Ruskou agresí vyvolaná válka na Ukrajině zásadně ovlivnila priority českého předsednictví v Radě EU i Unie jako celku. Mnohé státy za posledních jedenáct měsíců nejen zvýšily investice do obrany, ale změnily i přístup k bezpečnosti a obraně obecně. Svou roli v tomto směru sehrálo i české předsednictví.
V rámci českého předsednictví byly v oblasti bezpečnosti a obrany stanoveny tři hlavní priority: posilování spolupráce EU-NATO, pomoc Ukrajině a implementace Strategického kompasu – nové unijní strategie v oblasti bezpečnosti a obrany.
Pro naplňování těchto priorit využilo české předsednictví jednání na nejvyšší politické úrovni, stejně jako dalších konferencí a seminářů. Důležitými byla beze sporu zasedání ministrů obrany ve speciálním formátu Rady pro zahraniční věci (FAC Defence). V průběhu předsednictví v tomto formátu proběhlo jedno formální a jedno neformální jednání, který se účastnili také představitelé NATO a OSN, stejně jako ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.
Zásadním krokem v rámci podpory Ukrajiny v jejím boji proti ruské agresi bylo rozhodnutí o spuštění unijní vojenské asistenční mise k výcviku ukrajinských vojáků ze 14. listopadu 2022. Jedná se o vůbec první vojenskou misi na podporu třetího státu, která je vedena na území EU. Politická shoda na možnosti vzniku této mise byla nalezena již na neformálním zasedání ministrů obrany v Praze 29. a 30. srpna. Cílem je v horizontu dvou let vycvičit okolo 15 000 ukrajinských vojáků, rozsahem se tedy jedná o jednu z největších misí EU. K tomuto úsilí aktivně přispívá i Armáda ČR.
Klíčovou roli z hlediska pomoci Ukrajině sehrává Evropský mírový nástroj (EPF), který EU od počátku ruské agrese umožňuje schvalovat asistenční opatření pro Ukrajinu a zpětně členským státům proplácet velké množství dodaného vojenského materiálu. České předsednictví se soustředilo na dosažení kompromisů v celé řadě otázek jako například navyšování finanční i materiální podpory pro Ukrajinu či nastavení mechanismu pro proplácení dodávek, které umožňovalo státům udržet nebo dokonce navýšit jejich podporu. V závěru předsednictví se navíc podařilo dosáhnout shody na celkovém výrazném navýšení rozpočtu nástroje na několik let dopředu.
Významným úspěchem českého předsednictví bylo dosažení dohody na úrovni Rady na nařízení EDIRPA (podpora kolaborativního zadávání veřejných obranných zakázek). Tato dohoda představuje první krok k rozšíření možnosti společného pořizování vojenského materiálu členskými státy EU, zejména v kontextu války na Ukrajině. Pracovní skupina Rady během předsednictví České republiky zahájila a dokončila vyjednávání s členskými státy o tomto nařízení, které podpoří evropskou obrannou technologickou a průmyslovou základnu a bude členské státy motivovat ke společným nákupům v kontextu urgentního doplňování skladů nezbytným vojenským materiálem. Tímto úspěchem předsednictví rovněž přispělo k implementaci úkolů zadaných ve Strategickém kompasu, který v březnu letošního roku zdůraznil potřebu překonat nedostatky ve společném pořizování.
V souladu s naplňováním cílů Strategického kompasu se českému předsednictví podařilo také významně posílit odolnost EU v rámci čelení hybridnímu působení a dezinformacím. Během první poloviny července se českým diplomatům povedlo dokončit text závěrů Rady k zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování. Tyto závěry, které prokazují odhodlání EU posílit svou angažovanost v čelení této hrozbě na všech úrovních, v červenci schválila Rada EU.
Po velmi dlouhých vyjednáváních se začátkem prosince také podařilo českým diplomatům nalézt konsenzus a schválit text implementačních vodítek k Rámci pro koordinovanou reakci EU na hybridní kampaně, díky čemuž se soubor hybridních nástrojů EU (tzv. Hybridní toolbox) stal operativním. EU tak nyní může na tento typ hrozeb koordinovaně a jednotně reagovat.
České předsednictví se významně podílelo na posilování spolupráce mezi EU a NATO. Jednou z hlavních priorit bylo zvýšit povědomí o aktivitách obou organizací mezi sebou s cílem usnadnit spolupráci a předcházet možným nedorozuměním. V rámci předsednictví proto byli na jednání a tematické konference vždy zváni zástupci NATO. Jako první předsednická země Česká republika na neformální bázi inovativně poskytovala informace neunijním spojencům v rámci NATO o vývoji na půdě EU v relevantních oblastech.
Několika konkrétních úspěchů v tomto kontextu bylo dosaženo v oblasti vojenské mobility. Kromě zapojení Spojeného království do projektu vojenské mobility v rámci tzv. Stálé strukturované spolupráce (PESCO) došlo na základě úkolu ze Strategického kompasu také k vydání nového Akčního plánu, podle kterého se bude tato oblast dále rozvíjet. Vzhledem k důležitosti vojenské mobility pro obě organizace zvedala ČR tuto problematiku aktivně za přispění zástupců EU i na půdě NATO.
Zdroj : CZ PRES, MO
