V úterý 16. ledna se v Bruselu uskutečnilo první formální zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) v letošním roce. Ministři financí členských států EU projednávali aktuální vývoj dopadů ruské agrese vůči Ukrajině a byly jim představeny hospodářské priority belgického předsednictví. Českou republiku zastupoval ministr financí Zbyněk Stanjura.
Ministři financí poprvé jednali pod belgickým předsednictvím, které na začátku zasedání představilo svůj pracovní program a priority na první pololetí roku 2024. Jednou z nich, platnou napříč formacemi Rady, nadále zůstává podpora globální Evropy a zachování politické, ekonomické, vojenské a právní podpory Ukrajině.
„Zaprvé se samozřejmě zaměříme na přezkum správy ekonomických záležitostí a na třístranná jednání s Evropským parlamentem. Zadruhé budeme pracovat na evropské bankovní unii a dalším prohlubování unie kapitálových trhů. A zatřetí je belgické předsednictví rovněž plně odhodláno pokračovat v podpoře Ukrajiny tak dlouho, jak bude třeba,“ řekl úvodem belgický ministr financí Vincent van Peteghem.
Mezi další ekonomické cíle předsednictví patří snížení výpadku příjmů z DPH, dokončení revize víceletého finančního rámce v polovině období a revize právních předpisů týkajících se celního kodexu a daňových pravidel pro přeshraniční práci na dálku.
Rada rovněž zahájila každoroční proces evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik, politik zaměstnanosti a fiskálních politik členských států. Rada schválila závěry o zprávě mechanismu varování 2024, roční analýze udržitelného růstu 2024 a taktéž schválila doporučení o hospodářské politice eurozóny na rok 2024. To bude předloženo Evropské radě k potvrzení na jejím březnovém jednání, poté jej Rada přijme na jednom z nadcházejících zasedání.
Ministři následně diskutovali o aktuálním vývoji ekonomické pomoci Ukrajině, která již téměř dva roky odolává ruské agresi, přičemž přivítali prosincové přijetí 12. sankčního balíčku. Rovněž jednali o další finanční podpoře a o probíhajících pracích na využití zmrazených a imobilizovaných aktiv.
„Jednat by se mohlo až o částku 3 mld. eur ročně. Zaznívají přitom hlasy volající po ještě tvrdších opatřeních a nalezení legálního způsobu úplné konfiskace ruských majetků ve prospěch Ukrajiny,“ uvedl ministr financí Stanjura. „Nesmíme otálet s konkrétními kroky,“ doplnil. Dle ministerstva financí by mohly být výnosy z imobilizovaných aktiv ruské centrální banky ukládány na speciální samostatný účet, odkud by byly převedeny ve prospěch Ukrajiny.
Rada následně pověřila Hospodářský a finanční výbor, aby dokončil mandát EU pro příští zasedání skupiny G20, jenž se uskuteční na konci února v brazilském São Paulu za účasti ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí G20.
Zdroj: MF ČR, Rada EU, BE PRES
Foto: Rada EU
