Pod vedením českých ministrů a diplomatů se podařilo během půl roku českého předsednictví Rady EU na jednáních dosáhnout řady důležitých výsledků v legislativní i nelegislativní oblasti. V agendě zemědělství a rybolovu se za největší úspěchy považuje schválení strategických plánů pro pokračování výplaty zemědělských dotací v tomto roce, požadavek na doplnění dopadové studie ve spojitosti s válkou u nařízením o pesticidech, schválení pravidel pro zamezení dalšího odlesňování ve třetích zemích, podpora zemědělců při zajišťování potravinového zabezpečení nebo schválení rybolovných práv pro jednotlivé státy ve vodách EU.
„Vést a moderovat diskuzi členských států Evropské unie v této těžké době bylo náročným, ale smysluplným úkolem. Otevřeli jsme mnoho složitých témat, která jsou důležitá pro celé evropské zemědělství, spotřebitele i přírodu. Po celou dobu našeho předsednictví jsme hájili zájmy evropských, tedy i českých zemědělců, potravinářů, ale i spotřebitelů,“ řekl k hodnocení výsledků českého předsednictví ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
Nová společná zemědělská politika
Díky intenzivnímu úsilí a tlaku českého předsednictví (CZ PRES) na Evropskou komisi se do konce roku 2022 podařilo schválit strategické plány společné zemědělské politiky (SZP) všech členských států. Členské státy tak od 1. ledna 2023 budou moci vyplácet zemědělcům dotace a realizovat novou SZP. Strategické plány určují jak směřování, tak cíle v sektoru zemědělství do roku 2027. Jde hlavně o zlepšení stavu vody i půdy, zesílení lokální produkce potravin a celkovou udržitelnost sektoru bez negativních dopadů na zemědělskou produkci EU. Podrobnosti k českému Strategickému plánu najdete zde.
Snižování používání pesticidů
Evropská komise navrhla povinné procento snížení užívání pesticidů podle úrovně spotřeby v každém členském státě tak, aby všechny státy plošně snížily spotřebu o 50 %. Pro ČR to představuje snížení užívaní pesticidů o 35 %. To ČR řadí do skupiny zemí, které budou muset snížit spotřebu nejméně, protože ČR dlouhodobě snižovala používaní pesticidů v zemědělství. Česká republika prosazuje férové nastavení snížení spotřeby pro jednotlivé státy. České republice se podařilo získat dostatečnou podporu členských států, aby Rada požádala Evropskou komisi o doplnění dopadové studie. Ta má objasnit, jak další snižování používání pesticidů ovlivní zemědělskou produkci EU s ohledem na zajištění potravinového zabezpečení v kontextu války na Ukrajině.
Prevence odlesňování
Za českého předsednictví se podařilo nad rámec stanovených ambicí dosáhnout politické dohody o prevenci odlesňování. Rada EU (pod vedením CZ PRES), Evropský parlament a Evropská komise se dohodli na znění nařízení, které má zajistit, že při výrobě produktů získaných z kávy, kakaa, palmového oleje, sóji, hovězího masa, dřeva a kaučuku nebude docházet k odlesňování nebo znehodnocování lesů. Firmy budou muset doložit, že při výrobě vybraných produktů k odlesňování ani degradaci lesů a pralesů skutečně nedošlo. S výrobky bez tohoto dokladu, které jsou na evropském trhu od roku 2021, se nebude moci obchodovat.
„Téma odlesňování a znehodnocování lesů a pralesů je velmi důležité. Jsem rád, že se podařilo vést efektivně tak náročnou diskuzi a dosáhnout dohody, ve kterou málokdo věřil. Podle údajů Evropské komise jde o nejdůležitější a nejžádanější téma veřejnosti a nevládních organizací v Evropské unii. Jako předsednictví a zástupci Rady jsme zastávali takový názor, abychom dostatečně chránili přírodu, a zároveň neohrozili dodávky některých výrobků a potravin kvůli novým byrokratickým překážkám,“ uvedl ministr Nekula.
Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN byla v letech 2015 až 2020 odhadnuta míra odlesňování na 10 milionů hektarů ročně, což je přibližně 19 fotbalových hřišť za minutu.
Potravinové zabezpečení
České předsednictví zvolilo téma potravinového zabezpečení jako hlavní téma zářijového neformálního zasedání ministrů zemědělství v Praze. Právě na tomto zasedání ministr zemědělství Zdeněk Nekula zdůraznil potřebu a důležitost nových genomických technik pro budoucnost zemědělství.
Na základě iniciativy českého předsednictví Evropská unie zahájí změnu zastaralého legislativního rámce, kterým se reguluje využití moderních metod šlechtění rostlin. Tento rámec nejen omezuje evropské zemědělce, ale vede i k odlivu špičkových odborníků do zemí mimo Evropskou unii. Komplexní dopady ruské agrese vůči Ukrajině, a to konkrétně na potravinové zabezpečení v EU i za jejími hranicemi a situaci na komoditních trzích zařadilo české předsednictví jako pravidelný bod jednání Rady pro zemědělství a rybolov.
K neformálnímu jednání v Praze se připojil online ukrajinský ministr Mykola Solskyj a ve stejném měsíci se následně osobně zúčastnil formálního zasedání Rady pro zemědělství a rybolov v Bruselu. Díky iniciativě CZ PRES se podařilo najít vhodná řešení pro individuální pomoc členským státům v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu, například poskytnutím skladovacích kapacit. Podpořili jsme také fungování takzvaných koridorů solidarity, kterými jsou vyváženy zemědělské produkty z Ukrajiny přes EU do dalších zemí světa. Koridory přispívají ke stabilizaci potravinových řetězců ve světě a pomáhají předcházet nedostatku potravin v rozvojových zemích.
Rybolovná práva
Jedním z hlavních cílů CZ PRES bylo dosažení politických dohod pro stanovení rybolovných kvót a maximálních přípustných odlovů v Baltském moři, Atlantiku, Severním moři, Středozemním moři a Černém moři. Debata o rybolovných právech byla i letos velmi náročná. Česká republika v pozici honest brokera nalezla shodu, která je v souladu jak s víceletými plány, tak i s vědeckými doporučeními. EU si uvědomuje, že zdroje ryb nejsou neomezené. Proto je naším úkolem cenné druhy i ekosystémy chránit, ale zároveň zachovat socioekonomickou stabilitu rybářů.
Označování potravin
CZ PRES v souladu se svými prioritami zahájilo debatu ohledně indikovaného legislativního návrhu na zavedení povinného označování nutriční hodnoty na přední straně obalu (tzv. Nutri-Score). Jde o označení zdravosti a výživnosti potravin na základě škály od A po E, kdy E označuje nejvíc nezdravý produkt. Z pohledu ČR by tímto způsobem docházelo k diskriminaci např. regionálních potravin, které takto zjednodušeným schématem mohou být označeny jako „nezdravé“.
O tématu jednali ministři jak na oficiální Radě pro zemědělství a rybolov v září, tak i na odborné konferenci na vysoké úrovni v listopadu. Na ní odborníci zdůraznili důležitost vědeckých poznatků jako podkladu pro zavádění označování a podrobné analýzy dopadů. Evropská komise v návaznosti na vývoj během CZ PRES na prosincové Radě pro zemědělství a rybolov členské státy ujistila, že předloží vyvážený legislativní návrh.
ČR uspořádala během předsednictví celkem pět formálních Rad pro zemědělství a rybolov v Bruselu a Lucemburku a jedno neformální jednání ministrů zemědělství v Praze. Zároveň se konalo 15 dalších neformálních resortních akcí za účasti delegátů z řad expertů EU, ale i hostů ze třetích zemí, zaměřených například na udržitelné zemědělství, kvalitu a bezpečnost zemědělských produktů či inovace evropského zemědělského řetězce. Účastníci všechny akce oceňovali především pro vhodný výběr témat, dobrou organizaci i včasné dodání podkladových dokumentů a naplňování jednotlivých priorit předsednictví. Čeští odborníci také předsedali jednáním pracovních skupin v Bruselu.
Zdroj: EU2022.cz, MZe
