V pátek 16. června 2023 se uskuteční v Lichtenštejnském paláci a prostřednictvím online platformy Webex Teams další kulatý stůl Národního konventu o Evropské unii, tentokrát na téma Přezkum správy ekonomických záležitostí. Debata se uskuteční od 9:00 do 12:00. O tématu budou diskutovat zástupci státní správy, vzdělávacího sektoru, podnikatelské sféry, sociální partneři a další pozvaní hosté. Odborným garantem tohoto kulatého stolu je Vysoká škola ekonomická (VŠE).
Návrh Evropské komise na reformu správy ekonomických záležitostí má ve svém středu (několikátý) redesign Paktu stability a růstu, a to včetně procedur tzv. evropského semestru. Do evropského semestru byly postupně začleněny také složky sociálních a environmentálních politik, předmětem diskuse u kulatého stolu však bude zejména fiskální složka semestru.
Velmi ambiciózní ideou návrhu na reformu správy ekonomických záležitostí je propojit toto úsilí o fiskální konsolidaci se sledováním cílů strukturální proměny evropské ekonomiky směrem k nízkouhlíkové a digitalizované ekonomice s inkluzivním růstovým modelem, pro jejichž plnění si EU definovala nové výdajové programy. Aktuální výzvy kladou další nároky na státní rozpočty. Jedná se zejména o investice související se zelenou a digitální transformací, demografickým vývojem, výdaje vyvolané dopady změny klimatu, ale v neposlední řadě také investiční výdaje reagující na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě po ruské agresi vůči Ukrajině. Jsme tak svědky např. zákonného ukotvení spodní hranice výdajů státu na obranu na 2 % HDP.
Otázky k prodiskutování na kulatém stole:
- Přináší návrh deklarované zjednodušení, nebo se jedná o spíše posílení komplexity? Je návrh Evropské komise správnou cestou, která povede ke snížení veřejného zadlužení členských států? Posílí navržený systém národních čtyřletých strukturálně-fiskálních plánů, připravovaných spolu s Evropskou komisí a schvalovaných Radou, vůli členských států plnit fiskální cíle? Lze vůbec dosáhnout potřebných vyšších veřejných investic v oblasti zelené a digitální transformace, aniž by byla narušena fiskální udržitelnost ve fiskálním rámci EU?
-
Pomohlo by navrhované zavedení diferenciace přístupu při sledování vysoce zadlužených zemí? Mají být pravidla doplněna o část, která bude jasně upravovat pravidla i pro situaci, když již vysoce zadlužený stát není schopen hradit své závazky? (Sovereign debt restructuring mechanism)? Je na místě zohledňovat např. výdaje na obranu nebo aktuální sociální situaci v jednotlivých členských státech?
- Je česká Národní rozpočtová rada vybavena odpovídajícími kompetencemi a kapacitou, aby plnila všechny požadavky dle čl. 22 návrhu nařízení? Může změna v tvorbě střednědobých plánů rozpočtové konsolidace, kdy budou používány odhady vývoje HDP národních rozpočtových rad, vést k lepšímu plnění cílů Paktu stability či alespoň realističtějšímu zpracování rozpočtových výhledů sloužících pro komunikaci členských států s komisí ohledně plánování rozpočtových konsolidací?
