V pondělí a úterý 26. a 27. června zasedali v Lucemburku ministři a ministryně členských zemí EU na Radě pro zemědělství a rybolov (AGRIFISH). Mezi hlavní body jednání patřilo přerozdělení finanční podpory zemědělcům ve výši 330 milionů EUR. Dalšími důležitými body byla diskuze o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin, implementace Společné zemědělské politiky, problematika velkých šelem a zákaz kožešinových farem. Českou republiku zastupoval na jednání náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek.
Řada členských států si Evropské komisi dlouhodobě stěžovala na problémy s odbytem svých zemědělských komodit a produktů způsobené levnými dovozy zboží z Ukrajiny. Evropská komise v návaznosti navrhla rozdělení dalších 330 milionů EUR (7,8 miliardy korun) ze zemědělské rezervy mezi 22 zemí EU. Ministři zároveň schválili přerozdělení již dříve navrženého balíčku v hodnotě 100 milionů EUR mezi Polsko, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko a Bulharsko. Tyto státy jsou dlouhodobě nejvíce zasaženy zvýšenými ukrajinskými dovozy zemědělských komodit.
V případě České republiky jde primárně o druhotné dopady levného ukrajinského dovozu. Podle nového návrhu Evropské komise by České republice měla být alokována finanční podpora ve výši 160 milionů korun. “Tyto prostředky chceme použít pro ohrožené sektory, jako je pěstování zeleniny či chov prasat,” komentoval posléze návrh Komise na Twitteru ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Dlouhodobý tlak na Evropskou komisi podle ministra Nekuly přinesl výsledky.
Na programu pondělního jednání byla také zpráva o pokroku k návrhu nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin. Tento návrh tvoří významnou iniciativu strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, jejímž cílem je do roku 2030 snížit napříč státy EU používání přípravků na ochranu rostlin o 50%. Evropská Komise ocenila významný pokrok, kterého švédské předsednictví dosáhlo, zejména v kapitole integrované ochrany rostlin.
Ministři také neformálně diskutovali o tom, jak by měla vypadat zemědělská politika EU po roce 2027. Česko zdůraznilo, že je potřeba, aby strategický plán, který musí každá země předložit, zůstal skutečně strategický, jednoduchý a jasně zacílený. Jako velmi důležitý úkol česká delegace vyzdvihla zajištění konkurenceschopného zemědělství, které zaručí potravinové zabezpečení členských států.
Na Radě byla také diskutována problematika růstu populace velkých šelem, kterou uvedla Rumunská delegace. Zvyšující se růst populace velkých šelem představuje zejména pro východoevropské farmáře četné škody a ztráty hospodářských zvířat. Několik členských států včetně České republiky potvrdilo obavy rumunské delegace. Dánsko naopak zdůraznilo, že považuje návrat vlka za velký úspěch. Řešením by mohla být prevence a ochrana stád, jak navrhovala delegace Estonska.
Česká republika spolu s několika dalšími zeměmi také vyjádřila svou podporu německé, rakouské a nizozemské iniciativy týkající se zákazu kožešinových farem. V České republice je chov zvířat určených k produkci kožešin od roku 2019 zakázaný. Česko považuje za důležité, aby byla nastolena stejná pravidla napříč členskými státy EU.
Zdroje: Rada EU, Ministerstvo zemědělství ČR
Autorka: Linda Boubínová
