Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2022

Komise navrhuje další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině, EU navrhuje opatření ke zlepšení a zrychlení přeshraničního pohybu ozbrojených sil, Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko jsou připravený plně se účastnit schengenského prostoru, EU uložila další omezující opatření v souvislosti s používáním chemických zbraní, Instituce se dohodly na posílení bezpečné komunikace novým družicovým systémem, Rada schválila zahájení jednání se 4 partnery ze západního Balkánu o spolupráci s agenturou Frontex, Albánie se připojila k mechanismu EU pro civilní ochranu, Komise zveřejnila poslední zprávu o pokroku Rumunska v boji proti korupci, Komise navrhuje akční plán pro centrální Středomoří

  • Tento měsíc EU řešila s ohledem na ruskou válku na Ukrajině mj. makrofinanční pomoc či neuzávání vydávání víz
  • Komise představila Akční plán o vojenské mobilitě 2.0
  • Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko čekají na schválení vstupu do schengenského prostoru
  • Seznam sankcí ve vztahu k chemickým zbraním rozšířen
  • Instituce schválily Program EU pro bezpečnou konektivitu
  • EU chce pokračovat v posilování spolupráce agentury Frontex s dalšími zeměmi západního Balkánu
  • Albánie je novým řádným členem mechanismu EU pro civilní ochranu
  • Komise uznává pokroky Rumunska v boji proti korupci
  • V souvislosti s migrací Komise představila akční plán pro centrální Středomoří

Komise navrhuje další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině

  • Komise navrhuje balík MFA pro Ukrajinu na rok 2023 v hodnotě 18 mld. €.
  • Komise vydala nový zelený dluhopis NextGenerationEU ve výši 6 mld. € a získává dalších 2,5 mld. € na podporu Ukrajiny.
  • Instituce se předběžně dohodly na naekaceptování ruských cestovních dokladů vydávané na Ukrajině a v Gruzii.
  • EU zahajuje vojenskou pomocnou misi na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine).
  • Rada zařadila porušování omezujících opatření na seznam unijních trestných činů.

Proposal for a Council Regulation amending Council Regulation (EU, Euratom) 2020/2093 of 17 December 2020 laying down the multiannual financial framework for the years 2021 to 2027(COM(2022)595)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EU, Euratom) 2018/1046 as regards the establishment of a diversified funding strategy as a general borrowing method (COM(2022)596)

Pozadí

Makrofinanční asistence (MFA)

V návaznosti na předchozí balíky makrofinanční pomoci má nabízet tento nástroj makrofinanční pomoci+ (MFA+) vysokou flexibilitu a velmi příznivé podmínky pro Ukrajinu, uspokojit současnou situaci v zemi a zajistit rychlou akci na podporu ukrajinského lidu. Prostředky by měly poskytovány prostřednictvím vysoce zvýhodněných půjček, které by měly být spláceny v průběhu maximálně 35 let, počínaje rokem 2033. V dalším vyjádření solidarity EU rovněž navrhuje pokrýt úrokové náklady Ukrajiny prostřednictvím dodatečných cílených plateb členských států do rozpočtu EU. Členské státy EU a třetí země by také měly moci přidat do nástroje více finančních prostředků, které by byly použity jako granty, pokud si to budou přát. Finanční prostředky by měly poté být převedeny přes rozpočet EU, což by Ukrajině umožnilo získat podporu koordinovaným způsobem. Nástroj MFA+ mají doprovázet reformy, které by Ukrajině pomoly pokročit na její cestě ke členství v EU. To znamená, že ukrajinská vláda bude muset doplnit finanční podporu o sektorové a institucionální reformy, včetně protikorupčních a soudních reforem, dodržování zásad právního státu, řádnou správu věcí veřejných a modernizaci národních a místních institucí. Od začátku války zmobilizoval Tým Evropa 19,7 mld. € na podporu Ukrajiny, z čehož velká část přichází ve formě MFA. V rámci makrofinanční pomoci EU vyplatila již 4,2 mld. € a do konce měsíce plánuje vyplatit dalších 2,5 mld. € jako 2. vyplacení mimořádné MFA ve výši 5 mld. €. Dalších 620 mil. €  ve formě grantů v podobě rozpočtové podpory bylo rovněž vyplaceno na pomoc Ukrajině pokrýt naléhavé potřeby na místě (více v příspěvku „EU odsoudila ruskou agresi na Ukrajině a uvalila sankce”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2022, v příspěvku „EU přijala další podpůrná opatření na finanční a ekonomickou pomoc v souvislosti s podporou Ukrajiny”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2022, v příspěvku „EU přijala opatření v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2022 a v příspěvku „EU pokračuje v koordinované reakci a finanční pomoci v souvislosti s událostmi na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2022).

Cestovní doklady

Rozhodnutí o neakceptování cestovních dokladů je reakcí na nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině a na praxi Ruska ohledně vydávání ruských mezinárodních pasů obyvatelům okupovaných území. Rovněž reaguje na jednostranné rozhodnutí Ruska uznat nezávislost gruzínských území Abcházie a Jižní Osetie z roku 2008. V říjnu 2022 se Rada dohodla na mandáu k jednání o neuznávání ruských cestovních dokladů vydávaných na Ukrajině a v Gruzii (více v příspěvku „EU přijala další preventivní a asistenční opatření v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2022). 

Zelený dluhopis

Komise si jménem EU půjčuje na mezinárodních kapitálových trzích a vyplácí finanční prostředky členským státům a třetím zemím v rámci různých výpůjčních programů. Jeho největším programem je NextGenerationEU v hodnotě až 800 mld. €, který se snaží podpořit zotavení EU z pandemie koronaviru prostřednictvím investic do udržitelnosti, digitálních řešení a odolnosti. V rámci svého programu makrofinanční pomoci poskytuje Komise půjčky zemím mimo EU. Ukrajina byla v roce 2022 zdaleka největším příjemcem tohoto programu.

Celkově Komise poskytla v rámci NextGenerationEU v roce 2022 dlouhodobé financování v celkové výši 96,5 mld. € a od zahájení programu v červnu 2021167,5 mld. € (více v příspěvku „Komise provedla první transakci v rámci programu Next Generation EU”, Institucionální záležitosti v červnu 2021, v příspěvku „Komise připravuje emisi zelených dluhopisů Next Generation EU v hodnotě 250 mld. €”, Vnitřní trh v září 2021 a v příspěvku „Komise vydala 1. zelený dluhopis k financování udržitelného oživení”, Vnitřní trh v říjnu 2021). Z této celkové částky bylo vydáno 46,5 mld. € od července 2022. To představuje 93 % cíle financování Komise NextGenerationEU na 2. pol. roku 2022, přičemž další transakce jsou plánovány do konce roku 2023 podle plánu financování zveřejněného v červnu 2022. Pokud jde o výnosy z 30letého dluhopisu, budou použity na financování poslední splátky půjček makrofinanční pomoci (MFA) Ukrajině. Komise zatím v roce 2022 získala 6,7 mld. € na financování půjček MFA Ukrajině. Zveřejněná transakce následuje po vyplacení 1,2 mld. € v 1. ½ roku, 1 mld. € v srpnu 2022 a 2 mld. € v říjnu 2022. 

EUMAM

Rada 17. 10. 2022 přijala rozhodnutí o zřízení mise EUMAM Ukraine s výchozí dobou trvání 2 roky. Tato mise je přímou odpovědí na žádost o podporu, kterou Ukrajina adresovala vysokému představiteli. Má ukrajinským ozbrojeným silám poskytovat individuální, kolektivní a specializovaný výcvik a také zajišťovat koordinaci a synchronizaci činností členských států při poskytování tohoto výcviku. Evropský mírový nástroj (EPF) byl zřízen v březnu 2021 za účelem financování všech činností SZBP v oblasti vojenství a obrany s cílem předcházet konfliktům, zachovávat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost a stabilitu. Umožňuje EU financovat zejména akce k posílení kapacit třetích zemí a regionálních a mezinárodních organizací souvisejících s vojenskými a obrannými záležitostmi. Předchozí opatření pomoci pro Ukrajinu v rámci EPF byla schválena 28. 2., 23. 3., 13. 4., 23. 5., 21. 7. a 17. 10. 2022 (více v příspěvku „EU odsoudila ruskou agresi na Ukrajině a uvalila sankce”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2022, v příspěvku „EU přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2022, v příspěvku „EU schválila finanční pomoc a přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2022, v příspěvku „EU přijala další podpůrná opatření na finanční a ekonomickou pomoc v souvislosti s podporou Ukrajiny”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2022, v příspěvku „EU přijala opatření v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2022 a v příspěvku „EU přijala další preventivní a asistenční opatření v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2022).

Seznam unijních trestních činů

Podle čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU mohou EP a Rada stanovit minimální pravidla pro vymezení trestných činů a sankcí v oblastech mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem. Mezi oblasti trestné činnosti, které jsou v současnosti uvedeny v tomto článku, patří terorismus, obchod s lidmi a sexuální vykořisťování žen a dětí, nedovolený obchod s drogami, nedovolený obchod se zbraněmi, praní peněz, korupce, padělání platebních prostředků, trestná činnost v oblasti výpočetní techniky a organizovaná trestná činnost. V květnu 2022 předložila Komise návrh rozhodnutí o rozšíření seznamu těchto trestných činů o porušování omezujících opatření EU (více v příspěvku „EU přijala další podpůrná opatření na finanční a ekonomickou pomoc v souvislosti s podporou Ukrajiny”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2022).

Klíčové a sporné body

Makrofinanční asistence (MFA)

V naváznosti na závěry Evropské rady ve dnech 20.–21. 10. 2022 navrhla Komise bezprecedentní balík podpůrný balík pro Ukrajinu ve výši až 18 mld. € na rok 2023. Má být poskytnut ve formě vysoce zvýhodněných půjček, které budou od roku 2023 vypláceny v pravidelných splátkách. Tato stabilní, pravidelná a předvídatelná finanční pomoc – v průměru 1,5 mld. €/měsíc – má pomoci pokrýt významnou část krátkodobých finančních potřeb Ukrajiny pro rok 2023, které ukrajinské úřady a MMF odhadují na 3–4 mld. €/rok. Podpora předložená EU by musela být doprovázena podobným úsilím dalších velkých dárců, aby byly pokryty veškeré finanční potřeby Ukrajiny pro rok 2023. Díky tomuto balíku by měla Ukrajina schopna nadále vyplácet mzdy a důchody a udržovat v chodu základní veřejné služby, jako jsou nemocnice, školy a bydlení pro přesídlené osoby. Rovněž má Ukrajině umožnit zajistit makroekonomickou stabilitu a obnovit kritickou infrastrukturu zničenou Ruskem v jeho útočné válce, jako je energetická infrastruktura, vodní systémy, dopravní sítě, silnice a mosty. Podpora v rámci tohoto nástroje by měla být doprovázena reformami s cílem dále posílit právní stát, řádnou správu věcí veřejných, opatření proti podvodům a korupci na Ukrajině. Proto, s přihlédnutím k vývoji na místě, bude finanční podpora rámována politickými podmínkami, zaměřená na posílení ukrajinských institucí a přípravu půdy pro úspěšnou rekonstrukci, jakož i na podporu Ukrajiny na její cestě do EU. K zajištění finančních prostředků na půjčky navrhuje Komise půjčovat si na kapitálových trzích pomocí strategie diverzifikovaného financování. To by Komisi umožnilo využít celé portfolio finančních nástrojů k zajištění tržního financování za nejvýhodnějších podmínek, když jsou potřeba. Aby byla zaručena tato půjčka pro Ukrajinu, Komise navrhuje využít rezervu rozpočtu EU na období 2021–2027 cíleně pro Ukrajinu, a to časově omezeným způsobem. Světlá rezerva je rozdíl mezi stropem vlastních zdrojů (tj. maximální výší zdrojů, o které může Komise v daném roce požádat členské státy) a finančními prostředky, které skutečně potřebuje k pokrytí výdajů předpokládaných v rozpočtu. Rezerva, která se již používá k zaručení půjček na programy finanční pomoci členským státům, má zaručit investorům do dluhopisů, že částky půjčené EU na financování ukrajinských půjček budou za všech okolností splaceny.

Cestovní doklady

Rada a EP dosáhly předběžné dohody ohledně rozhodnutí o neakceptování ruských cestovních dokladů vydávaných na Ukrajině a v Gruzii. Ruské cestovní doklady vydané na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem či na separatistických územích v Gruzii, nebo cestovní doklady vydané osobám, které tam žijí, nebudou považovány za platné cestovní doklady pro získání víz nebo pro překročení hranic schengenského prostoru. Ruské cestovní dokumenty vydávané na těchto územích již nejsou členskými státy EU uznávány, popřípadě je toto neuznávání v procesu. Cílem tohoto rozhodnutí je stanovit společný přístup, zajistit řádné fungování vnějších hranic a společné vízové politiky a zajistit bezpečnost členských států EU.

Zelený dluhopis

Komise vydala dalších 8,5 mld. €, z toho 6 mld. € prostřednictvím zeleného dluhopisu NextGenerationEU na její program obnovy a 2,5 mld. € na podporu Ukrajiny v rámci nouzového programu makrofinanční pomoci předloženého po ruské agresi proti této zemi. Zelený dluhopis NextGenerationEU má 10letou splatnost a dluhopis MFA 30letou splatnost. Se zveřejnými zelenými dluhopisy vydala Komise celkem 35,5 mld. € zelených dluhopisů NextGenerationEU na financování zelených projektů v rámci plánů obnovy a odolnosti členských států EU.

EUMAM

Cílem této mise je posílit vojenské schopnosti ukrajinských ozbrojených sil, aby mohly bránit územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic, a chránit civilní obyvatelstvo. Mandát mise EUMAM Ukraine není výkonné povahy; mise má poskytnout individuální, kolektivní a specializovaný výcvik až 15 tis. příslušníků ukrajinských ozbrojených sil a bude probíhat na různých místech na území členských států EU. Vedle toho Rada v rámci EPF přijala opatření pomoci v hodnotě 16 mil. € na podporu budování kapacit ukrajinských ozbrojených sil prostřednictvím mise EUMAM Ukraine. Mise EUMAM Ukraine i opatření pomoci byly navrženy na základě operačních požadavků Ukrajiny a mají zajistit finanční prostředky potřebné k tomu, aby členské státy EU mohly poskytovat:

  • munici, vojenské vybavení a platformy určené k použití smrtící síly,
  • přepravu, úschovu, údržbu a opravy vybavení financovaného z opatření pomoci.

Opatření pomoci bude trvat 24 měsíců a doplňuje další příspěvky, které EU Ukrajině v rámci EPF postupně poskytla a které nyní dosahují více než 3,1 mld. €. 

Seznam unijních trestních činů

EU přijala v souvislosti s válečnou agresí Ruska vůči Ukrajině řadu omezujících opatření a je zásadní, aby tato opatření byla v plném rozsahu prováděna. Členské státy mají v současné době odlišné definice toho, co představuje porušení omezujících opatření a jaké sankce by měly být v případě porušení uloženy. Výsledkem toho by mohla být různá úroveň uplatňování sankcí a riziko jejich obcházení, což by mohlo osobám, na něž se sankce vztahují, umožnit, aby i nadále měly přístup ke svému majetku a podporovaly režimy, na něž opatření EU cílí. Skutečnost, že porušování omezujících opatření bylo zařazeno na seznam „unijních trestných činů“, představuje první ze 2 kroků, které mají zajistit podobnou míru vymáhání sankcí v celé EU a odradit od pokusů o obcházení nebo porušování opatření EU.

Předpokládaný další vývoj

Balík MFA+ musí být nyní schválen EP a Radou proto, aby vstoupil v platnost. Pokud bude legislativní balk navržen, Komise si půjčí na kapitálových trzích pomocí systémů a procesů, které používá k financování NextGenerationEU. Na tomto základě Komise dosud vyplatila téměř 136,55 mld. € v rámci Nástroje na oživení a odolnost a ke konci června 2022 více než 15 mld. € v rámci jiných programů EU, které využívají financování NextGenerationEU. Komise bude i nadále využívat získané finanční prostředky na podporu obnovy EU po pandemii, přičemž bude financovat členské státy v rámci Nástroje pro obživení a odolnost, jakož i prostřednictvím dalších programů EU.

Přijaté znění rozhodnutí o neakceptování ruských cestovních dokladů vydávaných na Ukrajině a v Gruzii nyní podléhá schválení Radou a EP.

Po přijetí tohoto rozhodnutí o porušování omezujících opatření, jež se určují jako unijná trestný čin, plánuje Komise předložit návrh směrnice obsahující minimální pravidla pro definici trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření EU. Tento návrh směrnice pak budou muset projednat a přijmout Rada a EP.

Odkazy

EU navrhuje opatření ke zlepšení a zrychlení přeshraničního pohybu ozbrojených sil

  • Komise představila Akční plán o vojenské mobilitě 2.0 a společné sdělení o politice EU v oblasti kybernetické obrany.
  • Cílem má být řešit zhoršující se bezpečnostní prostředí v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině a posílit schopnost EU chránit své občany a infrastrukturu.
  • Akční plán o vojenské mobilitě konkrétně evropským ozbrojeným silám má pomoci lépe, rychleji a v dostatečném rozsahu reagovat na krize, které by mohly vzniknout na vnějších hranicích EU i za nimi.
  • Má posílit schopnost EU podporovat členské státy a partnery, pokud jde o přepravu vojsk a jejich vybavení. 

Joint communication to the European Parliament and the Council: Action plan on military mobility 2.0 (JOIN(2022)48)

Pozadí

1. akční plán o vojenské mobilitě byl zahájen v roce 2018 s cílem posílit společnou bezpečnostní a obrannou politiku EU. Jeho účelem bylo zajistit rychlý a plynulý přesun vojenského personálu, materiálu a prostředků – a to i v krátké lhůtě a ve velkém měřítku – v rámci EU i za jejími hranicemi. Přispěl k vytvoření dobře propojené sítě s kratší reakční dobou a schopnou, bezpečnou a odolnou dopravní infrastrukturou a kapacitami. Nový akční plán o vojenské mobilitě má reagovat na výzvu Strategického kompasu, aby v reakci na vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině byla posílena vojenská mobilita ozbrojených sil v EU i za jejími hranicemi. Tato naléhavá potřeba se odrazila i ve společném sdělení o nedostatcích v oblasti investic do obrany přijatém v červnu 2022. Vojenská mobilita je podporována také prostřednictvím jiných obranných iniciativ, zejména v rámci projektu stálé strukturované spolupráce (PESCO) v oblasti vojenské mobility a projektu Logistical Hubs. K úsilí přispívají také program Evropské obranné agentury (EOA) „Optimalizace postupů týkajících se povolení k přeshraničnímu přesunu v Evropě“ a koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany (CARD). Spolu s balíkem opatření v oblasti bezpečnosti a obrany Komise rovněž zveřejňuje 1. zprávu o pokroku Akčního plánu pro synergie mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem (více v příspěvku „EU chce zlepšit synergii mezi mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem”, Vnitřní trh v únoru 2021).

Klíčové a sporné body

Komise a vysoký představitel představili Akční plán o vojenské mobilitě 2.0 a společné sdělení o politice EU v oblasti kybernetické obrany. Cílem má být řešit zhoršující se bezpečnostní prostředí v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině a posílit schopnost EU chránit své občany a infrastrukturu. Akční plán o vojenské mobilitě konkrétně evropským ozbrojeným silám má pomoci lépe, rychleji a v dostatečném rozsahu reagovat na krize, které by mohly vzniknout na vnějších hranicích EU i za nimi. Dále má posílit schopnost EU podporovat členské státy a partnery, pokud jde o přepravu vojsk a jejich vybavení. Měl by usilovat rovněž o lépe propojenou a chráněnou infrastrukturu a zároveň zefektivňuje otázky regulace. Má prohloubit také spolupráci s NATO a podpoří konektivitu a dialog s klíčovými partnery. Nový akční plán vojenské mobility plánuje navazovat na úspěchy 1. akčního plánu zahájeného v roce 2018 a vztahuje se na období let 2022–2026. 

Má se zaměřovat na: 

  • identifikování případných nedostatků v infrastruktuře, aby mohla být přijata opatření k jejich přednostnímu odstranění a k integraci požadavků na palivový dodavatelský řetězec, to vše na podporu přesunů vojenských sil v krátké lhůtě a ve velkém měřítku;
  • digitalizaci správních procesů v souvislosti s celní logistikou a systémy vojenské mobility,
  • ochranu dopravní infrastruktury před kybernetickými útoky a jinými hybridními hrozbami,
  • podporu přístupu ke strategickým přepravním kapacitám a maximalizaci synergií s civilním sektorem s cílem zvýšit mobilitu ozbrojených sil, zejména ve vzduchu a po moři;
  • zvyšování energetické účinnosti a odolnosti dopravních systémů vůči změně klimatu,
  • posílení spolupráce s NATO a klíčovými strategickými partnery, jako jsou USA, Kanada a Norsko, a současně na podporu konektivity a dialogu s regionálními partnery a zeměmi procesu rozšíření, jako jsou Ukrajina, Moldavsko a země západního Balkánu.

Aby byla síť vojenské mobility dobře propojená, způsobilá a bezpečná, podporuje Komise akční plán prostřednictvím finančních nástrojů, např. Nástroje pro propojení Evropy (financování projektů dopravní infrastruktury dvojího užití) a Evropského obranného fondu (podpora rozvoje interoperabilních logistických a digitálních systémů).

Předpokládaný další vývoj

Akční plán musí nyní EP a Rada projednat v řádném legislativním procesu.

Odkazy

Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko jsou připravený plně se účastnit schengenského prostoru

  • Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko splňují podmínky a jsou připraveny na zavádění schengenského acquis.
  • Komise proto vyzvala Radu, aby neprodleně přijala nezbytná rozhodnutí, která by Bulharsku, Rumunsku a Chorvatsku umožnila plně se účastnit schengenského prostoru. 
  • Ve sdělení, které bylo přijato, Komise hodnotí vynikající výsledky 3 členských států při uplatňování schengenských pravidel.
  • Vzhledem k dlouhodobém úsilí, pokroku a vynikajícím výsledkům se Komise domnívá, že by Rada měla přijmout závěrečná ustanovení pro uplatňování schengenského acquis v těchto 3 členských státech.

Sdělení komise Evropskému parlamentu a Radě: Posílení schengenského prostoru prostřednictvím plné účasti Bulharska, Rumunska a Chorvatska v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích (KOM(2022)636)

  • Komise 16. 11. 2022 vyzvala Radu, aby neprodleně přijala nezbytná rozhodnutí, která by Bulharsku, Rumunsku a Chorvatsku umožnila plně se účastnit schengenského prostoru. 

Pozadí

Schengenský prostor představuje největší oblast volného cestování na světě. V současné době zahrnuje 22 zemí EU (Belgii, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francii, Itálii, Litvu, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Maltu, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko) a 4 přidružené země mimo EU (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko). Irsko si zachovává možnost neúčasti na zrušení kontrol na vnitřních hranicích. Země, které se chtějí k schengenskému prostoru připojit, musí projít řadou hodnocení, která zjistí, zda splňují podmínky nezbytné k uplatňování schengenských pravidel. Jakmile mise pro schengenské hodnocení potvrdí, že je členský stát připraven připojit se k prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích, vyžaduje se jednomyslný souhlas všech ostatních členských států uplatňujících schengenské acquis v plném rozsahu. Svůj souhlas musí také vyjádřit EP. 

Bulharsko a Rumunsko úspěšně dokončily postup schengenského hodnocení v roce 2011. Rada dokončení postupu hodnocení uznala ve 2 samostatných závěrech Rady, ale již více než 11 let nebylo přijato žádné rozhodnutí Rady o zrušení vnitřních hranic. Vzhledem k době, která uplynula od roku 2011, a s cílem posílit vzájemnou důvěru a uznat vývoj schengenských pravidel od roku 2011 vydaly Bulharsko a Rumunsko v březnu 2022 v Radě společné prohlášení. Bulharsko a Rumunsko dobrovolně přizvaly tým odborníků pod koordinací Komise, aby prozkoumali provádění nejnovějšího vývoje schengenských pravidel. Tato dobrovolná zjišťovací mise, která se uskutečnila v říjnu 2022, potvrdila, že Bulharsko a Rumunsko nejen pokračovaly v provádění nových pravidel a nástrojů, ale že rovněž podstatně posílily celkové uplatňování struktury schengenského systému ve všech jejích rozměrech. Kromě toho se ukázalo, že tyto 2 země mají při provádění schengenských pravidel vzorové výsledky. 

V prosinci 2021 Rada potvrdila, že Chorvatsko splnilo požadované podmínky pro vstup do schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích (více v příspěvku „Rada zhodnotila, že Chorvatsko by mělo být připraveno na přijetí schengenského acquis”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2021). Postup hodnocení probíhal v letech 2016–2020. Jeho součástí byla i úspěšná cílená inspekce na místě v roce 2020, která měla ověřit provádění opatření v oblasti správy vnějších hranic. Chorvatsko vyvinulo značné úsilí, aby zajistilo, že kontroly na vnějších hranicích budou v souladu se závazky v oblasti základních práv. Konkrétně v červnu 2021 zřídilo nezávislý monitorovací mechanismus, který zajišťuje nezávislé monitorování lidských práv v případě operací souvisejících s hranicemi, migranty a žadateli o azyl. Mechanismus přímo zahrnuje chorvatské zúčastněné strany a řídí jej nezávislý poradní výbor. Chorvatsko bylo 1. členským státem, který takový mechanismus zavedl. Dne 4. 11. 2022 byla podepsána nová dohoda o prodloužení a posílení nezávislého monitorovacího mechanismu. Tato nová dohoda plně odráží všechna doporučení vydaná poradním výborem dne 27. 10. 2022. Dne 10. 11. 2022 vydal EP kladné stanovisko k návrhu rozhodnutí Rady o plném uplatňování schengenského acquis v Chorvatsku (více v příspěvku „Chorvatsko se může připojit k schengenskému prostoru”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2019). Dne 18. 10. 2022 přijal EP usnesení, v němž vyzval Radu, aby Rumunsku a Bulharsku umožnila připojit se k schengenskému prostoru.

Klíčové a sporné body

Ve sdělení, které bylo přijato, Komise hodnotí vynikající výsledky 3 členských států při uplatňování schengenských pravidel. Tyto členské státy již řadu let významně přispívají k řádnému fungování schengenského prostoru, a to i během pandemie a v poslední době v situaci, kdy čelily bezprecedentním důsledkům války na Ukrajině. I když jsou tyto 3 země již částečně vázány schengenskými pravidly, kontroly na vnitřních hranicích s těmito členskými státy nebyly zrušeny, a proto tyto členské státy nevyužívají všech výhod, které vyplývají z toho, že jsou součástí schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Plné členství v schengenském prostoru je pro tyto členské státy právní povinností, a proto by jim mělo být umožněno vzhledem k tomu, že splňují podmínky. Rozšířením schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích se má stát EU bezpečnější (díky lepší ochraně našich společných vnějších hranic a efektivní policejní spolupráci), má více prosperovat (díky tomu, že se zamezí ztrátám času na hranicích a usnadní se kontakty mezi lidmi a podniky) a měla by být atraktivnější (tím, že se výrazně rozšíří největší společný prostor na světě bez kontrol na vnitřních hranicích). Bulharsko zavedlo silnou správu hranic s účinnou hraniční ostrahou a systematickými hraničními kontrolami. Prioritou je boj proti přeshraniční trestné činnosti prostřednictvím mezinárodní policejní spolupráce, včetně spolupráce s Europolem. Schengenský informační systém (SIS) je dobře zaveden. Bulharsko rovněž prokázalo, že má nezbytné struktury k zajištění dodržování základních práv, zaručení přístupu k mezinárodní ochraně a dodržování zásady nenavracení. Rumunsko provádí přísnou a účinnou správu hranic, včetně ostrahy hranic a systematických hraničních kontrol, a mezinárodní policejní spolupráci. Aktivně bojuje proti nelegální migraci a obchodování s lidmi (oblasti, které jsou považovány za prioritní). SIS dobře zaveden. Pokud jde o dodržování základních práv, Rumunsko má zavedeny účinné struktury, které zaručují přístup k mezinárodní ochraně a dodržuje zásadu nenavracení.

Předpokládaný další vývoj

Pod vedením českého předsednictví bude Rada pro spravedlnost a vnitřní věci dne 8. 12. 2022 hlasovat o plné účasti Bulharska, Rumunska a Chorvatska na schengenském prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.

Odkazy

Krátce…

EU uložila další omezující opatření v souvislosti s používáním chemických zbraní

  • Rada vzhledm k přetrvávající hrozbě, kterou představuje šíření a používání chemických zbraní, rozhodla o uložení dalších omezujících opatření.
  • Nově na seznam zařadila 10 spojených s otravou Alexeje Navalného nervově paralytickou látkou typu Novičok a 1 subjekt spojený s výrobou nosičů chemických zbraní v Sýrii.
  • Omezující opatření EU proti používání a šíření chemických zbraní se nyní vztahují na celkem 25 osob a 3 subjekty. 

Rada 14. 11. 2022 rozhodla vzhledem k přetrvávající hrozbě, kterou představuje šíření a používání chemických zbraní, o uložení dalších omezujících opatření. Nově je na seznam zařazeno 10 osob spojených s otravou Alexeje Navalného nervově paralytickou látkou typu Novičok ze srpna 2020 a 1 subjekt spojený s výrobou nosičů chemických zbraní v Sýrii. Pokud jde o případ Navalného, jsou na seznam nově zařazeni operativci a vysoce postavení činitelé ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) a rovněž ruští odborníci na chemické zbraně. Pokud jde o Sýrii, EU uvalila sankce na společnost, která dodává výzkumnému středisku materiály používané k výrobě nosičů chemických zbraní, a její spoluvlastníky. Omezující opatření EU proti používání a šíření chemických zbraní se nyní vztahují na celkem 25 osob a 3 subjekty. Označené osoby podléhají zmrazení majetku a platí pro ně zákaz cestování, což jim brání ve vstupu na území EU nebo průjezdu přes ně. Osoby a společnosti z EU nesmějí osobám a subjektům zařazeným na seznam zpřístupňovat finanční prostředky. EU je i nadále plně odhodlána bojovat proti šíření a používání chemických zbraní a podporovat ustanovení Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení (CWC). Cílem režimu sankcí EU je přispívat k úsilí EU v boji proti šíření a používání chemických zbraní a podpořit Úmluvu o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení (CWC) (více v příspěvku „Rada prodloužila sankce”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2020). Omezující opatření v rámci tohoto režimu byla poprvé zavedena v roce 2018 v návaznosti na závěry Evropské rady z června 2018. Zaměřují se na osoby a subjekty přímo odpovědné za vývoj a používání chemických zbraní a na osoby a subjekty poskytující materiální, finanční a technickou podporu. Příslušné právní akty byly vyhlášeny v Úředním věstníku EU a jsou přímo použitelné ve všech členských státech.

Instituce se dohodly na posílení bezpečné komunikace novým družicovým systémem

  • Rada a EP dosáhly předběžné dohody o nařízení, kterým se zavádí Program EU pro bezpečnou konektivitu na období 2023–2027.
  • Cílem programu je zavést cíle, podle nichž má EU do roku 2027 zavést konstelaci družic EU nazvanou „IRIS 2“.
  •  Program souvisí s návrhem Komise týkajícím se strategie EU Global Gateway (Globální brána).

Rada a EP 17. 11. 2022 dosáhly předběžné dohody o nařízení, kterým se zavádí Program EU pro bezpečnou konektivitu na období 2023–2027. V programu se stanovují cíle, podle nichž má EU do roku 2027 zavést konstelaci družic EU nazvanou „IRIS 2“ (angl. „Infrastructure for Resilience, Interconnectivity and Security by Satellite“) s cílem umožnit bezpečné komunikační služby. Kybernetické útoky a přírodní katastrofy mohou vést k selhání pozemních komunikačních sítí. Vybudováním této konstelace se má zajistit lepší propojení kritické infrastruktury a vysokorychlostní a odolné nezávislé družicové komunikační služby. V rámci programu mají být poskytovány služby státní správy zahrnující ochranu kritické infrastruktury, informovanost o situaci a podporu pro vnější činnosti a krizové řízení. Všechny tyto služby zlepší odolnost EU. Program má dále umožnit také poskytování komerčních služeb soukromým sektorem, a tím přispěje ke konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Program souvisí s návrhem Komise týkajícím se strategie EU Global Gateway (Globální brána). Má umožnit poskytování cenově dostupného přístupu k internetu v celé EU a zajistit bezpečné připojení v zeměpisných oblastech strategického zájmu, jako je arktická oblast a Afrika. Program je obzvláště důležitý s ohledem na to, že nízké oběžné dráhy Země jsou stále častěji obsazovány megaseskupeními ze třetích zemí, zatímco provozovatelé z EU jsou konfrontováni s kapitálovými výzvami těchto projektů (více v příspěvku „Předsedkyně Komise zhodnotila směřování EU v projevu o stavu Unie (SOTEU)”, Institucionální záležitosti v září 2021). Program pro bezpečnou konektivitu je proto důležitý jako prostředek ke zvýšení odolnosti EU a její strategické autonomie ve vesmíru i na Zemi. Iniciativa má těžit z odborných znalostí evropského kosmického průmyslu, a to jak od zavedených průmyslových subjektů, tak z ekosystému „New Space“. Program navazuje na složku Kosmického programu EU GOVSATCOM. Měl by zohlednit synergie s dalšími složkami Kosmického programu EU, jako jsou systémy Galileo (družicová navigace) a Copernicus (pozorování Země), jakož i kapacity získávání poznatků o situaci ve vesmíru. Komise by měla být vlastníkem hmotných a nehmotných aktiv souvisejících se státní infrastrukturou vyvinutých v rámci tohoto programu. Program pro bezpečnou konektivitu bude financován z víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027. V rámci programu bude rozdělena celková částka 2,4 mld. € , přičemž část bude vyčleněna z programů, jako je Kosmický program EU, Horizont Evropa a Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI). Program bude prováděn ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (EUSPA) a evropským kosmickým průmyslem. Infrastrukturu plánuje Komise pořizovat pomocí partnerství veřejného a soukromého sektoru prostřednictvím zakázek zadávaných průmyslu za konkurenčních podmínek. Vybraní dodavatelé by měly vyvíjet, ověřovat, budovat a zavádět státní infrastrukturu ve vlastnictví EU pro účely poskytování posílených služeb státní správy. Navíc by k poskytování služeb státní správy i komerčních služeb byla využívána i komerční infrastruktura.  Dosaženou předběžnou dohodu musí Rada i EP ještě schválit. Ze strany Rady podléhá předběžná politická dohoda schválení zástupci členských států a poté projde formálními kroky v rámci postupu přijímání.

Rada schválila zahájení jednání se 4 partnery ze západního Balkánu o spolupráci s agenturou Frontex

  • Rada rozhodla o zmocnění k zahájení jednání s Albánii, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou a Srbskem o rozšíření dohod o spolupráci s agenturou Frontex.
  • EU již uzavřela dohody s Albánií, Černou Horou a Srbskem v rámci předchozího mandátu agentury Frontex.
  • Ty však agentuře umožnily pouze provádět společné operace a vysílat jednotky do regionů zemí sousedících s EU.

Rada 18. 11. 2022 rozhodla o zmocnění k zahájení jednání s Albánii, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou a Srbskem o rozšíření dohod o spolupráci s agenturou Frontex. EU již uzavřela dohody s Albánií, Černou Horou a Srbskem v rámci předchozího mandátu agentury Frontex. Ty však agentuře umožnily pouze provádět společné operace a vysílat jednotky do regionů zemí sousedících s EU. Dohoda s Bosnou a Hercegovinou byla rovněž sjednána za podobných podmínek, ale dosud nebyla podepsána. 1. dohoda o spolupráci v oblasti správy hranic byla uzavřena v roce 2019 s Albánií. V návaznosti na tento krok zahájil Frontex v Albánii v květnu 2019 vůbec 1. společnou operaci na území sousední země, která není členem EU. Dohody o postavení jednotek s Černou Horou a Srbskem byly uzavřeny v květnu 2020. O podobné dohodě s Bosnou a Hercegovinou se jednalo. V březnu 2022 podepsaly EU a Moldavsko dohodu o postavení jednotek v oblasti spolupráce při správě hranic jako 1. dohodu podepsanou v rámci nového mandátu agentury Frontex. V říjnu 2022 byla podepsána dohoda se Severní Makedonií (více v příspěvku „Frontex a Západní Balkán posilují spolupráci“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2022). Dohody sjednané v rámci nového mandátu agentury Frontex umožní agentuře pomáhat těmto zemím v jejich úsilí o řízení migračních toků a boji proti nedovolenému přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti na celém jejich území. Nové dohody rovněž umožní zaměstnancům agentury Frontex vykonávat výkonné pravomoci, jako jsou hraniční kontroly a registrace osob. Na základě těchto mandátů bude nyní Komise moci zahájit jednání se 4 zeměmi.

Albánie se připojila k mechanismu EU pro civilní ochranu 

  • Albánie se stala plnohodnotným členem mechanismu civilní ochrany EU.
  • Mechanismus EU pro civilní ochranu je systémem EU pro řízení rizik a katastrof.
  • Albánie již doposud byla podporována týmy civilní ochrany EU po ničivém zemětřesení v listopadu 2019 a lesních požárech během posledních 3 let.

Albánie se 18. 11. 2022 připojila k mechanismu EU pro civilní ochranu. Jako řádný člen mechanismu civilní ochrany EU by měla Albánie nejen schopna přijímat okamžitou podporu, ale může také prostřednictvím mechanismu posílat pomoc zemím zasaženým katastrofou, což povede k silnější a lépe koordinované krizové reakci v EU i ve zbytku světa. Než se Albánie připojila jako plnohodnotný člen, byla již podporována týmy civilní ochrany EU po ničivém zemětřesení v listopadu 2019 a lesních požárech během posledních 3 let. Mechanismus civilní ochrany EU má za cíl posílit spolupráci mezi zeměmi EU a 8 zúčastněnými státy (Island, Norsko, Srbsko, Severní Makedonie, Černá Hora, Turecko, Bosna a Hercegovina a naposledy Albánie) v oblasti civilní ochrany s cílem zlepšit prevenci, připravenost a reakce na katastrofy. Když mimořádná situace překročí schopnosti reakce země v EU i mimo ni, může požádat o pomoc prostřednictvím mechanismu. Komise hraje klíčovou roli při koordinaci reakce na katastrofy na celém světě. Mechanismus civilní ochrany EU od svého založení v roce 2001 odpověděl na více než 600 žádostí o pomoc v EU i mimo ni. Společný přístup má dále pomáhat shromažďovat odborné znalosti a kapacity záchranářů, zamezovat zdvojování úsilí o pomoc a zajišťovat, že pomoc odpovídá potřebám postižených. Sloučení kapacit a schopností civilní ochrany má umožňovat silnější a soudržnější kolektivní reakci. Mechanismus také pomáhá koordinovat připravenost na katastrofy a preventivní činnosti vnitrostátních orgánů a přispívá k výměně osvědčených postupů. 

Komise zveřejnila poslední zprávu o pokroku Rumunska v boji proti korupci

  • Komise hodnotila rumunské plnění závazků v oblasti soudnictví a boje proti korupci v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování.
  • Komise dospěla k závěru, že Rumunsko k EU dosáhlo dostatečného pokroku při plnění svých závazků.
  • Komise taktéž dospěla k názoru, že všechny referenční cíle mohou být uspokojivě uzavřeny jako dosažené.

Komise 22. 11. 2022 zveřejnila poslední zprávu o pokroku Rumunska v oblasti reformy soudnictví a boje proti korupci v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování (MSO). Zveřejněná zpráva má hodnotit pokrok dosažený při plnění zbývajících doporučení a referenčních cílů mechanismu pro spolupráci a ověřování od zprávy MSO z června 2021. Zpráva pozitivně hodnotí značné úsilí Rumunska o provedení všech těchto doporučení prostřednictvím nových právních předpisů, politik a nástrojů pro posílení soudnictví a boj proti korupci Komise dospěla k závěru, že Rumunsko k EU dosáhlo dostatečného pokroku při plnění svých závazků učiněných v době jeho přistoupení a že všechny referenční cíle mohou být uspokojivě uzavřeny jako dosažené. Toto posouzení rovněž zohledňuje vývoj situace v oblasti právního státu v EU, a zejména plné zapojení Rumunska do cyklu podávání zpráv o právním státu. Komise již nebude nadále situaci v Rumunsku v rámci MSO monitorovat a podávat o ní zprávy, nicméně monitorování v rámci každoročního cyklu zpráv o právním státu bude pokračovat. Podávání zpráv bude, stejně jako pro všechny členské státy, konsolidováno ve výroční zprávě Komise o právním státě. Mezi důležité reformy patří nedávno přijaté justiční zákony a nová strategie pro rozvoj soudnictví. Komise rovněž bere na vědomí závazek Rumunska co nejvíce zohlednit stanovisko Benátské komise k justičním zákonům, i v jiných případech, kde jsou nutné další kroky. Pokud jde o boj proti korupci, státní orgány spojují své síly za účelem provádění nové národní protikorupční strategie a státní zástupci a soudy vykazovaly v letech 2021–2022 dobré výsledky při předkládání případů a postihování velké korupce. Parlament zlepšil postup rušení politických imunit a rumunské orgány odpovědné za uplatňování pravidel týkajících se bezúhonnosti a střetu zájmů a za správu a vymáhání majetku pocházejícího z trestné činnosti pracují účinně. V neposlední řadě Rumunsko rychle pokročilo v revizi svého trestního zákoníku a v konsolidaci svého rámce pro integritu. Dokončení těchto důležitých reforem je rovněž milníkem rumunského Plánu pro oživení a odolnost a Komise bude s Rumunskem nadále spolupracovat za účelem jejich úspěšného završení v souladu s právem EU a mezinárodními protikorupčními standardy. Je důležité, aby Rumunsko nadále soustavně pokračovalo v provádění zbývajících závazků uvedených ve zprávě do legislativy a v provádění dalších částí souboru nástrojů EU v oblasti právního státu v rámci cyklu výročních zpráv o právním státu.

Komise navrhuje akční plán pro centrální Středomoří

  • Komise před mimořádným zasedáním Rady pro spravedlnost a vnitřní věci dne 25. 11. 2022 předložila akční plán EU pro centrální Středomoří.
  • Akční plán navrhuje sérii 20 opatření, která jsou formulována na základě 3 pilířů a která budou dále rozvíjena EU a jejími členskými státy. 
  • Komise zdůrazňuje, že strukturální řešení bude možné nalézt pouze na základě dohody o úplném souboru azylových a migračních reforem, o nichž se v současné době jedná. 
  • V mezidobí navrhuje Komise řadu operativních opatření k řešení bezprostředních a přetrvávajících problémů na migrační trase přes centrální Středomoří.

Komise 21. 11. 2022 navrhla akční plán EU pro centrální Středomoří. Akční plán navrhuje sérii 20 opatření, která jsou formulována na základě 3 pilířů a která budou dále rozvíjena EU a jejími členskými státy: Komise zdůrazňuje, že strukturální řešení bude možné nalézt pouze na základě dohody o úplném souboru azylových a migračních reforem, o nichž se v současné době jedná (více v příspěvku „EU stanovuje nový směr v oblasti migrace”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020 a v příspěvku „Komise podává zprávu o Novém paktu o migraci a azylu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2021). V mezidobí navrhuje Komise řadu operativních opatření k řešení bezprostředních a přetrvávajících problémů na migrační trase přes centrální Středomoří. Posílená spolupráce s partnerskými zeměmi a mezinárodními organizacemi je klíčem k řešení problémů spojených s migrací. EU chce posílit kapacity Tuniska, Egypta a Libye, aby zajistila lepší správu hranic a řízení migrace. Dále plánuje zintenzivnit boj proti převaděčství migrantů, zlepšit diplomatickou angažovanost v oblasti navracení a zároveň posílit legální možnosti migrace do EU. Ke koordinaci těchto opatření a za účelem maximalizace jejich dopadu bude EU lépe využívat svých relevantních struktur a do konce roku 2022 chce zahájit zvláštní iniciativu týmu Evropa zaměřenou na centrální Středomoří. Akční plán navrhuje opatření k posílení spolupráce mezi členskými státy a všemi aktéry zapojenými do pátracích a záchranných činností v centrálním Středomoří s využitím Evropské kontaktní skupiny pro pátrání a záchranu, která byla oznámena v rámci nového paktu. Agentura Frontex společně s dotčenými členskými státy má posoudit situaci v centrálním Středomoří. Měla by být zajištěna užší koordinace s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizací pro migraci. Měly by být rovněž podněcovány diskuse o potřebě zvláštního rámce a pokynů pro plavidla se zvláštním zaměřením na pátrací a záchranné činnosti v rámci Mezinárodní námořní organizace. Akční plán taktéž navrhuje urychlit provádění mechanismu, včetně poskytnutí rychlé podpory členským státům přijímajícím osoby připlouvající po moři, zvýšení flexibility, zefektivnění postupů a provádění financování alternativních solidárních opatření.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality