V nejnovější epizodě našeho podcastu Tvoříme Evropu přivítáme Elišku Tomalovou, významnou akademičku z Katedry evropských studií Karlovy univerzity. Jako expertka na kulturní a veřejnou diplomacii nám ukáže, jak Česká republika využívá kulturu jako nástroj diplomacie. Probereme, jak kulturní dědictví ovlivňuje veřejnou diplomacii, zkoumání národních stereotypů a jejich dopady na mezinárodní vztahy. Také se dozvíte, jak může Česká republika lépe prezentovat své kulturní hodnoty na globální scéně. Poslechněte si rozhovor a objevte, jak kultura formuje zahraniční politiku a posiluje mezinárodní dialog a vztahy.
Přečtěte si ukázku rozhovoru
Ve své výzkumné a pedagogické činnosti se věnujete mnoha oblastem, jako je zahraniční politika, kulturní a veřejná diplomacie, česko-francouzské vztahy nebo nation branding. Mohla byste vysvětlit, jak spolu tyto oblasti souvisí a čím jsou odlišné? Co si pod nimi konkrétně můžeme představit?
Jsou to pojmy, které se často překrývají a je pravda, že se často i zaměňují. Nejbližší mému srdci je kulturní diplomacie, které se věnuji delší dobu. Je to téma velmi milé, protože většinou se v té oblasti pohybují nadšenci a propojuje spoustu prostředí, umělecké prostředí, politické prostředí a všechny generace. Kulturní diplomacii chápeme jako součást zahraniční politiky. Takže je to diplomacie využívající kulturu k tomu, aby naplňovala cíle zahraniční politiky. Témat, které kulturní diplomacie řeší, je opravdu celá spousta.
Kultura je široký pojem. Kulturní diplomacie propaguje kulturu daného státu v zahraničí, hledá si cesty k zahraniční veřejnosti. Někdy jenom napomáhá některým přirozeným vazbám a kontaktům mezi společnostmi. Je to velmi specifická oblast zahraniční politiky, protože má spoustu specifik. Jednak pracuje s naprosto živým kulturním prostředím, takže není úplně vždycky zkrotitelná. Kulturní prostředí je živé, a tak je to správně.
Kultura je oblast, která přináší mnoho pozitivního do diplomacie, protože pracuje s emocemi a náladami. Snaží se přinést to, co je pozitivní a tím budovat vztah s lidmi za hranicemi našeho státu. To je ovšem taky problematická složka. Když pracujete na něčem, co trvá generace, kdy se snažíte si v zahraničí tvořit přátele a lidi dobře naladěné na další spolupráci s daným státem, tak to trvá spoustu let. Tím pádem je třeba i určité nadšení tu kulturní diplomacii podpořit, ať už v oblasti vědy, umění, vzdělání, sportu, gastro diplomacie.
Eliška Tomalová je akademička a pedagožka na Katedře evropských studií Univerzity Karlovy. Zaměřuje se na veřejnou a kulturní diplomacii, nation branding a francouzskou zahraniční politiku.
Veřejná diplomacie
Veřejná diplomacie, to je pojem širší. Pracuje se zahraniční veřejností i jinými způsoby než jenom prezentací kultury nebo napomáháním kulturním vazbám. Veřejná diplomacie pracuje s veřejností, ať už prostřednictvím médií nebo jinými způsoby. Je to nadřazený pojem té kulturní diplomacie ale vychází z podobného základu. Je to také diplomacie, kterou vykonávají diplomaté, avšak na druhé straně není diplomat, ale zahraniční verze.
Nation branding
Nation branding má trošku jiný základ. Jeho základ je více marketingový, vychází spíše z představ, které jsou vlastní soukromému sektoru. Proto ne všichni, kteří pracují v diplomacii nebo nějak nakládají s budováním dobrého jména státu, ten pojem mají rádi. On trošku moc zavání byznysem. Nation branding staví na představě, že stejně jako produkty, má i stát nějakou značku, s kterou se dá pracovat a která lze propagovat v zahraničí. Je to tedy cílená snaha, prostě pracovat s image státu v mezinárodním prostředí.
