Životní prostředí v listopadu 2022

Komise se chce zbavit odpadů z obalů, Instituce se dohodly na revizi nařízení ke sdílenému úsilí, Komise navrhuje emisní normu Euro 7 pro motorová vozidla, Komise přijala revidovaný akční plán pro biologickou rozmanitost, Rada a EP našly shodu nad regulací emisí a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, Komise navrhuje parametry certifikace pohlcování uhlíku

  • Komise chce eliminovat co nejvíce odpady z obalů a podpořit používání biologických materiálů
  • Další část balíku Fit for 55 dohodnuta – tentokrát revidované nařízení o sdíleném úsilí
  • Komise chce vedle nulových emisí více regulovat i další znečišťující látky z vozidel
  • Komise představila akční plán boj proti nelegálnímu obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy
  • V rámci Fit for 55 se dohodly Rada a EP i nad revizí regulace emisí a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy
  • Pohlcování uhlíku má být nyní důvěryhodnější

Komise se chce zbavit odpadů z obalů

  • Komise pokračuje v opatřeních v rámci Zelené dohody pro Evropu.
  • Navrhuje nařízení týkající se obalů a odpadu z obalů.
  • Druhým krokem je sdělení, ve kterém představuje politický rámec pro rozložitelné plasty.

Communication from the Commission to the European parliament, the Council, the European economic and Social committee and the Committee of the regions EU policy framework on biobased, biodegradable and compostable plastics (COM(2022)682)

Proposal for a regulation of the European parliament and of the Council on packaging and packaging waste, amending Regulation (EU) 2019/1020 and Directive (EU) 2019/904, and repealing Directive 94/62/EC (COM(2022)677)

  • Komise 30. 11. 2022 předložila návrhy na regulaci odpadů z obalů. Cílem je dosáhnout opětovného použití obalů, předcházení vzniku odpadu z obalů a jasným označováním podpořit správnou recyklaci obalů. Komise představila návrh nařízení týkající se obalů a odpadu z obalů a rovněž formou sdělení i politický rámec pro plasty z biologických materiálů a biologicky rozložitelné a kompostovatelné plasty.

Pozadí

Každý Evropan vyprodukuje v průměru téměř 180 kg obalového odpadu ročně. Obaly jsou jedním z hlavních způsobů použití primárních materiálů, neboť 40 % plastů a 50 % papíru používaného v EU je určeno k balení. Kdyby EU nepřijala žádná opatření, bylo by do roku 2030 takového odpadu ještě o 19 % více a odpadu z plastových obalů dokonce o 46 % více.

Za posledních 10 let v EU vzrostl o více než 20 % a předpokládá se, že bez přijetí opatření by se objem tohoto druhu odpadu do roku 2030 zvýšil o dalších 19 %. Stávající směrnice č. 62/94 o obalech a obalových odpadech, která byla zavedena v roce 1994, nedokázala snížit negativní dopady obalů na životní prostředí.

Předložené návrhy navazují na akční plán pro oběhové hospodářství v rámci Zelené dohody pro Evropu i podněty z Konference o budoucnosti Evropy (více v příspěvku „Komise přijala Akční plán pro oběhové hospodářství”, Vnitřní trh v březnu 2020). Předkládaný balík opatření k řešení této problematiky navazuje na 1. balík opatření týkajících se oběhového hospodářství, který byl přijat v březnu 2022 – tj. nové nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků a strategii EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky (více v příspěvku „Další balík v rámci Zelené dohody má zajistit udržitelnost výrobků”, Životní prostředí v březnu 2022).

Politický rámec k biologicky rozložitelným odpadům má přispět ke správnému provádění směrnice o plastech na jedno použití (více v příspěvku „Rada schválila směrnici zavádějící nové předpisy o plastech na jedno použití”, Životní prostředí v květnu 2019) tím, že tyto materiály objasňuje. 

Klíčové a sporné body

Komise chce v rámci předcházení vzniku odpadu z obalů snižovat jeho množství, snížit zbytečné používání obalů a podporovat opakovaně použitelné a plnitelné obaly. Cílem je do roku 2040 snížit odpad z obalů o 15 % oproti roku 2018. Podniky by měly spotřebitelům nabízet určité procento svých výrobků v opětovně použitelných nebo plnitelných obalech. Má dojít rovněž k určité standardizaci formátů obalů a jasnému označování opakovaně použitelných obalů. Některé dle Komise „zjevně zbytečné” obaly mají být zakázány (např. obaly na jedno použití pro potraviny a nápoje při konzumaci v restauracích a kavárnách, jednorázové obaly pro ovoce a zeleninu, miniaturní šamponové lahve a další miniaturní obaly v hotelech).

Druhým cílem je podpořit uzavřenou recyklaci, tj. do roku 2030 zajistit, aby všechny obaly na trhu EU byly ekonomicky životaschopným způsobem recyklovatelné. To zahrnuje stanovení kritérií navrhování obalů; vytvoření povinných systémů zpětného odběru plastových lahví a hliníkových plechovek a vyjasnění toho, které velmi omezené druhy obalů musí být kompostovatelné, aby je spotřebitelé mohli vyhazovat do biologického odpadu. Mají být také stanoveny povinné sazby recyklovaného obsahu, který musí výrobci do nových plastových obalů zahrnout. 

Třetím cílem je snížit potřebu primárních přírodních zdrojů, vytvořit dobře fungující trh s druhotnými surovinami a zvýšit využívání recyklovaných plastů v obalech prostřednictvím povinných cílů.

Komise si od regulace slibuje nové obchodní příležitosti, snížení potřeby primárních materiálů, zvýšení recyklační kapacity v EU a snížení závislosti na primárních zdrojích a externích dodavatelích.

Komise požaduje jasné informace o plastech z biologického materiálu a kompostovatelných a biologicky rozložitelných plastech.

V otázce plastů z biologického materiálu a biologicky rozložitelných a kompostovatelných plastů chce Komise ujasnit za jakých podmínek má používání těchto plastů pozitivní dopad na životní prostředí. Musí se např. jednat u výroby plastů z biomasy o biomasu z udržitelných zdrojů. U biologicky rozložitelných plastů je podle Komise nutné, aby měly svoje specifické použití, kde jsou prokázány jejich přínosy pro životní prostředí a hodnota pro oběhové hospodářství. Výrobky, u nichž je pravděpodobné, že budou vyhozeny do odpadu, nelze podle Komise považovat za biologicky rozložitelné. Průmyslově kompostovatelné plasty by se měly používat pouze tehdy, pokud mají přínos pro životní prostředí, nemají negativní vliv na kvalitu kompostu a pokud existuje řádný systém sběru a zpracování biologického odpadu (povoleny mají být pouze pro čajové sáčky, kávové kapsle s filtrem a kávové polštářky, nálepky na ovoce a zeleninu a velmi lehké plastové sáčky). 

V zájmu ochrany spotřebitele mají být také uváděny konkrétní informace při komunikaci o biologickém obsahu. Výrobci by měli odkazovat na přesný a měřitelný podíl obsahu plastů z biologického materiálu ve výrobku. Stejně tak u biologicky rozložitelných plastů má být uvedeno, jak dlouho bude jejich biologický rozklad trvat, za jakých podmínek se rozloží a v jakém životním prostředí. Za tímto účelem by měl výrobek označený jako „z biologického materiálu“, „biologicky rozložitelný“ nebo „kompostovatelný“ splňovat klíčové podmínky.

Předpokládaný další vývoj

Návrh týkající se obalů a odpadu z obalů bude nyní projednán EP a Radou v rámci řádného legislativního postupu. Politickým rámcem pro plasty z biologických materiálů a biologicky rozložitelné a kompostovatelné plasty se má řídit veškerá budoucí činnost EU v této oblasti.

Odkazy

Krátce…

Instituce se dohodly na revizi nařízení ke sdílenému úsilí

  • Rada a EP potvrdily zpřísnění norem pro odvětví, která nejsou v systému EU ETS.
  • Celkový cíl do roku 2030 je navýšen z 29 % na 40 %.

Zástupci Rady a EP 9. 11. 2022 dosáhli dohody o podobě revidovaného nařízení o sdíleném úsilí. Výsledkem jsou závazné roční cíle v oblasti emisí skleníkových plynů pro členské státy v odvětvích, která v současné době nejsou zahrnuty do systému EU ETS. V součtu má dojít k zvýšení cíle snížení celkových emisí příslušných sektorů z původních 29 % na 40 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2005 v souladu s návrhem Komise. Aktualizované cíle snížení emisí pro členské státy se pohybují v rozmezí od –10 % do –50 % ve srovnání s rokem 2005. Mezi příklady možných opatření, která mohou členské státy přijmout ke snížení emisí a dosažení svých cílů, patří podpora veřejné dopravy, modernizace budov, účinnější systémy vytápění a chlazení a zemědělské postupy šetrnější ke klimatu. Výsledkem dohody je i flexibilita v možnosti využít omezené množství emisních povolenek ze systému EU ETS a jednotky pohlcení v rámci LULUCF pro splnění cíle v rámci nařízení o sdíleném úsilí. Komise v červenci 2021 přijala balík návrhů Fit for 55, který má vést ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Návrhy mají umožnit nezbytné zrychlení při snižování emisí skleníkových plynů v příštím desetiletí (více v příspěvku „Komise předložila balík Fit for 55, který má pomoci naplnit cíle Zelené dohody pro Evropu”, Životní prostředí v červenci 2021). Komise navrhla každému členskému státu ambicióznější cíle v oblasti snižování emisí pro budovy, silniční a vnitrostátní námořní dopravu, zemědělství, odpady a malá průmyslová odvětví. Vzhledem k odlišnosti výchozích pozic a kapacit jednotlivých členských států vycházejí tyto cíle z jejich HDP na obyvatele, přičemž je zohledněna nákladová efektivnost. Rada přijala postoj k návrhu v červnu 2022 (více v příspěvku „Rada a EP přijaly vyjednávací postoje ke klíčové části balíku Fit for 55”, Životní prostředí v červnu 2022). 

Komise navrhuje emisní normu Euro 7 pro motorová vozidla

  • Emisní norma 7 má stanovit normy pro osobní vozidla a dodávky již od roku 2025 bez ohledu na palivo.
  • Zahrnuje nově i emise z brzd a pneumatik.

Komise 10. 11. 2022 předložila návrh emisní normy 7 pro nová motorová vozidla s cílem přispět tím k cíli nulového znečištění stanovený v Zelené dohodě pro Evropu, a současně a zachovat cenovou dostupnost vozidel a podpořit konkurenceschopnost Evropy. V normách Euro 7 se do jediného souboru pravidel slučují mezní hodnoty emisí pro všechna motorová vozidla, tj. osobní automobily, dodávky, autobusy a nákladní automobily. Normy Euro 7 a emisní normy CO2 pro vozidla se v zájmu zvýšení kvality ovzduší vzájemně doplňují. Vozidla mají být podle Komise podstatně čistší po mnohem delší dobu než podle stávajících pravidel, a to v podmínkách reálného provozu lépe zohledňujících situaci ve městech, kde jsou problémy se znečištěním ovzduší největší. Návrh se týká emisí z výfuku, ale i z brzd a pneumatik. I po roce 2035, kdy mají mít nové osobní automobily a dodávky nulové emise, budou ovlivňovat ovzduší znečišťující látky z výfuku včetně elektrických bateriových vozidel způsobujících znečištění z brzd a mikroplastů z pneumatik (více v příspěvku „Rada a EP se dohodly na nulových emisí automobilů”, Životní prostředí v říjnu 2022). Komise chce zavést mj. přísnější mezní hodnoty pro nákladní automobily a autobusy a u osobních automobilů a dodávek mají nejnižší stávající hodnoty platit bez ohledu na používané palivo. Nově mají být regulovány i emise oxidu dusného z těžkých vozidel. Platnost pravidel má začít u osobních automobilů a dodávek již od 1. 7. 2025, u těžkých vozidel o 2 roky později. Návrh budou projednávat Rada a EP.

Komise přijala revidovaný akční plán pro biologickou rozmanitost

  • Komise chce účiněji podpořit boj proti nelegálnímu obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy.
  • Vytyčená opatření chce přijmout do roku 2027.

Komise 10. 11. 2022 schválila revidovaný akční plán EU s cílem ukončit nezákonný obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy v souladu se strategií v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Obchod přitom zahrnuje širokou škálu druhů – od úhořů přes luskouny až po růžové dřevo. Plán vytyčuje nová opatření, která by Komise měla přijmout do roku 2027. První akční plán byl přijat v roce 2016. Nový plán se mj. více zaměřuje na budování kapacit v rámci celého řetězce prosazování práva. Plán zahrnuje 4 hlavní priority: předcházení nezákonnému obchodu, posílení právního a politického rámce, prosazování právních předpisů a politik pro účinný boj proti nezákonnému obchodu a posílení globálního partnerství zemí původu, spotřebitelských a tranzitních zemí. Obchod s volně žíjícími a planě rostoucími druhy reguluje na úrovni EU nařízení č. 338/97 a směrnice o ochraně přírody (více v příspěvku „Rada usiluje o ochranu biologické rozmanitosti”, Životní prostředí v září 2020 a v příspěvku „Rada přijala závěry o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030”, Životní prostředí v říjnu 2020).

Rada a EP našly shodu nad regulací emisí a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy

  • Po roce 2025, do kdy mají platit stávající pravidla, jsou stanoveny závazné vnitrostátní cíle pro rok 2030.
  • Jsou zajištěny určité prvky flexibility při celkovém plnění cílů.

Zástupci Rady a EP 11. 11. 2022 uzavřeli dohodu o podobě regulace emisí a jejich pohlcování v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. Pro odvětví LULUCF na úrovni EU byl stanoven pro rok 2030 celkový cíl čistého pohlcení ve výši 310 mil. tun ekvivalentu CO2. Stávající pravidla, podle nichž by emise neměly být vyšší než pohlcení („pravidlo nulového pasivního zůstatku“), mají platit až do roku 2025, poté jsou stanoveny závazné vnitrostátní cíle pro rok 2030, které určují objemy pohlcení, které mají být vyšší než emise. Dohoda zachovává možnost nakupovat a prodávat jednotky pohlcení mezi členskými státy a využívat k dosažení cílů odvětví LULUCF přebytečné roční příděly emisí podle nařízení o sdílení úsilí. Za předpokladu, že EU jako celek svůj cíl pro rok 2030 splní, zachovává dohoda celkovou obecnou flexibilitu na podporu těch členských států, které mají potíže s plněním svých cílů v důsledku přírodních škodlivých činitelů (jako jsou lesní požáry, škůdci a dopady změny klimatu a organické půdy na emise). Jedná se o další z návrhů v rámci balíku Fit for 55 (více v příspěvku „Komise předložila balík Fit for 55, který má pomoci naplnit cíle Zelené dohody pro Evropu”, Životní prostředí v červenci 2021). Rada a EP přijaly stanoviska v červnu 2022 (více v příspěvku „Rada a EP přijaly vyjednávací postoje ke klíčové části balíku Fit for 55”, Životní prostředí v červnu 2022).

Komise navrhuje parametry certifikace pohlcování uhlíku

  • Komise chce posílit transparentnost technologií pohlcování uhlíku.
  • Chce tím přispět k plnění cíle uhlíkové neutrality do roku 2050 u emisí, které nepůjdou odstranit.

Komise 30. 11. 2022 představila návrh 1. celounijního dobrovolného rámce, který by měl certifikovat pohlcování uhlíku. Má zajistit větší transparentnost, spolehlivost a důvěryhodnost pro inovativní technologie pohlcování uhlíku, a naopak bránit tzv. „lakování nazeleno”. Komise chce upřednostňovat ty činnosti v oblasti pohlcování uhlíku, které budou poskytovat významný přínos pro biologickou rozmanitost. Návrh stanovuje pravidla pro nezávislé ověřování pohlcování uhlíku a také pravidla pro uznávání systémů certifikace. Pro zajištění kvality a srovnatelnosti pohlcování uhlíku stanovuje navrhované nařízení 4 kritéria (tzv. „QU.A.L.ITY“): (1) kvantifikace – přesné měření a jednoznačné přínosy pro klima, (2) adicionalita – činnosti v oblasti pohlcování uhlíku musí jít nad rámec stávajících postupů a požadavků právních předpisů, (3) dlouhodobé ukládání – vazba certifikátů na délku uložení uhlíku a (4) udržitelnost – zachování cíle udržitelnosti. EU bude muset ve vazbě na cíl klimatické neutrality do roku 2050 zvýšit pohlcování uhlíku z atmosféry, aby se tím vyrovnaly emise, které není možné odstranit. Potenciál skýtají např. průmyslové technologie, sektor zemědělství a lesnictví či stavební materiály na bázi dřeva. Certifikáty o pohlcování uhlíku lze použít k udílení odměn za dobré výsledky ze soukromých či veřejných zdrojů. Návrh Komise se nevztahuje na zachycování fosilního uhlíku za účelem jeho ukládání (CCS) nebo využívání (CCU). Tyto technologie pomáhají recyklovat nebo ukládat emise fosilního CO2, ale nepohlcují uhlík z atmosféry. Návrh bude projednávat EP a Rada.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality