Informační společnost v listopadu 2022

Rada přijala pravidla ke společným pravidlům k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti, Komise informovala o zpomalení pokroku v boji proti nenávistným projevům online, Instituce vydaly prohlášení o digitálních právech a zásadách, Rada se dohodla na „wellbeingu” v digitálním vzdělávání, Rada přijala nařízení o digitální provozní odolnosti

  • Členské státy schválily nařízení k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti
  • Komise opět vyhodnotila plnění Kodexu chování pro boj proti nelegálním online nenávistným projevům
  • Orgány EU chtějí prosazovat evropské hodnoty v rámci digitální transformace
  • Rada podporuje osobní pohodu v digitálním vzdělávání
  • Rada schválila nařízení DORA o digitální odolnosti finančního sektoru

Rada přijala pravidla ke společným pravidlům k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti

  • Rada přijala postoj k návrhu nařízení, jehož cílem je zajistit vysokou společnou úroveň kybernetické bezpečnosti ve všech orgánech, institucích a jiných subjektech EU.
  • Komise a vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku předkládají společné sdělení o politice EU v oblasti kybernetické obrany a Akční plán o vojenské mobilitě 2.0.
  • Iniciativy mají reagovat na zhoršující se bezpečnostní situaci v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině a posílit schopnost EU chránit své obyvatelstvo a infrastrukturu.  

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council laying down measures for a high common level of cybersecurity at the institutions, bodies, offices and agencies of the Union (COM(2022)720)

  • Komise a vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku 10. 11. 2022 předložili společné sdělení o politice EU v oblasti kybernetické obrany a Akční plán o vojenské mobilitě 2.0. Rada následně 18. 11. 2022 přijala postoj k návrhu nařízení k zajištění vysoké společné úrovně kyberrnetické bezpečnosti. Nakonec Rada 28. 11. 2022 přijala tento nový právní předpis.

Pozadí

Evropská rada ve svých závěrech z června 2019 vyzvala orgány EU, aby společně s členskými státy pracovaly na opatřeních ke zvýšení odolnosti a zlepšení kultury bezpečnosti EU vůči kybernetickým a hybridním hrozbám majícím původ mimo EU, jakož i za účelem lepší ochrany informačních a komunikačních sítí EU a jejích rozhodovacích procesů před nepřátelskými činnostmi všeho druhu (více v příspěvku „Rada přijala priority pro digitální politiku po roce 2020”, Informační společnost v červnu 2019). Návrh nařízení, kterým se má stanovit společný rámec kybernetické bezpečnosti pro orgány, instituce a jiné subjekty EU, je jedním z opatření vymezených ve Strategii kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu, kterou v prosinci 2020 předložily Komise a vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s cílem posílit kolektivní odolnost EU vůči kybernetickým hrozbám (více v příspěvku „EU chce zlepšit kybernetickou bezpečnost”, Informační společnost v prosinci 2020). Rada ve svých závěrech z března 2021 o této strategii zdůraznila, že kybernetická bezpečnost má zásadní význam jak pro fungování veřejné správy a veřejných orgánů na vnitrostátní i unijní úrovni, tak pro naši společnost a hospodářství jako celek. Strategie kybernetické bezpečnosti EU z roku 2020 poté zdůraznila potřebu přezkumu politického rámce EU v oblasti kybernetické obrany. K vytvoření evropské politiky kybernetické obrany rovněž vyzvala předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie (SOTEU) v roce 2021 (více v příspěvku „Předsedkyně Komise zhodnotila směřování EU v projevu o stavu Unie (SOTEU)”, Institucionální záležitosti v září 2021). Jedná se rovněž o cíl Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu, který schválila Rada v březnu 2022 (více v příspěvku „Komise představila nová pravidla na posílení kybernetické bezpečnosti”, Informační společnost v březnu 2022). Tyto opatření Komise navrhla v souvislosti se značným nárůstem počtu sofistikovaných kybernetických útoků, které v posledních letech postihly veřejnou správu EU. Cílem těchto opatření je zlepšit odolnost a schopnost reakce na incidenty všech subjektů EU a řešit rozdíly v jejich přístupu vytvořením společného rámce. V květnu 2022 členské státy v závěrech Rady o rozvoji kybernetické pozice EU vyzvaly vysokého představitele a Komisi, aby v roce 2022 předložili návrh politiky EU v oblasti kybernetické obrany (více v příspěvku „Rada se dohodla na postoji k politickému programu Cesta k digitální dekádě”, Informační společnost v květnu 2022). 

Klíčové a sporné body

Díky této nové politice EU v oblasti kybernetické obrany se má posílit spolupráce a investice do kybernetické obrany, aby mohla čelit rostoucímu počtu kybernetických útoků zlepšením ochrany, detekce, obrany a odrazování od takových útoků. Cílem politiky EU v oblasti kybernetické obrany je posílit kapacitu EU v této oblasti a podpořit koordinaci a spolupráci mezi vojenskými a civilními kybernetickými komunitami (civilními subjekty, donucovacími orgány, diplomatickými službami, obrannými subjekty). Politika má podpořit účinné řízení kybernetických krizí v rámci EU, pomoci snížit strategickou závislost na kritických kybernetických technologiích a zároveň posílit evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany (EDTIB). Má také podpořit odbornou přípravu talentů v oblasti IT, zlepšit schopnost přilákat a udržet si je a zintenzívnit spolupráci s našimi partnery v oblasti kybernetické obrany. Politika kybernetické obrany EU se opírá o 4 pilíře zahrnující širokou škálu iniciativ, které mají pomoci EU a jejím členským státům v těchto sférách:  

  • Jednat společně s cílem posílit kybernetickou obranu EU: EU plánuje podpořit koordinační mechanismy mezi vnitrostátními aktéry a aktéry EU v oblasti kybernetické obrany s cílem posílit výměnu informací a spolupráci mezi vojenskými a civilními komunitami v oblasti kybernetické bezpečnosti a dále podporovat vojenské mise a operace společné bezpečnostní a obranné politiky.  
  • Zabezpečit obranný ekosystém EU: K provádění kybernetických útoků na společnosti nebo státní správu, a to i v odvětví obrany, lze použít i nekritické softwarové komponenty. Proto je třeba dále pracovat na standardizaci a certifikaci kybernetické bezpečnosti, aby byla zabezpečena civilní i vojenská oblast.  
  • Investovat do kapacity kybernetické obrany: Členské státy musí výrazně zvýšit investice do moderních vojenských kapacit kybernetické obrany, a to na základě spolupráce a s využitím platforem spolupráce a mechanismů financování, které jsou k dispozici na úrovni EU, jako je stálá strukturovaná spolupráce (PESCO) a Evropský obranný fond, jakož i Horizont Evropa a program Digitální Evropa.
  • Navazovat partnerství pro řešení společných výzev: V návaznosti na stávající dialogy s partnerskými zeměmi v oblasti bezpečnosti a obrany a kybernetiky bude EU usilovat o individuálně uzpůsobená partnerství v oblasti kybernetické obrany.  

Rada ve svém postoji obecně podporuje klíčové prvky navrhovaného nařízení, jako jsou:

  • posílení mandátu a financování skupiny pro reakci na počítačové hrozby v orgánech, institucích a jiných subjektech EU (CERT-EU),
  • zřízení interinstitucionálního výboru pro kybernetickou bezpečnost, který bude řídit provádění nového nařízení,
  • posílení sdílení informací o incidentech se skupinou CERT-EU,
  • podpora koordinace a spolupráce v reakci na kybernetické bezpečnostní incidenty.

Rada zároveň dále sladila některé prvky návrhu nařízení s budoucí směrnicí o bezpečnosti sítí a informací 2/NIS2 a zároveň odstranila odkazy na společnou kybernetickou jednotku, jejíž mandát a složení dosud nebyly vymezeny (více v příspěvku „Instituce se předběžně dohodly na sítě center pro bezpečnější internet”, Informační společnost v květnu 2022). Posílila rovněž mechanismy pro zajištění souladu subjektů EU s novým nařízením při současném respektování jejich institucionální autonomie a zajistila větší reciprocitu při výměně informací mezi veřejnou správou EU a členskými státy.

Předpokládaný další vývoj

Směrnice bude vyhlášena v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost 12. dnem po tomto vyhlášení. Po vstupu této směrnice v platnost budou mít členské státy 21 měsíců na to, aby její ustanovení začlenily do svých vnitrostátních právních předpisů.

Odkazy

Krátce…

Komise informovala o zpomalení pokroku v boji proti nenávistným projevům online

  • Komise zveřejnila výsledky 7. hodnocení Kodexu chování pro boj proti nelegálním online nenávistným projevům.
  • Roční výsledky ukazují pokles ve výsledcích společností v oblasti oznámení a opatření.
  • V průměru bylo odstraněno 69,6 % obsahu vyzývajícího k vraždě nebo násilí proti konkrétním skupinám.
  • Existuje však pozitivní vývoj, pokud jde o četnost a kvalitu zpětné vazby společností vůči uživatelům, což je něco, co Komise ve zprávě za rok 2021 společnosti vyzývala ke zlepšení.

Komise 24. 11. 2022 zveřejnila výsledky 7. hodnocení Kodexu chování pro boj proti nelegálním online nenávistným projevům. Roční výsledky ukazují pokles ve výsledcích společností v oblasti oznámení a opatření: počet oznámení zkontrolovaných společnostmi do 24 hod. se ve srovnání s posledními 2 monitorovacími cvičeními snížil z 90,4 % v roce 2020 na 81 % v roce 2021, a 64,4 % v roce 2022. TikTok je 1 společností, která zlepšila dobu hodnocení. Míra odstraňování, 63,6 %, je také podstatně nižší než na svém vrcholu v roce 2020 (71 %). Pouze YouTube si v tomto parametru vedl lépe než v posledních 2 letech. Existuje však pozitivní vývoj, pokud jde o četnost a kvalitu zpětné vazby společností vůči uživatelům, což je něco, co Komise ve zprávě za rok 2021 společnosti vyzývala ke zlepšení (více v příspěvku „Komise zveřejnila výsledky 6. hodnocení Kodexu chování v boji proti nelegálním nenávistným projevům online” Informační společnost v říjnu 2021). Konkrétně hodnocení dále uvádí, že: (1) Míra odstranění byla 63,6 %, podobně jako v roce 2021 (62,5 %), ale stále nižší než v roce 2020 (71 %); (2) YouTube zlepšil svou míru odstranění v roce 2022 (90,4 %) ve srovnání s rokem 2021 (58,8 %). Všechny ostatní IT společnosti odstranily méně obsahu než v roce 2021, v některých případech s drobnými odchylkami (Facebook odstranil 69,1 % v roce 2022 a 70,2 % v roce 2021; Twitter odstranil 45,4 % a 49,8 %, v tomto pořadí) ; (3) V průměru bylo odstraněno 69,6 % obsahu vyzývajícího k vraždě nebo násilí proti konkrétním skupinám, zatímco obsah používající k pojmenování určitých skupin pomlouvačná slova nebo obrázky byl odstraněn v 59,3 % případů; vykazující lepší míru odezvy na nejzávažnější projevy online nenávisti a (4) Zpětná vazba IT společností vůči uživatelům se v roce 2022 zlepšila oproti roku 2021. Mnoho společností si vedlo lépe, zejména TikTok (74,8 % adresovaných oznámení ve srovnání s 28,7 % v roce 2021) a Instagram (72,6 % oproti 41,9 % v roce 2021 a 62,4 % v roce 2020). Na podporu implementace kodexu chování a řešení nedostatků v upozornění a opatření se nyní IT společnosti a síť důvěryhodných nahlašujících organizací zapojených do monitorování dohodly na akčním rámci. Ten má stanovit iniciativy spolupráce mezi stranami, kde se zavazují k posílení svého dialogu v boji proti nenávistným projevům online. Rámcové rozhodnutí o boji proti rasismu a xenofobii kriminalizuje veřejné podněcování k násilí nebo nenávisti namířené proti skupině osob nebo členům takové skupiny definované podle rasy, barvy pleti, náboženství, původu nebo národnostního či etnického původu. Jak je definováno v tomto rámcovém rozhodnutí, projevy nenávisti jsou trestným činem, i když k nim dochází online. S cílem reagovat na šíření rasistických a xenofobních nenávistných projevů online předložila Komise a 4 velké IT společnosti (Facebook, Microsoft, Twitter a YouTube) v květnu 2016 Kodex chování pro boj proti nelegálním nenávistným projevům online. Od té doby se Instagram, Snapchat, Dailymotion, Jeuxvideo.com, TikTok, LinkedIn a na jaře 2022 Rakuten Viber a Twitch připojily ke Kodexu. Kodex chování je založen na úzké spolupráci mezi Komisí, IT společnostmi, organizacemi občanské společnosti (CSO) a vnitrostátními orgány. Všechny zúčastněné strany se pravidelně setkávají pod záštitou skupiny na vysoké úrovni pro boj proti projevům nenávisti a trestným činům z nenávisti, aby diskutovali o výzvách a pokroku. Každé monitorování bylo provedeno podle společně dohodnuté metodiky, která umožňuje porovnávat výsledky v čase. 7. cvičení provedlo v období březen–květen 36 organizací z 21 členských států. IT společnostem bylo podáno celkem 3634 oznámení. 2765 oznámení bylo podáno prostřednictvím kanálů pro podávání zpráv, které jsou k dispozici běžným uživatelům, zatímco 869 oznámení bylo odesláno prostřednictvím specifických kanálů dostupných pouze důvěryhodným oznamovatelům/nahlašovatelům. V prosinci 2021 předložila Komise iniciativu k rozšíření seznamu „zločinů EU“ o projevy nenávisti a trestné činy z nenávisti, protože v současnosti neexistuje žádný právní základ pro kriminalizaci projevů nenávisti a trestných činů z nenávisti na úrovni EU. Stávající seznam trestných činů EU ve SFEU je třeba podle Komise rozšířit, aby byla zajištěna minimální společná pravidla, jak definovat trestné činy a sankce použitelné ve všech členských státech EU. V březnu 2022 Komise rovněž navrhla celoevropská pravidla pro boj proti násilí na ženách a domácímu násilí, včetně online násilí. Cílem návrhu je zajistit, aby nejzávažnější formy násilí na ženách byly v celé EU kriminalizovány, jako je znásilnění, mrzačení ženských pohlavních orgánů a kybernetické násilí na základě pohlaví, včetně kybernetického pronásledování, kybernetického obtěžování a sdílení intimních snímků bez souhlasu. Oběti kybernetického násilí budou mít také nárok na přiměřenou podporu, včetně rad, jak vyhledat právní pomoc a jak odstranit online obsah. Akt o digitálních službách (DSA) obsahuje pravidla pro online zprostředkovatelské služby, které každý den využívají mil. občanů EU (více v příspěvku „Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru”, Informační společnost v prosinci 2020). Povinnosti různých online hráčů odpovídají jejich roli, velikosti a dopadu v online ekosystému. Na základě zkušeností z kodexu a jeho monitorování se snaží identifikované nedostatky řešit povinnosti související se systémy jasných upozornění a opatření, prioritním zpracováním oznámení od důvěryhodných nahlašovatelů, zpětnou vazbou o upozorněních pro uživatele a rozsáhlými povinnostmi týkajícími se transparentnosti. Zvláštní pravidla jsou stanovena pro velmi velké online platformy, které zasahují více než 45 mil. uživatelů v EU. Tyto platformy se systémovou úlohou musí posoudit rizika, která jejich systémy představují, a přijmout zmírňující opatření k omezení šíření nezákonného obsahu a řešit další společenská rizika, jako jsou negativní dopady na základní práva nebo šíření dezinformací. Výkon podle kodexu nastavuje měřítko pro to, jak takové platformy bojují proti nezákonným nenávistným projevům. Komise plánuje i nadále sledovat provádění kodexu chování. Komise chce podpořit IT společnosti a důvěryhodné nahlašující organizace při provádění akčního rámce dohodnutého v souvislosti s kodexem chování. Komise projedná s IT společnostmi, jak zajistit, aby provádění kodexu podporovalo soulad s DSA a přidávalo hodnotu ve specifických oblastech boje proti nenávistným projevům a ochrany svobody projevu online. Tento proces může vést k revizi kodexu chování v průběhu roku 2023.

Instituce vydaly prohlášení o digitálních právech a zásadách

  • Členské státy, EP a Komise uzavřely jednání o hodnotách EU v digitálním světě.
  • Instituce společně vyjednaly evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu.
  • Cílem prohlášení je prosazovat evropské hodnoty v rámci digitální transformace.

Instituce 14. 11. 2022 vydaly evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu. Cílem prohlášení je prosazovat evropské hodnoty v rámci digitální transformace, jež do popředí staví občany, a zajistit, aby digitální technologie byly přínosem pro všechny jednotlivce, podniky i společnost jako celek. Sdělení Komise č. 118/2021 s názvem „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“ z března 2021 nastínilo vizi, podle níž má EU do roku 2030 dokončit svoji digitální transformaci v souladu s evropskými hodnotami. Ambicí EU je dosáhnout digitální suverenity v otevřeném a propojeném světě zahrnujícím občany v posíleném postavení a inovativní podniky v inkluzivní, prosperující a udržitelné digitální společnosti zaměřené na člověka (více v příspěvku „Komise představila cíle digitální transformace do roku 2030”, Informační společnost v březnu 2021). Evropská rada ve svých závěrech z března 2021 zdůraznila význam digitální transformace pro růst, prosperitu, bezpečnost a konkurenceschopnost EU a pro dobrou životní úroveň našich společností. Sdělení o Digitálním kompasu označila za důležitý krok k mapování digitálního rozvoje EU v příštím desetiletí. Vyzvala Komisi, aby využila všech dostupných nástrojů z oblasti průmyslové a obchodní politiky a politiky hospodářské soutěže. S ohledem na tyto ambice a výzvy Komise v lednu 2022 navrhla evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu, které navazuje na její sdělení z března 2021 (více v příspěvku „Komise navrhuje prohlášení o digitálních právech a zásadách”, Informační společnost v lednu 2022). Způsob, jakým EU provádí digitální transformace společností a ekonomik, zahrnuje zejména otevřenou digitální suverenitu, dodržování základních práv, právní stát a demokracii, začleňování, přístupnost, rovnost, udržitelnost a respektování práv a ambicí každého člověka. Znění prohlášení připomíná všechna příslušná práva v souvislosti s digitální transformací a mělo by sloužit jako reference pro podniky a další zúčastněné strany, které vyvíjejí a zavádějí nové technologie. Prohlášení by rovněž mělo být vodítkem pro tvůrce politik při úvahách o jejich vizi digitální transformace: občané jako středobod digitální transformace; podpora solidarity a začleňování, zajištění konektivity, digitální vzdělávání, odborná příprava a dovednosti, jakož i přístup k digitálním službám online. Prohlášení zdůrazňuje význam svobodné volby při interakci s algoritmy a systémy umělé inteligence a spravedlivého digitálního prostředí. Apeluje rovněž na zvýšení bezpečnosti a zabezpečení v digitálním prostředí, zejména pro děti a mladé lidi. Členské státy, EP a Komise se rovněž zavazují podporovat rozvoj a využívání udržitelných technologií.

Rada se dohodla na „wellbeingu” v digitálním vzdělávání

  • Rada se dohodla na společném postoji k podpoře osobní pohody (tzv. wellbeingu) v digitálním vzdělávání.
  • Schválené závěry identifikují 3 faktory, které přispívají k osobní pohodě účastníků vzdělávání a pedagogických pracovníků.
  • Jedná se o získávání potřebných znalostí, dovedností a kompetencí, koncipování přístupů k vyučování a učení a digitálních prostředí, které zlepšují osobní pohodu, a mezilidské vztahy v ekosystému digitálního vzdělávání.

Rada se 28. 11. 2022 dohodla na společném postoji k podpoře osobní pohody (tzv. wellbeingu) v digitálním vzdělávání. Schválené závěry identifikovaly 3 faktory, které přispívají k osobní pohodě účastníků vzdělávání a pedagogických pracovníků. Jedná se o získávání potřebných znalostí, dovedností a kompetencí, koncipování přístupů k vyučování a učení a digitálních prostředí, které zlepšují osobní pohodu a mezilidské vztahy v ekosystému digitálního vzdělávání. Dobře koncipované ekosystémy digitálního vzdělávání, které jsou účinné a inkluzivní, mohou well-being účastníků vzdělávání posílit a zlepšit jejich vyhlídky v oblasti vzdělávání, osobního života i práce. Reakce na výzvy a příležitosti související s (nouzovou) distanční a on-line výukou a učením během pandemie covidu-19 může sloužit jako užitečná zkušenost a ponaučení pro rozvoj přístupů k well-beingu v digitálním vzdělávání. Ministři rovněž uznávají, že v případě digitálního vzdělávání a odborné přípravy je wellbeing ohrožen digitální propastí, která může prohloubit stávající nerovnosti a vytvořit nové. Školní systémy by měly řešit problém nedostatečného přístupu, neodpovídajícího vybavení nebo neuspokojivých podmínek učení. V závěrech se členské státy vyzývají, aby při koncipování vnitrostátních politik a strategií v oblasti digitálního vzdělávání posílily wellbeing účastníků vzdělávání a pedagogických pracovníků a aby zvýšily jejich povědomí o tom, že je třeba nalézt vhodnou rovnováhu mezi časem stráveným před obrazovkou a mimo ni. Členské státy by měly také podporovat školy při rozvoji vhodného nakládání s časem v souvislosti s digitálními a prezenčními činnostmi v rámci výuky a učení. Další opatření doporučená na vnitrostátní úrovni zahrnují podporu povědomí účastníků vzdělávání o potenciálních hrozbách v digitálním světě a rozvoj jejich odolnosti s cílem omezit rizika a nabídnout mladým lidem bezpečné příležitosti on-line.

Rada přijala nařízení o digitální provozní odolnosti

  • Rada přijala nařízení o digitální provozní odolnosti, známé též jako nařízení DORA.
  • Nařízení má zajistit, aby finanční sektor v EU zůstal odolný v případě závažného narušení provozu.

Rada 28. 11. 2022 přijala nařízení o digitální provozní odolnosti (DORA), jež má zajistit, aby finanční sektor v EU zůstal odolný i v případě závažného narušení provozu. V září 2020 předložila Komise návrh nařízení DORA. Ten byl součástí širšího balíku pro oblast digitálních financí, jehož cílem je vypracovat evropský přístup, který má podpořit technologický rozvoj a zajistit finanční stabilitu a ochranu spotřebitelů. Kromě návrhu nařízení DORA obsahoval balík strategii v oblasti digitálních financí, návrh nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA) a návrh nařízení o technologii distribuovaného registru (DLT) (více v příspěvku „Komise představila předpisy v oblasti digitálních financí”, Informační společnost v září 2020). Tento balík zaplňuje mezeru ve stávajících právních předpisech EU, a to tak, že zajišťuje, aby stávající právní rámec nevytvářel překážky pro využívání nových digitálních finančních nástrojů, a současně zabezpečuje, aby tyto nové technologie a produkty spadaly do oblasti působnosti finančního nařízení a opatření k řízení operačních rizik podniků působících v EU. Cílem tohoto balíku je tedy podpořit inovace a zavádění nových finančních technologií a zároveň zajistit odpovídající úroveň ochrany spotřebitelů a investorů. Rada přijala svůj mandát k jednání o nařízení DORA v listopadu 2021 (více v příspěvku „Rada dosáhla dohody o nařízeních MiCA a DORA”, Informační společnost v listopadu 2021).

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality