Peníze z evropských fondů výrazně pomáhají slovenské ekonomice a v posledních deseti letech přímo přispěly čtvrtinou k tempu růstu hrubého domácího produktu (HDP) Slovenska. V letech 2023 až 2025 pokryjí polovinu veřejných investic. Ve své analýze to uvedl vládní Institut pro strategie a analýzy (ISA).
„Slovensko vyčerpalo za posledních deset let z evropských fondů v průměru 2,5 miliardy eur ročně, což tvořilo 2,8 procenta HDP. Jejich přímý příspěvek k ekonomickému růstu dosáhl v průměru 0,6 procenta HDP ročně,“ uvedl institut. Dodal, že v letech 2014 až 2023 slovenská ekonomika rostla v průměru o 2,4 procenta ročně.
Loni, kdy slovenská ekonomika podle prvního odhadu místního statistického úřadu stoupla o 1,1 procenta, objem čerpaných peněz z evropských fondů stoupl podle ISA podle předběžných údajů meziročně na dvojnásobek a přesáhl pět miliard eur (126,5 miliardy Kč). Z toho více než dvě miliardy eur (50,6 miliardy Kč) směřovaly na veřejné investice. Evropské fondy tak patřily k hlavním zdrojům růstu slovenské ekonomiky. Institut uvedl, že nárůst čerpání evropských peněz souvisel s tím, že rok 2023 byl poslední, kdy země mohla dočerpat fondy z předchozího sedmiletého rozpočtového období EU.
K evropským fondů se podle ISA ve významné míře přidávají peníze z plánu obnovy a odolnosti v objemu 6,4 miliardy eur (162 miliard Kč). Uvedl, že díky penězům z EU může Slovensko stavět nové nemocnice, silnice a školy či tyto už existující stavby rekonstruovat. Na vytvoření fondu obnovy se členské země EU dohodly v zájmu obnovy ekonomik po krizi způsobené koronavirovou nákazou.
Peníze z evropských fondů a plánu obnovy loni na Slovensku pokryly polovinu všech veřejných investic a ISA očekává, že stejný vývoj bude i v nejbližších letech. Podobně vysoký podíl zaznamenalo Slovensko podle institutu v roce 2011, kdy byly investice z důvodu úspor na rekordně nízké úrovni, a v roce 2015, kdy končilo čerpání peněz z unijního rozpočtového období 2007 až 2013.
Zdroj: ČTK
Foto: Unsplash
