Varšava nedodává zbraně Ukrajině teď, v budoucnu se uvidí, řekl polský ministr

Polsko nedodává zbraně Ukrajině v současné době, jak to bude v budoucnu, se uvidí. Rádiu Plus to ve čtvrtek řekl polský ministr pro správu státních aktiv Jacek Sasin, který reagoval na dotaz ohledně vyjádření premiéra Mateusze Morawieckého. Ten o den dříve uvedl, že jeho země už nedodává Ukrajině výzbroj, protože vybavuje svoji armádu. Podle prezidenta Andrzeje Dudy si mnozí premiérův výrok interpretovali nejhůře, jak to jen šlo.

Mluvčí polské vlády Piotr Müller sdělil, že Varšava realizuje pouze dříve dohodnuté dodávky zbraní. Polsko patří k nejvýznamnějším podporovatelům Ukrajiny, která se už více než půldruhého roku brání ruské invazi. Varšava a Kyjev se však ocitly ve sporu kvůli zákazu dovozu ukrajinského obilí do Polska.

Duda řekl, že podle něho Morawiecki mluvil o nových zbraních. Je podle něho možné, že techniku, kterou polská armáda vyřadí, předá Ukrajině, „tak jako jsme to dělali doposud, když jsme jí dodávali postsovětskou výzbroj“.

„Pan premiér chtěl podle mě říct toto: Nebudeme předávat Ukrajině nové zbraně, které kupujeme v rámci modernizace polské armády. Oba jsme měli stejný postoj. Nemůžeme předávat nikomu jinému naši novou výzbroj, kterou nyní za miliardy nakupujeme, abychom posílili bezpečnost Polska.“

Andrzej Duda, polský prezident

Varšava a Kyjev musí co nejdříve ukončit své spory v zájmu obrany Evropy před agresivní ruskou politikou, což je nejdůležitější, uvedl litevský prezident Gitanas Nauséda podle serveru Onet. V tomto duchu podle litevské prezidentské kanceláře na okraj zasedání Valného shromáždění OSN také hovořil s prezidenty obou znesvářených zemí, Volodymyrem Zelenským a Dudou. Veřejné spory pomáhají pouze Rusku, zdůraznil. S Dudou a Zelenským hovořil Nauséda i o usnadnění tranzitu obilí přes Litvu, což by snížilo tlak na Polsko, dodala Nausédova kancelář.

Český prezident Petr Pavel, který se tento týden účastnil jednání Valného shromáždění OSN, se domnívá, že polsko-ukrajinský spor je třeba brát s chladnou hlavou a s odstupem, protože emoce pracují na všech stranách. Ukrajinská strana i státy, které ji podporují, jsou pod tlakem; navíc v Polsku je krátce před volbami a některá prohlášení je třeba vidět i z této perspektivy, soudí český prezident. „Nepochybuji o tom, že Polsko bude pokračovat v podpoře Ukrajiny (…) Nejedná se o nějakou zásadní roztržku,“ řekl Pavel novinářům v New Yorku.

„Ukrajina se brání bestiálnímu ruskému útoku a já tuto situaci chápu, nicméně, jak jsem řekl, budeme naši zemi chránit. Už nedodáváme výzbroj na Ukrajinu, protože nyní vyzbrojujeme Polsko,“ citovala Morawieckého v příspěvku na sociální síti X jeho kancelář.

Jeho slova zazněla poté, co si polské ministerstvo zahraničí předvolalo ukrajinského velvyslance na protest proti výrokům Zelenského po rozhodnutí Varšavy prodloužit embargo na ukrajinské obilí. Zelenskyj na půdě OSN „evropským přátelům“ vyčetl předstírání solidarity a nepřímé napomáhání Moskvě.

Polský vládní mluvčí Müller mezitím podle agentury PAP prohlásil, že Varšava „realizuje pouze dříve dohodnuté dodávky munice a výzbroje“. Zařadil mezi ně kontrakt na dodávky samohybných houfnic Krab. Mluvčí zároveň kritizoval sérii výroků z Kyjeva, které konkrétně, neupřesnil, ale označil je za nepřijatelná prohlášení a gesta.

Ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj dnes mluvil se svým polským protějškem Robertem Telusem; dohodli se, že najdou řešení, které zohlední zájmy obou zemí, napsala agentura Ukrinform.

Varšava zákaz dovozu ukrajinského obilí odůvodňuje snahou ochránit vlastní zemědělce, kteří by jinak museli čelit levnější produkci z Ukrajiny. Polsko, Slovensko a Maďarsko se rozhodly pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí, přestože Evropská komise v pátek ukončila časově omezený zákaz dovozu ukrajinských plodin do pětice zemí EU.

Ukrajina na trojici unijních zemí podala stížnost u Světové obchodní organizace (WTO). Obchodní spor následně přerostl v diplomatickou roztržku mezi Ukrajinou a Polskem, které je jinak blízkým spojencem Kyjeva v jeho boji proti ruské agresi.

Polsko v polovině října čekají klíčové parlamentní volby a vláda se snaží udržet si hlasy venkova, který v dřívějších volbách hlasoval převážně pro vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS). Podle analytiků je tvrdší rétorika PiS vůči Ukrajině reakcí na rostoucí popularitu krajně pravicové strany Konfederace.

Bezpečnostní analytik Marek Świerczyński se domnívá, že Morawiecki musel vědět, že načasování jeho výroků bude znamenat, že dopadnou jako „granát do žumpy“. „Podle mého názoru jde spíše o eskalaci (předvolební) kampaně… s cílem získat dalších pár procent protiukrajinského elektorátu v Polsku,“ řekl.

Zdroj: ČTK
Foto: Profimedia

Sdílet tento příspěvek