Sedm zemí Evropské unie, mezi nimi také Česko, dnes vyzvalo k tomu, aby rozšiřování unie o státy západního Balkánu dostalo „nový elán a zrychlilo se“. Příslušné prohlášení přijal rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg, jeho český protějšek Jan Lipavský a jejich kolegové ze Slovenska, Slovinska, Chorvatska, Řecka a Itálie, informuje agentura APA. Šéf rakouské diplomacie iniciativu nazval Přátelé západního Balkánu.
Signatáři Göttweigské deklarace požadují „postupnou a urychlenou integraci s konkrétními kroky pro rok 2024 a další léta“. Jejím prostřednictvím se obracejí na ostatní členské země sedmadvacítky a na Evropskou komisi. „Máme pocit, že proces rozšiřování EU je někdy příliš pomalý, příliš komplexní a byrokratický,“ uvádějí Přátelé západního Balkánu. Pro obyvatele těchto států, zejména mladé lidi, podle ministrů přinesl zatím málo hmatatelných výsledků, což vedlo „ke zklamání a odcizení vůči EU“.
Ministři zároveň upozorňují, že ruská agrese vůči Ukrajině představuje ohrožení jak pro EU, tak pro státy ležící na západním Balkánu. „Kromě toho nedávné násilné události na severu Kosova ukázaly, že nevyřešená napětí a dlouhodobé konflikty mohou stabilitu podrývat zevnitř,“ uvedli šéfové diplomacií v souvislosti s napjatou situací v severní části Kosova obývané převážně Srby. „Stabilitu v této oblasti, která je obklopená státy Evropské unie, si nemůžeme dovolit,“ uvádí se v deklaraci. Přátelé západního Balkánu chtějí, aby ministři zahraničí států v tomto regionu nejméně dvakrát do roka jezdili na jednání se svými unijními kolegy nebo aby lépe fungoval expertní dialog týkající se organizovaného zločinu a ilegální migrace.
Lipavský podle agentury APA vyzval k větší odvaze EU a států západního Balkánu při řešení otevřených otázek. Nyní je podle něj pro to vhodná příležitost. V případě Ukrajiny je podle něj situace jiná, tu totiž „pohání strach tváří v tvář existenciálnímu ohrožení“.
Schallenberg s iniciativou přišel u příležitosti 20. výročí summitu Evropské unie a států západního Balkánu, který se tehdy konal v řecké Soluni a na kterém unie potvrdila evropskou perspektivu regionu.
Kandidáty na členství v EU je na západním Balkáně Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá Hora, Severní Makedonie a Albánie. APA píše, že poté, co sedmadvacítka před rokem kandidátský status přiznala Ukrajině a Moldavsku, se v Rakousku objevily jisté obavy, že by se země západního Balkánu mohly dostat do nevýhodné pozice.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Evropská komise
