Úřad HERA zajistil až 2 mil. dávek vakcíny proti opičím neštovicím, V EU se snižuje používání antibiotik, Komise zajišťuje téměř 3,5 mil. léčebných dávek proti COVIDu-19
- Další dodávka vakcín proti opičím neštovicím zajištěna
- Podle celoevropského průzkumu dochází ke snižování užívání antibiotik v EU
- Další dodávka léků proti covidu-19 zajištěna
Krátce…
Úřad HERA zajistil až 2 mil. dávek vakcíny proti opičím neštovicím
- Úřad HERA podepsal rámcovou smlouvu o společném zadávání veřejných zakázek se společností Bavarian Nordic na dodávky až 2 mil. dávek vakcíny proti opičím neštovicím v letech 2023–2024.
- 14 zúčastněných zemí získává možnost nakoupit si dávky vakcíny pro pokrytí svých střednědobých a dlouhodobých potřeb a k zajištění zásob.
- 1. dodávky vakcíny zajištěné v rámci těchto společných zakázek by měly být doručeny ve 2. čtvrtletí 2023.
Úřad HERA 17. 11. 2022 podepsal rámcovou smlouvu o společném zadávání veřejných zakázek se společností Bavarian Nordic na dodávky až 2 mil. dávek vakcíny proti opičím neštovicím v letech 2023–2024. 4 zúčastněné země získávají možnost nakoupit si dávky vakcíny pro pokrytí svých střednědobých a dlouhodobých potřeb a k zajištění zásob. 1. dodávky vakcíny zajištěné v rámci těchto společných zakázek by měly být doručeny ve 2. čtvrtletí 2023. Mechanismus EU společného zadávání veřejných zakázek je stanoven v dohodě EU o společném zadávání veřejných zakázek, kterou podepsalo 36 zemí. Tento mechanismus má umožňovat společně pořizovat lékařská protiopatření jako alternativu nebo doplněk k zadávání veřejných zakázek na vnitrostátní úrovni. Má tak zajišťovat spravedlivější přístup ke konkrétním lékařským protiopatřením a zlepšovat bezpečnost dodávek, přičemž má přispívat k vyváženějším cenám pro zúčastněné země EU. Pokud mají alespoň 4 ze 36 zúčastněných zemí zájem o společné pořízení lékařského protiopatření, může úřad HERA zahájit zadávací řízení. Společného nákupu vakcíny proti opičím neštovicím, který byl dnes oznámen, se účastní 14 členských států. Úřad HERA nadále úzce spolupracuje se zúčastněnými zeměmi s cílem určit a implementovat priority pro společné zadávání veřejných zakázek, jako je pořizování vakcín nebo terapeutik (více v příspěvku „Komise zřizuje úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA)”, Veřejné zdraví v září 2021). Smlouva o společném zadávání veřejných zakázek podepsaná se společností Bavarian Nordic má za cíl uspokojit střednědobé a dlouhodobé potřeby zúčastněných zemí a doplňuje se s úsilím vyvinutým během posledních měsíců úřadem HERA společně s Evropskou výkonnou agenturou pro zdraví a digitální oblast (HaDEA), které umožnilo pořídit více než 334 tis. dávek vakcíny pro pokrytí okamžitých potřeb členských států, a to poprvé s využitím financování prostředky EU. Krom toho ještě bylo nakoupeno více než 10 tis. dávek tecovirimatu, což je přípravek určený pro léčbu opičích neštovic.
V EU se snižuje používání antibiotik
- Komise zveřejnila celoevropský výzkum o antimkrobiální rezistenci, podle jehož výsledků se ½ Evropanů stále domnívá, že antibiotika zabíjí viry.
- Pouze 23 % respondentů v uplynulém roce 2022 užívalo antibiotika, což je nejnižší počet od roku 2009.
- Taktéž středisko ECDC zveřejnilo nové údaje, podle nichž došlo k prudkému nárůstu antimikrobiální rezistence.
Komise 17. 11. 2022 zveřejnila celoevropský výzkum o antimkrobiální rezistenci, podle jehož výsledků se ½ občanů EU stále domnívá, že antibiotika zabíjí viry. Pouze 23% respondentů v uplynulém roce 2022 užívalo antibiotika, což je nejnižší počet od roku 2009. Zveřejněné závěry poukazují na to, že úsilí členských států a Komise o zvyšování povědomí občanů o rizicích nadměrného užívání antibiotik přineslo očekávané výsledky. Průzkum Eurobarometr proběhl ve 27 členských státech EU v období únor–březen 2022. Antimikrobiální rezistence (AMR) představuje 1 z největších rizik pro lidské zdraví a je jednou ze 3 největších zdravotních hrozeb identifikovaných HERA, které vyžadují koordinační opatření na úrovni EU. Z nových údajů, které zveřejnilo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), je odhadováno, že v celé EU, na Islandu a v Norsku umírá každoročně na infekce rezistentní vůči antibiotikům více než 35 tis. lidí. Tyto infekce způsobují v EU dodatečné náklady na zdravotní péči ve výši 1,5 mld. € a ztrátu produktivity. Hlavní zjištění Eurobarometru: (1) Používání antibiotik dosáhlo rekordně nízké úrovně: 23 % občanů EU uvádí, že v uplynulém roce užívali antibiotika ústně, což je nejnižší hodnota od roku 2009. Toto číslo však kolísá od 42 % na Maltě po 15 % ve Švédsku a Německu; (2) Zhruba 8 % antibiotik bylo užíváno bez předpisu; (3) Značná část občanů EU užívala antibiotika bezdůvodně (tj. pouze proti virovým infekcím nebo pouhým příznakům). Průzkum rovněž ukázal znepokojivý nedostatek povědomí občanů o vhodném užívání antibiotik: (1) Pouze ½ respondentů ví, že antibiotika nejsou účinná proti virům; (2) Pouze 3 z 10 občanů EU věděli, že kvůli zbytečnému užívání antibiotik se tato stávají neúčinnými, že užívání antibiotik by mělo být vysazeno až po dokončení celé léčby, že antibiotika mají často nežádoucí účinky, jako je průjem, a rovněž že antibiotika nejsou účinná proti nachlazení. Taktéž středisko ECDC zveřejnilo nové údaje, podle nichž došlo k prudkému nárůstu antimikrobiální rezistence. Dále nové údaje, které středisko ECDC vydalo, ukazují, že v letech 2016–2020 se počet infekcí a úmrtí v důsledku antibakteriální rezistence v EU/EHP celkově výrazně zvýšil. V letech 2017–2021 došlo rovněž ke zvýšení výskytu a podílu hlášených invazivních infekcí Klebsiella pneumoniae a Acinetobacter spp., které jsou rezistentní vůči karbapenemům, což je skupina antibiotik, jež se často používají jako poslední možnost. Celková spotřeba antimikrobiálních látek u lidí (v odvětvích primární péče a nemocnic) se v letech 2012–2021 snížila o 23 %. Přestože to dokládá významný pokles zbytečného užívání těchto léčivých přípravků, došlo k výraznému zvýšení spotřeby nejúčinnějších antibiotik, zejména v nemocnicích. Například spotřeba karbapenemů v nemocnicích se mezi lety 2012–2021 zvýšila o 34 %. Narůstající hrozba zdůrazňuje potřebu řešit antimikrobiální rezistenci prostřednictvím přístupu „jedno zdraví“, který uznává vzájemné vazby mezi lidským zdravím, zdravím zvířat a životním prostředím. V lednu 2022 vstoupilo v platnost nařízení č. 6/2019, které má zajistit zachování účinnosti antimikrobiálních látek zásadních pro humánní medicínu, a to zákazem jejich používání ve veterinární medicíně. Komise rovněž zveřejnila přezkum národních akčních plánů členských států v oblasti antimikrobiální rezistence „jedno zdraví“. Z přezkumu vyplynulo, že pro mnoho členských států by byl prospěšný robustnější přístup „jedno zdraví“ k antimikrobiální rezistenci. Komise rovněž vydala stanovisko skupiny odborníků o účinných způsobech investování do zdraví za účelem řešení antimikrobiální rezistence v rámci celého systému zdravotní péče. V 1. pol. roku 2023 Komise plánuje zintenzivnit svou činnost v oblasti antimikrobiální rezistence v navrhovaném doporučení Rady a v rámci navrhované revize farmaceutických právních předpisů EU. Následně chce v roce 2023 zahájit EU společnou akci v hodnotě 50 mil. € s členskými státy, Norskem, Islandem a Ukrajinou v oblasti antimikrobiální rezistence v rámci programu EU4Health. V rámci programu Horizont 2020 bylo na podporu výzkumu a inovací v oblasti antimikrobiální rezistence uvolněno více než 690 mil. €. V prvních 2 letech programu Horizont Evropa bylo vyčleněno 32,5 mil. € na 13 výzkumných projektů zaměřených na antimikrobiální rezistenci.
Komise zajišťuje téměř 3,5 mil. léčebných dávek proti COVIDu-19
- Úřad HERA zajistil 3,5 mil. léčebných dávek proti COVIDu-19 prostřednictvím podepsání smlouvy o společném zadávacím řízení.
- Má se jednat o dodávky přípravku Paxlovid.
- Smlouva byla podepsána s farmaceutickou společností Pfizer a má být platná během počátečního období 12 měsíců.
Úřad HERA 23. 11. 2022 podepsal smlouvu o společném zadávacím řízení, čímž zajistil 3,5 mil. léčebných dávek proti COVIDu-19. Jedná se o dodávky přípravku Paxlovid. Jde o perorální léčbu inhibitorem proteázy SARS-CoV-2, která je určena pacientům s COVIDem-19, u nichž existuje riziko vzniku závažného onemocnění. Smlouva byla podepsána s farmaceutickou společností Pfizer a má být platná během počátečního období 12 měsíců. Na zadávání veřejných zakázek se podílí 13 členských států EU, EHP a kandidátských zemí EU, jež si budou moci zakoupit až 3,427 mil. léčebných dávek perorálně podávaných tablet přípravku Paxlovid, které jsou určeny k užívání po dobu 5 dnů. Přípravek Paxlovid může být použit k léčbě COVIDu-19 u dospělých, u nichž není nutné podání doplňkového kyslíku a u nichž existuje zvýšené riziko, že onemocnění bude mít těžký průběh. Očekává se, že přípravek Paxlovid bude účinný proti současným cirkulujícím a dominantním kmenům viru. Dohoda EU o společném zadávání veřejných zakázek dává 36 zúčastněným zemím možnost společně pořizovat lékařská protiopatření jako alternativu nebo doplněk k zadávání veřejných zakázek na vnitrostátní úrovni. Úřad HERA nadále úzce spolupracuje se zúčastněnými zeměmi na určování a provádění priorit pro společné zadávání veřejných zakázek. Cílem mechanismu společného zadávání veřejných zakázek je umožnit spravedlivější přístup ke specifickým lékařským protiopatřením, zlepšit zabezpečení dodávek a zároveň zajistit vyváženější ceny pro zúčastněné země EU.