Soudní dvůr Evropské unie dnes oznámil, že obdržel žalobu Evropské komise na Polsko kvůli nálezům polského ústavního soudu ohledně unijního práva a také kvůli sporné legitimitě samého ústavního soudu. Uvedla to dnes polská média s odvoláním na komuniké z Lucemburku, kde unijní soud sídlí.
„Evropská komise žaluje Polsko kvůli protiunijním nálezům ústavního soudu,“ napsal deník Rzeczpospolita v titulku na svém webu.
Evropská komise v únoru avizovala, že podá žalobu k Soudnímu dvoru EU na Polsko kvůli porušení unijního práva ze strany tamního ústavního soudu. Varšava tehdy argumenty Komise odmítla. Vládní mluvčí tvrdil, že i jiné členské země EU, jako je Německo či Španělsko, považují ústavu své země za nadřazenou evropskému právu.
Komise polskému ústavnímu soudu vyčítá, že v rozhodnutích z července a října 2021 označil některá ustanovení smluv Evropské unie za neslučitelná s polskou ústavou, čímž „výslovně zpochybnil přednost práva EU“ nad právem národním. Ústavní soud podle Komise také porušil obecné zásady autonomie, přednosti, efektivity, jednotného uplatňování práva unie a závaznosti rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie.
Podle dnešního oznámení unijního soudu se Komise také domnívá, že Polsko nedodrželo své závazky vůči EU i tím, že polský „ústavní soud nesplňuje požadavky na nezávislý a a nestranný soud“.
Tyto výhrady souvisí s pochybeními při jmenování tří členů ústavního soudu v prosinci 2015 a při jmenování předsedkyně ústavního soudu v prosinci 2016, vysvětlil portál Wirtualna Polska. Podle kritiků polských poměrů tehdy ústavní soud fakticky ovládla vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS). Ta se letos na podzim bude ve volbách ucházet o třetí mandát pro svou vládu za sebou.
Polsko je terčem kritiky ze strany EU kvůli své justici opakovaně. Zdejší národně-konzervativní vláda v uplynulých letech prosadila rozsáhlé změny v soudnictví, které podle EU, ale také opozice či různých nezávislých institucí ohrožují principy právního státu. Komise kvůli tomu Polsku odmítla vyplatit dotace ve výši 23,9 miliardy eur (574 miliard korun), dokud nesplní „milníky“ potvrzující nezávislost soudnictví.
Sám ústavní soud je v současnosti ochromen vzpourou části soudců proti své předsedkyni Juliji Przylembské, pokládané za blízkou šéfovi PiS Jaroslawu Kaczyńskému. Dnes měli soudci jednat o výhradách premiéra Mateusze Morawieckého proti předpisu, který stanoví, že jednání „v úplném složení“ se má zúčastnit nejméně 11 z 15 členů ústavního soudu. To se už měsíce nedaří, a tak u soudu uvázly nové právní normy, od kterých si vláda a vládní strana slibují otevření cesty k zablokovaným penězům z EU.
Rozpravu o premiérově návrhu prohlásit dotyčný předpis za neústavní, a tak „odblokovat“ ústavní soud, ale dnes museli soudci po deseti minutách odročit na 7. září, protože se ukázalo, že chybí stanovisko Sejmu, dolní komory parlamentu. Tam se opoziční poslanci podle médií pozastavují nad tím, že ústavní soud má rozhodovat o věci, která se jej přímo týká, a že premiér nyní žádá ústavní soud označit za neústavní předpis, který v roce 2016 prosadila vláda PiS.
Foto: Usplash
Zdroj: ČTK
