Ve dnech 11.-13. června 2023 se ministři zemědělství členských zemí Evropské unie zúčastnili neformálního zasedání Rady pro zemědělství a rybolov ve Stockholmu. Hlavním tématem zasedání byl potenciál evropského zemědělství přispět k udržitelnému rozvoji v souladu se zelenou tranzicí. Jednání předsedal švédský ministr pro venkov Peter Kullgren.
| Od spuštění Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je z Evropy učinit první klimaticky neutrální kontinent, uplynuly již téměř čtyři roky. V obecné rovině přispívá přechod na zelenou ekonomiku ke zvýšení potravinové bezpečnosti a odolnosti v zemědělství a lesnictví. Právě tyto aspekty jsou stále velmi důležitými prvky evropského fungování, a to zejména v současné geopoliticky nestabilní době způsobené neoprávněnou ruskou agresivní válkou proti Ukrajině. |
Evropské zemědělství a lesnictví hrají zásadní roli v zelené ekonomice
Dvoudenní setkání ministrů a ministryň započalo diskusí o tom, jak může zemědělství a lesnictví naplno využít svůj potenciál a přispět tak k efektivnímu přechodu k udržitelné a zelené ekonomice. Obě dvě zmíněné oblasti hrají v udržitelném přechodu zásadní roli, jelikož přispívají k zásobování států EU energií, potravinami a materiály vyráběnými udržitelným způsobem. Zástupci členských států diskutovali především o inovativních řešeních v těchto sektorech. „Diskuse byla plodná a mohu konstatovat, že členské státy, instituce a organizace sdílejí názor, že zemědělský a lesnický sektor má velký potenciál přispět k udržitelné transformaci,“ zhodnotil úvodní jednání švédský ministr Peter Kullgren. V tomto kontextu je důležité jednat nejen o krátkodobých iniciativách, ale také se více zaměřit na dlouhodobé příležitosti a výzvy. Švédský ministr na tiskové konferenci v této souvislosti připomněl závěry, které Rada přijala během jara, a které potvrzují důležitost biohospodářství v udržitelné zelené tranzici či dlouhodobý cíl Evropské komise, kterým je dosažení moderní a konkurence schopné ekonomiky s nulovými emisemi do roku 2050.
Během zasedání ministři a ministryně navštívili jednu ze švédských farem, kde jim byla představena řada způsobů využití moderních technologií a nástrojů v zemědělství. Komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski možnost návštěvy švédské farmy velmi ocenil a vyzdvihl švédský strategický plán, jehož cílem je zvýšit produktivitu, životaschopnost a konkurenceschopnost zemědělského odvětví a zároveň chránit dobré životní podmínky zvířat a usilovat o zvýšení ambicí v oblasti environmentálních a klimatických norem. „S implementací švédského plánu nejsou problémy a zemědělci plně chápou, že je nutné, aby zemědělství bylo k životnímu prostředí šetrnější,“ zhodnotil návštěvu Wojciechowski.
Ve zbytku tiskové konference po zasedání ministrů a ministryň se komisař Janusz Wojciechowski věnoval otázkám týkajících se aktivace krizového rámce na podporu zemědělců. Evropská komise v březnu představila řadu krátkodobých opatření na posílení celosvětové potravinové bezpečnosti včetně podpory zemědělců i spotřebitelů v EU v souvislosti s rostoucími cenami potravin i nákladů na jejich produkci. Dle slov komisaře, je Komise připravena k využití obou částí krizové rezervy. První částí navrhovaného podpůrného balíčku je částka 100 mil. eur pro 5 zemí, které jsou doposud nejvíce postiženy důsledky války na Ukrajině s následkem narušení potravinového trhu. Konkrétně jsou těmito zeměmi Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko a Polsko. Druhá část rezervy, která činí 330 mil. eur bude platit pro zbylých 22 zemí postižených klimatickými událostmi a dalšími příčinami spojenými s válkou na Ukrajině. Mezi tyto faktory se řadí například zvýšení cen energií či hnojiv. Na formální přijetí tohoto balíčku Komise vyčkává.
Zdroj: Rada EU
