Tuzemští vinaři chtějí, aby v Evropské unii platila jednotná pravidla pro spotřební daně u tichých vín. Svaz vinařů se proto rozhodl otevřeným dopisem oslovit Evropskou komisi se žádostí o otevření dialogu o budoucnosti vinařství v EU. S prosbou o podporu se svaz obrátil i na premiéra Petra Fialu. Novinářům to dnes řekl prezident svazu Martin Chlad. U tichého vína se nyní v Česku spotřební daň neplatí, opakovaně se ale objevují záměry zdanění zavést. Nedávno o tom mluvil ministr financí Zbyněk Stanjura.
Právě otázka zavedení spotřební daně na tichá vína nyní podle Chlada českým vinařstvím rezonuje nejvíce. „V ní je potřeba usilovat o hledání evropského řešení. Ve vinařství platí extrémní protekcionismus a my se některými návrhy sami střílíme do nohy,“ uvedl Chlad. Zástupci ministerstva zemědělství v minulosti uvedli, že spotřební daň u tichého vína není zavedená například v Itálii, Španělsku, Německu nebo Rakousku.
Všechny tuzemské vinařské organizace se jednoznačně shodují na tom, že až se budou na jaře před evropskými volbami vést debaty o schopnosti prosazovat národní zájmy a otevírat celoevropská témata, může být vinařství jedním z názorných příkladů, podotkl dnes Chlad. Bude to podle něj příležitost pro české politiky ukázat voličům, že nejsou jen přikyvovači.
V tomto kontextu jsou podle Chlada nutné další legislativní úpravy včetně zavedení systému evidence tržeb, aby se zabránilo rozmachu šedé ekonomiky nebo minimální jednotkové ceny, o níž momentálně uvažuje například Francie. „V případě zavedení spotřební daně z tichého vína bychom byli jedinou vinařskou zemí Evropy, která takto postupuje. Nevidíme přitom důvod, proč by měl český zákazník platit za stejnou lahev o 30 Kč více, než kolik za ni zaplatí lidé v Rakousku, Německu nebo na Slovensku,“ upozornil Chlad.
U příležitosti dvacátého výročí vstupu do EU udělal Svaz vinařů průzkum mezi svými členy. Členství ČR v EU vnímá pozitivně 80 procent z nich. Více než 90 procent vinařů hodnotí podle něj schopnosti českých politiků prosazovat tuzemské zájmy jako velmi slabé.
Za největší přínosy spojené se vstupem do EU vinaři považují volný pohyb zboží a přístup ke strukturálním fondům a novým technologiím. Mezi úskalí patří na druhé straně nejčastěji nárůst byrokracie a dovoz nekvalitních vín ze zahraničí. Valná většina, 88 procent dotázaných, pozoruje protekcionismus ze strany velkých vinařských zemí. Všichni se zároveň shodnou na tom, že by ve vinařských zemích EU měla platit jednotná pravidla pro zatížení spotřební daní.
Stanjura před několika týdny řekl, že o zdanění tichého vína by už vláda měla rozhodnout. Svaz vinařů koncem roku představil návrh, který by místo spotřební daně zavedl minimální cenu za obsah ethanolu ve víně. Po listopadovém jednání ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že se meziresortní skupina zabývala možnými variantami zdanění, které připravilo ministerstvo financí. Jde o návrhy, které vycházejí ze sazby 23,40 Kč na litr, jež nyní platí pro šumivá vína.
O možnosti zavést v Česku spotřební daň na takzvané tiché víno se hovořilo opakovaně, ale vždy to vyvolalo silný odpor domácích vinařů. Stejně tomu bylo i loni na jaře, kdy zdanění tichého vína doporučila vládě jako jednu z možností pro zlepšení stavu veřejných financí Národní ekonomická rada vlády. Loni v květnu vláda oznámila, že daň na tichá vína v plánu na ozdravení veřejných financí zavádět nechce.
Zdroj: ČTK, Unsplash
