Unijní ministři pro evropské záležitosti se včera na svém zasedání v Lucemburku zabývali i případnými reformami EU, o kterých se hovoří v souvislosti s dalším rozšiřováním Evropské unie. Česká republika se domnívá, že v tuto chvíli není potřeba měnit zakládající smlouvy EU, což některé státy zmiňují, řekl ČTK ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák, který ČR na jednáních zastupoval.
Stanovení konkrétního data pro vstup jednotlivých zemí do EU by podle něj bylo kontraproduktivní. „Soustředili bychom se pak totiž víc na dané datum, než na naplnění těch požadavků,“ vysvětlil český ministr.
Debata na téma rozšiřování EU a institucionální reforma unie byla u pracovního oběda podle Dvořáka „velmi košatá“ a ministři na ní prezentovali množství názorů. „Diskutovalo se o tom, jestli rozšíření chceme nebo nechceme, v tom je celkem shoda. Dále jestli takové rozšíření má mít přesně stanovená data,“ uvedl český ministr s tím, že tam už se postoje jednotlivých zemí liší.
Předseda Evropské rady Charles Michel letos v létě uvedl, že Evropská unie by měla být připravená přijmout nové členy do roku 2030. Na tomto datu se ale mnohé země neshodují. Navíc například Francie či Německo chtějí, aby ještě před rozšířením nebo zároveň s ním došlo k reformě EU. Severské země a Pobaltí prosazují opačný postup, tedy nejdříve připojení dalších zemí, teprve poté práce na reformě. Česká pozice podle ministra Dvořáka zní, že tato dvě témata „není potřeba spojovat“.
Postoj Prahy k reformě EU se podle ministra nemění. „My se domníváme, že v tuto chvíli není potřeba sahat na zakládající smlouvy. I v rámci stávajících smluv je možné udělat spoustu věcí trochu jinak. Vidíme rovněž v tuto chvíli málo prostoru k debatě o případné změně většinového hlasování, ale jsme ochotni se o tom bavit,“ dodal ministr.
Unijní ministři se již v září zabývali novým návrhem Německa a Francie, který se týká reformy Evropské unie. Dokument sepsaný pracovní skupinou expertů, který má asi 60 stran, přichází s konkrétními návrhy, jak udržet EU fungující i v případě, že se počet jejích členů zvýší až na 30 a více. Debata souvisí s možným rozšířením nynější sedmadvacítky o země Západního Balkánu a Ukrajinu či Moldavsko, které by se mohlo odehrát v příštích letech.
Zdroj: ČTK
Foto: Rada EU
