Mezinárodní krize jako covidová pandemie, ruská válka proti Ukrajině nebo klimatické změny mají dopady na psychiku téměř dvou třetin občanů Evropské unie. Vyplývá to z reprezentativního celounijního průzkumu, který si Evropská komise zadala u institutu Ipsos. Přesto se podle komise mnoha lidem s jejich duševními problémy nedostane odborné pomoci. V Česku si na dopady posledních krizí na své duševní zdraví postěžovalo 67 procent účastníků průzkumu, jehož výsledky Eurobarometr zveřejnil u příležitosti dnešního Světového dne duševního zdraví.
Většina Evropanů podle průzkumu pociťuje psychickou zátěž vyvolanou světovými událostmi, jako jsou války a další krize. Události jako pandemie covidu-19, ruská válka proti Ukrajině, nárůst cen potravin a energií nebo klimatická krize podle EK dále otřásly už tak nestabilní duševní kondicí Evropanů.
Dvaašedesát procent dotázaných obyvatel EU uvedlo, že takové události ovlivňují jejich duševní zdraví. U 44 procent je to „trochu“, u 18 procent „velmi“. V Česku hodnotilo slovem „trochu“ dopad na své psychické zdraví 47 procent oslovených, slovem „velmi“ 20 procent.
Už před pandemií covidu-19 přitom trpěl duševními problémy každý šestý člověk v EU.
Během posledního roku bojovalo podle průzkumu 46 procent respondentů, v ČR 48 procent, s emocionálními nebo psychosociálními problémy. Čtyřiapadesát procent těchto lidí ale neobdrželo profesionální pomoc.
„Skutečnost, že téměř polovina Evropanů čelila duševním problémům, a přitom více než polovině z nich se nedostalo žádné odborné pomoci, je skutečně znepokojivá. Musíme se soustředit na dobré životní podmínky našich občanů – zaměřit se na prevenci a přístup ke kvalitní péči a léčbě,“ řekla k tomu eurokomisařka pro zdraví Stella Kyriakidisová.
Zhruba jen třetina dotázaných se domnívá, že duševně nemocným se dostává tolik péče, co lidem s tělesnými problémy. Devět z deseti dotázaných se přitom domnívá, že duševní a tělesné zdraví jsou stejně důležité a měly by být podporovány ve stejné míře.
Šedesát procent respondentů se domnívá, že nejdůležitějšími faktory pro dosažení dobrého duševního zdraví jsou životní podmínky, následované finančním zajištěním (53 procent). Přibližně třetina Evropanů se domnívá, že klíčem k dobrému duševnímu zdraví je kontakt s přírodou a zelení, spánkové návyky, tělesná aktivita a společenský kontakt. Většina se zároveň domnívá, že používání sociálních médií může mít negativní dopad na duševní zdraví mladých lidí.
V průzkumu odpovídalo na otázky ohledně duševního zdraví v červnu tohoto roku zhruba 26.500 lidí starších 15 let ze 27 členských států EU.
Zdroj: ČTK, Unsplash
