Institucionální záležitosti v listopadu 2022

Komise přijala sdělení pro správu ekonomických záležitostí, Komise přijala nový návrh pro interoperabilní a propojenou Evropu, Komise vydala hospodářskou prognózu z podzimu 2022, Instituce dosáhly dohody o rozpočtu na rok 2023

  • Komise chce reformovat rámec EU pro správu ekonomických záležitostí v rámci hospodářské konvergence členských států
  • Komise chce posílit interoperabilitu veřejného sektoru napříč EU
  • Hospodářská prognóza z podzimu 2022 očekává zhoršení ukazatelů
  • Dohoda o rozpočtu EU na příští rok přijata v řádném termínu

Komise přijala sdělení pro správu ekonomických záležitostí

  • Komise přijala sdělení, v němž stanoví směry reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí.
  • Tyto směry zaměřují na posílení udržitelnosti dluhu a udržitelného růstu podporujícího začlenění prostřednictvím investic a reforem.
  • Cílem je zajistit, aby byl rámec jednodušší, transparentnější a účinnější, s větší odpovědností na úrovni jednotlivých států a lepším prosazováním pravidel.
  • Zároveň má rámec umožňovat reformy a investice a přispívat k realistickému, postupnému a trvalému snižování vysoké míry zadlužení. 

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Central Bank, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: Communication on orientations for a reform of the EU economic governance framework (COM(2022)583)

  • Komise 9. 11. 2022 přijala sdělení, v němž stanovuje směry reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí.

Pozadí

Od Maastrichtské smlouvy z roku 1992 pomáhá rámec EU pro správu ekonomických záležitostí vytvářet podmínky pro hospodářskou stabilitu, udržitelný hospodářský růst a vyšší zaměstnanost. Jeho součástí je rámec EU pro fiskální politiky (Pakt o stabilitě a růstu, evropský semestr a požadavky na vnitrostátní fiskální rámce), postup při makroekonomické nerovnováze a rámec pro programy makroekonomické finanční pomoci. Ačkoli se však rámec v průběhu času vyvíjel tak, aby řešil určité nedostatky, je také stále složitější a ne všechny nástroje a postupy se osvědčily. Návrhy reforem uvedené ve sdělení navazují na přezkum účinnosti rámce hospodářského dohledu, který byl poprvé zahájen v únoru 2020 a obnoven v říjnu 2021 (více v příspěvku „Komise vydala zimní balík hodnotící jednotlivé členské státy”, Institucionální záležitosti v únoru 2020 a v příspěvku „Komise obnovuje přezkum správy ekonomických záležitostí EU”, Institucionální záležitosti v říjnu 2021). Přezkum se uskutečnil v souladu s legislativními reformami v rámci tzv. balíku 6 právních aktů a balíku 2 právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí, které vyžadují, aby Komise každých 5 let přezkoumala uplatňování právních předpisů a podala o něm zprávu. Zveřejněné směry mají zohledňovat rozsáhlou veřejnou diskuzi a proces konzultací, při nichž široká škála zúčastněných stran vyjádřila své názory na klíčové cíle rámce, jeho fungování a nové výzvy, které je třeba řešit. Podkladem pro návrh reformovaného rámce předložený Komisí byly poznatky získané z politických reakcí na nedávné hospodářské otřesy, včetně interakce mezi reformami a investicemi v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Reformní návrhy se rovněž mají zakládat na vyšší a rozmanitější úrovni veřejného dluhu a potřebě usnadnit investice do společných priorit EU, zejména s cílem zajistit ekologickou a digitální transformaci a energetickou bezpečnost v nadcházejících letech.

Klíčové a sporné body

Komise v přijatém sdělení stanovuje směry reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí. S ohledem na hlavní obavy týkající se stávajícího rámce se tyto směry mají zaměřovat na posílení udržitelnosti dluhu a udržitelného růstu podporujícího začlenění prostřednictvím investic a reforem. Cílem je zajistit, aby byl rámec jednodušší, transparentnější a účinnější, s větší odpovědností na úrovni jednotlivých států a lepším prosazováním pravidel, a zároveň umožňoval reformy a investice a přispíval k realistickému, postupnému a trvalému snižování vysoké míry zadlužení. Reformovaný rámec by tak měl v souladu s projevem o stavu Unie (SOTEU) v roce 2022 který má pomoci vybudovat zelenou, digitální a odolnou ekonomiku budoucnosti a zajistit udržitelnost veřejných financí ve všech členských státech (více v příspěvku „Předsedkyně Komise stanovila priority EU na nadcházející rok v rámci projevu o stavu Unie (SOTEU)”, Institucionální záležitosti v září 2022). Sdělení taktéž navazuje na rozsáhlou spolupráci se zúčastněnými stranami a členskými státy. Dále se navrhuje přejít k transparentnímu rámci dohledu EU založenému na posouzení rizik, který rozlišuje mezi jednotlivými zeměmi tím, že zohledňuje jejich problémy v oblasti veřejného dluhu. Základem rámce navrženého Komisí jsou vnitrostátní střednědobé fiskálně-strukturální plány. Ty by integrovaly fiskální, reformní a investiční cíle, včetně cílů, které by případně řešily makroekonomickou nerovnováhu, do jediného uceleného střednědobého plánu, čímž by byl zajištěn soudržný a efektivní postup. Členské státy by měly větší volnost při stanovování postupu fiskální korekce, což by vedlo k posílení odpovědnosti jednotlivých států, pokud jde o jejich fiskální trajektorie. Jako základ pro stanovení postupu fiskální korekce a provádění ročního fiskálního dohledu by sloužil jediný operační ukazatel – čisté primární výdaje, tj. výdaje, které jsou pod kontrolou vlády, a rámec by se tak výrazně zjednodušil.

Jak by to fungovalo:

  • Jako součást společného rámce EU by Komise předložila referenční postup fiskální korekce na období 4 let na základě své metodiky analýzy udržitelnosti dluhu. Tento referenční postup korekce by měl zajistit, že dluh členských států se značnými nebo středně velkými dluhovými problémy začne věrohodně klesat a že schodek zůstane spolehlivě pod referenční hodnotou 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě.
  • Členské státy by pak předložily plány, v nichž by stanovily svůj střednědobý fiskální postup, prioritní reformy a závazky v oblasti veřejných investic. Členské státy by mohly navrhnout delší nápravné období, kterým by se postup fiskální korekce prodloužil až o 3 roky, pokud by se opíral o soubor reformních a investičních závazků, které přispívají k udržitelnosti dluhu a reagují na společné priority a cíle EU.
  • Jako 3. krok by Komise plány posoudila, přičemž by vydala kladné hodnocení, pokud se dluh začne snižovat nebo zůstane na obezřetné úrovni a rozpočtový schodek zůstane ve střednědobém horizontu spolehlivě pod referenční hodnotou 3 % HDP. V návaznosti na kladné hodnocení Komise by plány schválila Rada.
  • Nakonec by Komise provádění plánů průběžně sledovala. Členské státy by za účelem usnadnění účinného monitorování a zajištění transparentnosti předkládaly výroční zprávy o pokroku při provádění plánů.

Členské státy by dostaly větší prostor při koncipování svých fiskálních trajektorií. Zároveň by byly zavedeny přísnější donucovací nástroje EU k zajištění řádného plnění plánů. Postup při nadměrném schodku na základě porušení referenční hodnoty schodku by byl zachován, zatímco postup při nadměrném schodku na základě dluhového kritéria by byl posílen. Aktivoval by se, pokud by se členský stát s dluhem vyšším než 60 % HDP odchýlil od dohodnutého vývoje výdajů. Byly by posíleny donucovací mechanismy: zefektivnilo by se používání finančních sankcí snížením jejich výše. Využívaly by se i přísnější reputační sankce. Makroekonomická podmíněnost v rámci strukturálních fondů a Nástroje pro oživení a odolnost by se uplatňovala v podobném duchu, tj. financování EU by se také mohlo pozastavit v případě, že členské státy nepřijaly účinná opatření k nápravě nadměrného schodku.

Kromě toho by byl zaveden nový nástroj, který by zajistil provádění reformních a investičních závazků, na nichž by byl založen delší postup korekce. Nedodržení reformních a investičních závazků by mohlo vést k restriktivnějšímu postupu korekce a v případě členských států eurozóny k uložení finančních sankcí.

Cílem postupu při makroekonomické nerovnováze je včas identifikovat potenciální makroekonomická rizika, zabránit vzniku škodlivé makroekonomické nerovnováhy a napravit již existující nerovnováhu. Reformní návrhy týkající se postupu při makroekonomické nerovnováze se zaměřují na posílený dialog mezi Komisí a členskými státy, aby bylo možné dosáhnout lepšího společného porozumění, pokud jde o problémy zjištěné v rámci tohoto postupu a politiky potřebné k jejich řešení. To by pak vedlo k závazku členských států zahrnout reformy a investice potřebné k prevenci nebo nápravě nerovnováhy do svých vnitrostátních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů.

Dohled po ukončení programu posuzuje, nakolik jsou členské státy, které využily programů finanční pomoci, schopny splácet. Jako součást nového rámce a při zachování nezměněného legislativního textu. Komise navrhuje, aby byl uplatňován odlišně, a to stanovením jasnějších cílů, s intenzitou rámce spojenou s těmito cíli. Dohled po ukončení programu by se zaměřoval zejména na posouzení schopnosti splácet, monitorování realizace nedokončených reforem a posouzení toho, zda jsou nutná nápravná opatření v souvislosti s obavami týkajícími se schopnosti splácet nebo trvalého přístupu na trh.

Předpokládaný další vývoj

Členské státy a Komise by měly ohledně reformy rámce pro správu ekonomických záležitostí dosáhnout konsenzu před zahájením rozpočtových postupů členských států na rok 2024. Komise na základě sdělení a následných diskuzí zváží předložení legislativních návrhů. V 1. čtvrtletí 2023 má opět poskytnout pokyny pro fiskální politiku na nadcházející období. Tyto pokyny by usnadnily koordinaci fiskálních politik a přípravu programů stability a konvergenčních programů členských států na rok 2024 a následující roky.

Odkazy

Komise přijala nový návrh pro interoperabilní a propojenou Evropu

  • Komise přijala návrh aktu o interoperabilní Evropě s cílem posílit přeshraniční interoperabilitu a spolupráci ve veřejném sektoru v celé EU.
  • Zároveň s návrhem aktu odsouhlasila i jeho doprovodné sdělení.
  • Akt má podpořit vytvoření sítě suverénních a propojených digitálních orgánů veřejné správy a urychlit digitální transformaci evropského veřejného sektoru. 
  • Má pomoci EU a jejím členským státům poskytovat lepší veřejné služby občanům a podnikům.

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council laying down measures for a high level of public sector interoperability across the Union 

(Interoperable Europe Act) (COM(2022)720)

  • Komise 21. 11. 2022 přijala návrh aktu o interoperabilní Evropě a jeho doprovodné sdělení s cílem posílit přeshraniční interoperabilitu a spolupráci ve veřejném sektoru v celé EU.

Pozadí

Interoperabilita je v podstatě o společném dosahování společných cílů, navzdory organizační nebo geografické vzdálenosti mezi aktéry. Interoperabilita veřejného sektoru představuje schopnost správních orgánů spolupracovat a zajistit fungování veřejných služeb přes hranice, sektory a organizační hranice. Šetří čas a náklady občanům a podnikům tím, že zlepšuje jejich interakci se správními orgány. Boj proti covid-19 slouží jako skvělý příklad efektivní interoperability. Díky interoperabilitě usnadnilo vytvoření EU digitálního certifikátu COVID přeshraniční cestování v EU během pandemie. Interoperabilní digitální veřejné služby jsou zásadní pro budování jednotného digitálního trhu. Kromě ekonomických výhod a zvýšení efektivity případové studie ukazují, že interoperabilita pozitivně ovlivňuje veřejné hodnoty, jako je zlepšení důvěry občanů v jejich vlády. V minulých letech digitální vláda a odborníci na data vyvinuli široké společné postupy spolupráce v oblasti interoperability založené na současném evropském rámci interoperability (EIF). Nedávná hodnocení však odhalila vážná omezení tohoto zcela dobrovolného přístupu ke spolupráci. Členské státy EU stále více zdůrazňují potřebu posílit spolupráci EU v oblasti interoperability. Tuto nutnost mimo jiné potvrzují ministerská prohlášení podepsaná v roce 2017 v Tallinnu a v roce 2020 v Berlíně. Stejně tak občané EU účastnící se Konference o budoucnosti Evropy vyzvali k usnadnění přeshraniční interoperability.

Klíčové a sporné body

Komise přijala návrh aktu o interoperabilní Evropě a jeho doprovodné sdělení s cílem posílit přeshraniční interoperabilitu a spolupráci ve veřejném sektoru v celé EU. Akt má podpořit vytvoření sítě suverénních a propojených digitálních orgánů veřejné správy a urychlit digitální transformaci evropského veřejného sektoru. Má pomoci EU a jejím členským státům poskytovat lepší veřejné služby občanům a podnikům, a jako takový je zásadním krokem k dosažení evropských digitálních cílů pro rok 2030 a podpoře důvěryhodných toků dat. Má pomoci také ušetřit náklady a přeshraniční interoperabilita může vést k úspoře nákladů mezi 5,5 a 6,3 mil. € pro občany a mezi 5,7 a 19,2 mld. € pro podniky jednající s veřejnou správou. Akt o interoperabilní Evropě má zavádět rámec spolupráce pro orgány veřejné správy v celé EU, který pomáhá budovat bezpečnou přeshraniční výměnu dat a dohodnout se na sdílených digitálních řešeních, jako je software s otevřeným zdrojovým kódem, pokyny, kontrolní seznamy, rámce a nástroje IT. Mělo by jim to také umožnit efektivněji spolupracovat, vyměňovat si informace a zajistit bezproblémové poskytování veřejných služeb přes hranice, sektory a organizační hranice. Má stimulovat inovace veřejného sektoru a veřejno-soukromé projekty „GovTech“. To sdružuje cenné zdroje na podporu subjektů veřejného sektoru v celé EU a má připravovat cestu k lepšímu opětovnému využití stávajících řešení (ideálně open source) pro veřejný prospěch. Má tak pomáhat odstraňovat administrativní zátěž, včetně právních, organizačních, sémantických a technických překážek. V důsledku by to mělo snížit náklady a čas pro společnosti a občany, podniky i pro samotný veřejný sektor.

Akt o interoperabilní Evropě by měl zavádět:

  • Strukturovanou spolupráci EU, kde se veřejná správa podporovaná veřejnými a soukromými subjekty spojuje v rámci projektů spoluvlastněných členskými státy, regiony a městy.
  • Povinná hodnocení pro hodnocení dopadu změn v systémech informačních technologií (IT) na přeshraniční interoperabilitu v EU.
  • Sdílení a opětovné použití řešení, často open source, založených na „interoperabilním evropském portálu“ – jednotném kontaktním místě pro řešení a spolupráci komunity.
  • Inovační a podpůrná opatření, včetně regulačních sandboxů pro politické experimentování, projektů GovTech pro vývoj a rozšíření řešení pro opětovné použití a podpory školení.
  • Budoucí rámec spolupráce v oblasti interoperability maá být řízen Výborem pro interoperabilní Evropu. Správní rada bude složena ze zástupců členských států EU, Komise, Výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru. Správní rada by měla mimo jiné mandát dohodnout se na společných opakovaně použitelných zdrojích, podpůrných a inovačních opatřeních a aktualizovat evropský rámec interoperability (EIF). EIF je evropským široce uznávaným koncepčním modelem interoperability.

Interoperabilní evropská komunita, která má podporovat Výbor, sdružuje širokou skupinu zainteresovaných odborníků z praxe a odborníků, např. ze společností GovTech, komunity Open Source, regionů a měst v celé EU, aby pomohli implementovat nová řešení.

Předpokládaný další vývoj

Program Digitální Evropa má být hlavním finančním nástrojem pro provádění aktu o interoperabilní Evropě (více v příspěvku „Rada schválila program Digitální Evropa”, Informační společnost v březnu 2021).

Odkazy

Krátce…

Komise vydala hospodářskou prognózu z podzimu 2022

  • Ekonomika EU je dle Komise momentálně po 1. pol. 2022 v náročnější fázi.
  • Ruská útočná válka má i nadále důsledky pro ekonomiku EU vzhledem k zeměpisné blízkosti k místu konfliktu.
  • Energetická krize oslabuje kupní sílu domácností a zatěžuje výrobu.
  • Na rok 2023 se očekává slabší růst a naopak se očekává vyšší inflace.
  • Do roku 2024 by měl hospodářský růst postupně znovu nastartovat a dosáhnout v průměru 1,6 % v EU a 1,5 % v eurozóně.

Komise 11. 11. 2022 vydala hospodářskou prognózu z podzimu 2022. Komise zveřejňuje každoročně 2 souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a 2 prognózy průběžné (zimní a letní). Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace v běžném a následujícím roce pro všechny členské státy a také souhrnné ukazatele pro EU a eurozónu (více v příspěvku „Komise zveřejnila hospodářskou prognózu pro podzim 2021”, Institucionální záležitosti v listopadu 2021). Ekonomika EU se dle Komise momentálně nachází po 1. pol. 2022 v náročnější fázi. Ruská útočná válka má i nadále důsledky pro ekonomiku EU vzhledem k zeměpisné blízkosti k místu konfliktu. Energetická krize oslabuje kupní sílu domácností a zatěžuje výrobu. Ačkoli růst v roce 2022 bude lepší, než se původně předpokládalo, v důsledku uvedených skutečností je výhled na rok 2023 ve srovnání s průběžnou letní prognózou Komise z července 2022 z hlediska růstu výrazně slabší a naopak inflace se očekává vyšší. Růst reálného HDP v EU v 1. pol. 2022 přinesl pozitivní překvapení díky tomu, že spotřebitelé po uvolnění opatření proti šíření nákazy začali opět výrazně utrácet, zejména za služby. Očekává se, že růst se do EU vrátí na jaře s tím, jak inflace postupně přestane dopadat na ekonomiku. Avšak vzhledem ke značným překážkám, které mají nadále brzdit poptávku, by měla být hospodářská aktivita utlumená a růst HDP v roce 2023 jako celku dosáhne jak v EU, tak v eurozóně 0,3 %. Do roku 2024 by měl hospodářský růst postupně znovu nastartovat a dosáhnout v průměru 1,6 % v EU a 1,5 % v eurozóně. Očekává se, že v roce 2023 inflace sice klesne, ale zůstane stále na vysoké úrovni 7,0 % v EU a 6,1 % v eurozóně, načež se v má roce 2024 zmírnit na 3,0 % a 2,6 %. Ve srovnání s průběžnou letní prognózou se jedná o úpravu směrem nahoru o téměř 1 p.b. pro rok 2022 a více než 2 p.b. v roce 2023. Tyto úpravy odrážejí především výrazně vyšší velkoobchodní ceny plynu a elektřiny, které tlačí na maloobchodní ceny energie, ale i většiny zboží a služeb ve spotřebním koši. Trh práce má navzdory náročnému prostředí nadále dobré výsledky; zaměstnanost i účast na trhu práce jsou nejvyšší a nezaměstnanost nejnižší za několik desetiletí. Očekává se, že trhy práce budou s jistým zpožděním reagovat na zpomalení hospodářské činnosti, ale budou i nadále odolné. Růst zaměstnanosti v EU by měl v roce 2022 podle prognózy dosáhnout 1,8 %, poté se má v roce 2023 zastavit a v roce 2024 má lehce vzrůst na 0,4 %. Míra nezaměstnanosti v EU se v prognóze odhaduje na 6,2 % v roce 2022, 6,5 % v roce 2023 a 6,4 % v roce 2024. V roce 2023 se má souhrnný schodek veřejných financí zřejmě opět mírně zvýšit (na 3,6 % v EU a 3,7 % v eurozóně), neboť hospodářská aktivita oslabuje, rostou úrokové výdaje a vlády rozšiřují nebo zavádějí nová diskreční opatření ke zmírnění dopadu vysokých cen energií. Jejich plánované ukončení v průběhu roku 2023 a obnovení růstu by poté mělo tlak na veřejné finance snížit. Díky tomu se v roce 2024 předpokládá schodek ve výši 3,2 % HDP v EU a 3,3 % v eurozóně. V horizontu prognózy se v EU očekává další snížení poměru dluhu k HDP, a to z 89,4 % HDP v roce 2021 na 84,1 % HDP v roce 2024 (a z 97,1 % na 91,4 % v eurozóně). Hospodářský výhled stále doprovází mimořádná míra nejistoty, jelikož ruská útočná válka proti Ukrajině pokračuje a potenciál pro další narušení ekonomiky ještě zdaleka není vyčerpán. Největší hrozbu představuje nepříznivý vývoj na trhu s plynem a riziko jeho nedostatku, zejména v zimě 2023–2024. Vedle dodávek plynu je EU nadále přímo i nepřímo vystavena dalším otřesům na jiných komoditních trzích v důsledku geopolitického napětí. Důležitými rizikovými faktory zůstávají také dlouhodobější inflace a potenciální nesourodá korekce na světových finančních trzích přizpůsobujících se novým podmínkám s vysokými úrokovými sazbami. Oba faktory jsou umocněny potenciálem pro nesoulad mezi cíli fiskální a měnové politiky. Hospodářská prognóza Komise ze zimy 2023, která aktualizuje projekce HDP a inflace, by měla být představena v únoru 2023.

Instituce dosáhly dohody o rozpočtu na rok 2023

  • Rada a EP dosáhly dohody o rozpočtu EU na rok 2023, který je výrazně orientován na hlavní politické priority EU.
  • Celkový rozpočet činí 186,6 mld. €.
  • Ve srovnání s rozpočtem na rok 2022 se jedná o nárůst o 1,1 %.
  • V rámci VFR na období 2021–2027 bylo ponecháno k dispozici 0,4 mld. €, aby mohla EU reagovat na nepředvídatelné potřeby.

Rada a EP 15. 11. 2022 dosáhly dohody o rozpočtu EU na rok 2023, který je výrazně orientován na hlavní politické priority EU. Celkové závazky jsou stanoveny na 186,6 mld. €. Oproti rozpočtu na rok 2022, včetně jeho pozdějších změn, se jedná o nárůst o 1,1 % (více v příspěvku „Instituce se dohodly na podobě rozpočtu na rok 2022”, Institucionální záležitosti v listopadu 2021). V rámci výdajových stropů VFR na období 2021–2027 bylo ponecháno k dispozici 0,4 mld. €, aby mohla EU reagovat na nepředvídatelné potřeby. Celkové platby činí 168,6 mld. €, což oproti roku 2022 představuje navýšení o 1 %. Finanční prostředky jsou rozděleny do 7 kategoriíí a to následovně: (1) Jednotný trh, inovace a digitální oblast (21 548 mil. €); (2) Soudržnost (70 587 mil. €); (3) Přírodní zdroje a životní prostředí (57 259 mil. €); (4) Migrace a správa hranic (3 727 mil. €); (5) Bezpečnost a obrana (2 117 mil. €); (6) Sousedství a svět (17 212 mil. €) a (7) Evropská veřejná správa (11 311 mil. €). Komise ve svém původním návrhu rozpočtu na rok 2023 stanovila celkové závazky na 185,59 mld. € a celkové platby na 166,27 mld. €. Rada ve svém postoji přijatém v červenci 2022 stanovila celkové závazky na 183,95 mld. € a celkové platby na 165,74 mld. €. EP ve svých pozměňovacích návrzích odhlasovaných v říjnu 2022 stanovil celkové závazky na 187,29 mld. € a celkové platby na 167,61 mld. €. Rovněž v říjnu 2022 předložila Komise návrh na změnu návrhu rozpočtu, v němž stanovila celkové závazky na 186,35 mld. € a celkové platby na 168,66 mld. €. EP a Rada měly 14 dní na dosažení formální dohody o rozpočtu. Rada následně podle plánu 22. 11. 2022 schválila finální rozpočet na rok 2023.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality