Energetické dopady války na Ukrajině, související s rostoucími cenami energií a potřebou energetické soběstačnosti, vedly členské státy ke snaze o posílení odolnosti energetického sektoru EU, diverzifikaci dodávek a podporu obnovitelných zdrojů energie. Za tímto účelem byl v letošním roce představen Evropskou komisí (EK) plán REPowerEU, cílící právě na dosažení energetických úspor, zvýšení výroby čisté energie a diverzifikace jejich dodávek.
Rozšíření Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF) o plán REPowerEU poskytuje finanční podporu členským státům právě za účelem posílení investic a podpory implementace reforem do oblastí udržitelnosti a odolnosti energetiky EU. Tyto prostředky mají být distribuovány na základě doplnění zvláštní REPowerEU kapitoly, jakožto součástí rozšířených plánů pro oživení a odolnost (recovery and resilience plans). Prostřednictvím těchto plánů mohou členské státy čerpat finanční podporu z RRF. Reformy a investice z kapitoly REPowerEU budou pak posuzovány na základě jejich efektivního přínosu k energetické bezpečnosti, diverzifikaci dodávek energie, zvyšování využívání obnovitelných zdrojů, snižování závislosti na fosilních palivech či zvyšování skladovacích kapacit energie.
Zahrnutí těchto prostředků v rámci plánu REPowerEU do RRF však vyžadovalo změnu samotného nařízení o RRF a dalších předpisů. V této souvislosti předložila EK v květnu tohoto roku návrh změny příslušného nařízení. Příslušná technická projednávání na úrovni pracovní skupiny Finančních radů započala ještě za francouzského předsednictví a pokračovala za českého předsednictví. Samotný trialog pak již probíhal pouze v rámci českého předsednictví. České předsednictví tak vedlo jednání zaměřující se na možné varianty zdroje financování a nalezení vhodného alokačního klíče pro rozdělení grantů zmíněných finančních prostředků mezi jednotlivé členské státy.
Vyjednávání o změně nařízení o RRF tak naplňovalo jednu z klíčových prioritních oblastí českého předsednictví, tedy zajištění energetické bezpečnosti EU. Skutečnost, že ČR patřila mezi jedny z nejvíce zasažených států, co se týče dopadů války na Ukrajině, dávala možnost českému předsednictví otevírat a projednávat tato témata i na celoevropské nadnárodní úrovni se zohledněním situace těchto nejzasaženějších států.
České předsednictví tak dosáhlo přijetí obecného přístupu na radě ECOFIN a posléze předběžné dohody na jednání s Evropským parlamentem (EP) a EK v rámci tzv. trialogů. Na jednání výboru stálých zástupců COREPER II pak bylo dne 20. prosince 2022 odsouhlaseno kompromisní znění tohoto změnového nařízení, které bude následně schvalováno na půdě Evropského parlamentu a Rady.
Autor: Tomáš Nalejvač, Úřad vlády ČR
