Podle diplomatů zatím zdaleka nejsou u konce přípravná jednání před řádnou prosincovou Evropskou radou, která začíná už ve čtvrtek ráno. Vyjednavači i samotní účastníci nadcházejícího summitu, tedy prezidenti a premiéři členských států, se i nadále snaží přesvědčit maďarského premiéra Viktora Orbána, aby podpořil dvě hlavní témata, která se budou na dvoudenním zasedání řešit. Jedním je rozhodnutí o startu přístupových rozhovorů s Ukrajinou a druhým revize víceletého finančního rámce, tedy unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027, ve kterém má být schválena dlouhodobá finanční pomoc právě pro Ukrajinu. V obou dvou tématech jsou zatím postoje jasné, 26 zemí proti Budapešti.
S návrhem na navýšení rozpočtu Evropské unie přišla Evropská komise již na konci června. „Žijeme v úplně jiném světě než v roce 2020, kdy byl víceletý rozpočet vyjednáván,“ upozornila tehdy šéfka Komise Ursula von der Leyen s odkazem na dopady ruské agrese na Ukrajině a související ekonomickou krizi. V rámci revidovaného rozpočtu bylo nově na dlouhodobou pomoc Ukrajině vyčleněno 50 miliard eur, část z těchto peněz by měly poskytnout členské státy ze svých rozpočtů (asi 17 miliard eur), zbytek si EU půjčí na trzích.
S penězi pro Ukrajinu souhlasí všechny země – s výjimkou Maďarska. Některé ale mají své vlastní požadavky, pokud jde o přerozdělování peněz v unijním rozpočtu. Jižní země zasažené migrací chtějí více peněz na tuto agendu, jiné země by rády navýšily kohezní fondy, baltské státy by zase chtěly více peněz na takzvanou vojenskou mobilitu, tedy schopnost snadno a rychle přesunovat vojenský materiál a personál v celé Evropě. Pak jsou ještě státy, které chtějí mnohem více šetřit, zejména velcí plátci do unijního rozpočtu, jako je Německo. Jasné je nicméně, že balíček musí být schválen jednomyslně.
Viktor Orbán, jenž udržuje kontakty s ruským vedením, finance pro Ukrajinu dlouhodobě kritizuje. „Poskytli jsme Ukrajině velmi mnoho peněz, přes 100 miliard eur, částečně ve zbraních a částečně v hotovosti. V situaci, kdy Evropu trápí ekonomické problémy, (EU) vyhazuje peníze, posílá vlaky zbraní a hotovost na Ukrajinu,“ uvedl nedávno. Jeho vláda už od začátku ruské invaze odmítá Ukrajincům pomáhat vojensky a kritizuje sankce, které unie uvalila na agresora, tedy na Rusko.
Pokud se v případě dalších financí pro Ukrajinu na summitu nepodaří najít shodu, začínají se už objevovat hlasy, že by mělo alespoň zbývajících 26 států uzavřít s Ukrajinou speciální dohodu o finanční pomoci. Tedy bez Maďarska. Kyjev totiž alespoň část financí nutně potřebuje pro chod státu, podle expertů nejpozději v únoru.
Druhé hlavní a pro Maďarsko opět sporné téma, se týká zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou, které na podzim navrhla Evropská komise a lídři ho musí svým souhlasem potvrdit. I tady je potřeba jednomyslnost, nicméně v tomto případě nelze rozhodnutí celé EU žádným způsobem nahradit. Jestliže tedy nebude nalezena shoda, k zahájení přístupových vyjednávání s Kyjevem nedojde.
Maďarský premiér již několikrát zopakoval, že chce, aby téma zahájení přístupových rozhovorů bylo zcela staženo z agendy summitu a aby se o něm vedla nejprve „strategická diskuze“. Jak k tomu ale poznamenal předseda Evropské rady Charles Michel, od „prvního dne ruské invaze na Ukrajinu vedli lídři EU o Ukrajině již množství strategických debat“.
„Bude to velmi těžké jednání,“ připustil Michel v úterním rozhovoru se stanicí Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Velmi dobrou zprávou nicméně podle něj je, že má podporu 26 z 27 zemí. „Podpora 26 lídrů pro více peněz pro Ukrajinu, pro větší finanční podporu a pro více vojenského vybavení pro Ukrajinu. Zároveň máme jednu zemi, Maďarsko, která vyjadřuje určité pochybnosti a určitou zdrženlivost. Musíme Maďarsko přesvědčit, pracujeme na tom dnem a nocí a já doufám, že to dokážeme,“ dodal Michel.
Experti se však neshodují, zda Orbán jedná z osobního přesvědčení a s jeho postojem nepůjde hnout, nebo je ochotný z maďarského veta za určitých podmínek ustoupit. Podle některých si maďarský premiér „zaplatit“ nedá, podle jiných Orbán EU vydírá a když mu Brusel uvolní zmrazené finanční prostředky, Ukrajinu nakonec podpoří. Právě dnes by měla Evropská komise rozhodnout o uvolnění asi 10 miliard eur, které byly blokovány kvůli nedodržování principů právního státu v Maďarsku. Celkem bylo podle serveru Politico zmrazeno asi 30 miliard eur. A právě o celou tuto částku maďarskému vůdci jde, tedy alespoň podle jeho poradce Balázse Orbána (který s ním není v žádném příbuzenském vztahu). Balázs Orbán v rozhovoru pro Bloomberg uvedl, že Budapešť prý odvolá své veto, jestliže od Bruselu získá právě všechny tyto finance.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na začátku týdne novinářům v Bruselu řekl, že Kyjev splnil své úkoly, tedy že přijal potřebné reformní zákony, o kterých hovořila Evropská komise. Na oplátku tedy nyní očekává, že i „EU své domácí úkoly splní“. „Neumím si představit a nechci ani mluvit o ničivých důsledcích, které nastanou, pokud by Evropská rada rozhodnutí (o zahájení přístupových rozhovorů) neučinila,“ řekl Kuleba. Podle ukrajinské vicepremiérky Olhy Stefanišynové by maďarské veto znamenalo „selhání unijních vůdců“.
Velká deziluze a velké zklamání, tak by nerozhodnutí o Ukrajině vnímali podle expertů samotní Ukrajinci, od prosincového summitu totiž mají velká očekávání. „Navíc by to znamenalo riziko zastavení celého rozšiřovacího procesu,“ myslí si Jana Juzová z institutu Europeum. Rozšiřování EU totiž po dlouhou dobu nebylo výrazným tématem a oživilo se až s ruskou agresí na Ukrajinu. „Nyní bychom riskovali, že se toto momentum, tato nová energie, opět vytratí a rozšiřování bude znovu odsunuto na vedlejší kolej,“ dodala.
Česká republika zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou i Moldavskem podporuje, rovněž podporuje i zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou, jestliže balkánská země vyhoví nutným kritériím členství, jak to stanovila Evropská komise. Stejně tak Česko podporuje rozhodnutí EK v případě Gruzie, tedy udělení statusu kandidátské země, ale za podmínek dosažení důležitých reforem.
S penězi pro Ukrajinu Praha rovněž nemá problém, jen nechce, aby se při případném přelévání peněz v rámci rozpočtu nebralo z kohezních fondů a z peněz na zemědělskou politiku.
Před říjnovým summitem měla Česká republika výhrady k té části závěrů ze summitu, ve kterých se hovořilo o situaci na Blízkém východě. Praha prosazovala, aby lídři EU jasně stanovili, kdo je agresor, odsoudili útoky palestinského radikálního hnutí Hamás a řekli, že má Izrael právo na sebeobranu. To se nakonec podařilo prosadit.
Prosincová Evropská rada tak zřejmě sice bude hlavně o Ukrajině, nicméně má se věnovat právě i konfliktu mezi Izraelem a Hamásem v palestinském Pásmu Gazy. Předem ale nikdo příliš netuší, na čem konkrétně by se lídři EU měli shodnout. Ve verzi návrhů závěrů summitu z noci na dnešek, které má ČTK k dispozici, je totiž zatím část věnovaná Blízkému východu ponechána zcela prázdná.
Zdroj: ČTK
Foto: Rada EU
