Franta. Pozvolný návrat k normálu podle něj nedokáže vykompenzovat to, v jaké ekonomické situaci se podnikatelé nacházejí. Co bylo jednoznačným přínosem, je dle Franty iniciativa lázeňských voucherů, kterou spustilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s CzechTourism, městem Karlovy Vary a Karlovarským krajem. Dále je zapotřebí vykrýt mezeru po tradiční klientele, kterou v Karlových Varech z velké části tvořili ruští občané. Snaha o oslovení nových návštěvníků může být zaměřena na Německo jako na náš sousední region či na Blízký východ, v druhé řadě například na Polsko či Dánsko.

Jan Tlučhoř popsal stav turismu po pandemii jako přesunutí se z jedné krize do další. V souvislosti s orientací na německou klientelu upozornil, že v Německu covidová opatření trvala déle než v ČR. Její obyvatele, a to především starší generaci navštěvující lázeňské komplexy, může stále doprovázet nejistota a obavy z cestování.

Cestovní ruch jako udržitelné průmyslové odvětví

Po celém světě se vede otevřená diskuze ohledně omezování turismu, aby destinace nebyly přehlcené tak, jako před pandemií. S tímto tvrzením všichni hosté debaty nesouhlasí. Cestovní ruch je udržitelné a dlouhodobě ekologické průmyslové odvětví, které má podle ředitele agentury CzechTourism potenciál tvořit značnou část státního rozpočtu.

Vojtěch Franta z pohledu Karlovarského kraje dodal, že bychom se měli snažit o podporu cestovního ruchu v zájmu rozvoje regionů a lokalit. V tomto ohledu je dle jeho slov výjimečné například Rakousko, které je schopno z cestovního ruchu udělat téměř 7 % příjmu státního rozpočtu. Podle Franty bychom se tím měli inspirovat.

Z jakých destinací přilákat novou klientelu?

Otázkou však zůstává, zda je kraj připraven na otevírání nových trhů a zda je ochoten lákat turisty ze vzdálených destinací. Dle Jana Hergeta představuje prioritu zaměření se na domácí trh, přesto je například arabská klienta tou nejrychlejší a nejsnadnější alternativou k Rusku: „Pokud se koukneme po celém světě, tak arabská klientela je jednou z posledních, která uznává a ocení tradiční lázeňství, přes léto hojně opouští svou zemi vzhledem k extrémním teplotám, zároveň je zde obrovská poptávka po cestování.“

Karlovarský kraj již v současnosti s touto klientelou pracuje a je na ni připraven, například v Léčebných lázních Jáchymov. Vojtěch Franta dodal, že je zapotřebí vítat všechny klienty bez rozdílů, stejně tak mít portfolio klientů co nejpestřejší a nezaměřovat se pouze na jednu klientelu.

Nástup digitalizace v oblasti turismu

Covidová pandemie urychlila spoustu procesů včetně digitalizace, a to ve všech odvětvích. U cestovního ruchu tomu nebylo jinak, jak potvrdil i Jan Tlučhoř. To můžeme pozorovat např. na možnosti navštěvovat virtuální prohlídky či provádět bezkontaktní odbavování a rezervace ze strany klientů. V rozvoji digitalizace se plánuje i nadále pokračovat, v některých oblastech ovšem stále zůstává zapotřebí primárně lidský kontakt, například v lázeňství.

Toto tvrzení potvrdil a doplnil Vojtěch Franta: „Především bychom měli pracovat s daty, která nám často o lokalitě chybí. My se snažíme s daty, která posbíráme, pracovat aktivně. Od března se nám podařilo spustit živý přenos toho, jakým způsobem jsou upravovány a jak vypadají běžecké trasy v Krušných horách. V tomto bychom chtěli pokračovat i nadále.“ Díky podobným nástrojům je rovněž možné živě sledovat aktuální přehled kulturních a sportovních akcí.

Co nás covid v rámci turismu naučil do budoucna?

Na závěr debaty Jan Herget shrnul pozitiva, která nám tato těžká krize přinesla. Jsou mezi nimi například sjednocení podnikatelů v době covidu, skoková digitalizace, která jednoznačně pomůže cestovnímu ruchu, a možnosti pro české cestovatele, aby mohli objevovat krásy naší krajiny. Dle Vojtěcha Franty nám covid především ukázal, že je smysluplné cestovat i na krátké vzdálenosti.

Autor: Lucie Hejnová, psáno pro Euroskop; Pixabay.com

Sdílet tento příspěvek