V Bruselu se minulý týden uskutečnilo mimořádné zasedání Evropské rady, první v letošním roce. Mezi hlavní témata patřila migrace, konkurenceschopnost evropské ekonomiky či diskuse nad další formou a rozsahem podpory Ukrajině, jejíž část proběhla za osobní přítomnosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
S přibližně půlhodinovým zpožděním v Bruselu ve čtvrtek 9. února přistálo letadlo s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Po krátkém přivítání s unijními špičkami byl prvním bodem programu ukrajinského prezidenta, který od vypuknutí války do Bruselu zavítal poprvé, proslov na mimořádném plenárním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu.
Ve svém projevu před poslanci Zelenskyj hovořil o evropských a ukrajinských hodnotách a zdůraznil, že Rusko se snaží zničit nejen suverénní Ukrajinu, ale i evropský „způsob života“. „Děkuji, že se bráníme společně,“ poděkoval ukrajinský prezident všem Evropanům, kteří podpořili Ukrajinu v boji proti ruskému agresorovi a pomohli ukrajinským uprchlíkům přicházejícím do EU. Do budoucna vyzval prezident Zelenskyj Evropu a Ukrajinu, aby se vydaly na společnou cestu a společně definovaly evropskou budoucnost.
Summit přijímá postoj k zemětřesení v Turecku a Sýrii
Na úvod přijala Evropská rada po minutě ticha za oběti zemětřesení, které minulý týden udeřilo v Turecku a Sýrii, první body závěrů zasedání Evropské rady. Evropská rada vyjádřila hlubokou soustrast obětem a solidaritu tureckému a syrskému lidu a znovu potvrdila unijní závazek poskytnou zasažené oblasti další pomoc nad rámec 1600 záchranářů, kteří již byli vyslání. Lídři zemí EU také přivítali iniciativu švédského předsednictví a Komise, kteří zamýšlejí uspořádat v březnu v Bruselu dárcovskou konferenci s cílem mobilizovat finanční prostředky mezinárodního společenství na podporu tureckého a syrského obyvatelstva.
Zelenskyj: Svobodná Evropa je nepředstavitelná bez svobodné Ukrajiny
„Vítejte doma, vítejte v EU,“ přivítal předseda Evropské rady Charles Michel na mimořádném summitu ukrajinského lídra, který do Bruselu dorazil téměř rok po začátku války, v době, kdy Rusko zintenzivnilo své útoky na východní Ukrajině. „Potřebujeme dělostřelectvo, munici, moderní tanky, rakety dlouhého doletu a moderní stíhačky,“ řekl při svém proslovu k 27 hlavám států a předsedů vlád EU ukrajinský prezident a potvrdil, že se odpoledne uskuteční i řada setkání v menších skupinkách s vedoucími představiteli EU, kdy se bude osobně zasazovat o to, aby spojenci na Ukrajinu stíhačky a letadla, která se připravuje na jarní ofenzívu Ruska, vyslali. S ukrajinským prezidentem tak jednal i český premiér Petr Fiala. Hovořili o energetických potřebách Ukrajiny i o účasti Ukrajiny v některých unijních programech. Česká republika je dle Fialy i nadále připravena válkou zmítané zemi asistovat ve vojenské i energetické oblasti a zasazovat se o poválečnou rekonstrukci Ukrajiny.
Po jednáních s ukrajinským prezidentem bylo ve večerních hodinách zasedání summitu obnoveno a došlo k přijetí článků závěrů k Ukrajině, ve Po jednáních s ukrajinským prezidentem pokračovalo ve večerních hodinách zasedání přijetím závěrů k Ukrajině, ve kterých se EU nejen zavázala k další podpoře země ale i ocenila úsilí, které Ukrajina coby kandidátská země v posledních měsících vynakládá v zájmu splnění cílů určených v stanovisku Komise.
Migrace: Summit se shodl na posílení vnějších hranic i tlaku na třetí země v oblasti návratové politiky
Další ze stěžejních témat probíraných na summitu byla migrační a azylová politika, což je oblast, která členské země obecně rozděluje výrazně více, než postoj ke konfliktu na Ukrajině. Členské země však zaměřily na vnější dimenzi a našly shodu ve 4 oblastech, kterými se v oblasti migrace bude EU nyní přednostně zabývat.
V kontextu přílivu nelegálních migrantů do EU, který v poslední době dosahuje nejvyšších čísel za posledních šest let, se jednalo například o posílení ochrany hranic a boji proti ilegální migraci a převaděčství. Do unijního diskursu se v poslední době dostává i myšlenka výstavby hraničních bariér financovaných Evropskou unií. Tato iniciativa, prosazována zejména zeměmi východního křídla EU, však nedosáhla dostatečného konsensu. Dalším stěžejním bodem je rychlejší a efektivnější navracení odmítnutých žadatelů o azyl a tlak na třetí země k jejich přijímání. Zefektivnění návratové politiky musí dle lídrů členských státu jít ruku v ruce s posílením spolupráce se třetími zeměmi a prováděním stávajících akčních plánů týkajících se tras přes západní Balkán a centrální Středomoří. Evropská rada také odsoudila pokusy o účelové využívání migrantů k politickým cílům, tzv. instrumentalizaci migrace.
K Paktu o migraci a azylu dle plánu neproběhla hluboká diskuse, lídři pouze vyzvali k pokračování práce v Radě a v trialozích s Evropským parlamentem dle dohody dosažené za českého předsednictví, tedy bez povinných relokací v rámci solidarity.
Konkurenceschopnost evropské ekonomiky
S ohledem na novou geopolitickou realitu, kdy se evropské země mimo jiné snaží vyrovnat s dopady pandemie covidu-19, ruské agrese vůči Ukrajině nebo možných důsledků amerického protiinflačního zákona (IRA), bude dle dohodnutých závěrů Evropské rady EU „posilovat strategickou suverenitu a připraví svou hospodářskou, průmyslovou a technologickou základnu na ekologickou a digitální transformaci,”. Unijní lídři se shodli na „cílené, dočasné a přiměřené” státní podpoře firmám z nejvíce zasažených a strategických sektorů. S ohledem na zvýšené riziko protekcionismu se Evropská rada zavázala k udržení spravedlivé konkurence a rovných podmínek na jednotném trhu EU. Zásadní vliv na konkurenceschopnost a kondici evropské ekonomiky mají jednoduché, předvídatelné a jasné rámcové podmínky pro investice v Evropské unii. Summit se proto také shodl na potřebě zjednodušení administrativy a urychlení přístupu k financování pro firmy. Konkrétní návrh, který by k posílení evropské ekonomicky a světové produkce přispěl, má Evropská komise dle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové představit v březnu, v dostatečném předstihu před řádným jednáním Evropské rady.
Zdroj: Evropská rada, Evropská komise
Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz
