Jak vypadá typický pracovní den vedoucí Oddělení evropské komunikace? S každodenní proměnlivostí dění v EU se mění i náplň práce. Plánování, koordinace s kolegy, tvorba obsahu pro web a sociální sítě a přímý kontakt s veřejností. Své pracovní zážitky i význam rebrandingu webu tvorimevropu.cz v rozhovoru přibližuje Kristina Hubáčková, vedoucí Oddělení evropské komunikace.
Jak jste se dostala k práci v oblasti evropských záležitostí?
Vždycky mě bavilo být tam, kde se něco děje a v evropských záležitostech se toho zrovna děje hodně. Studovala jsem mezinárodní vztahy a práva, takže jsem se i během studia rozmýšlela, jakou cestou se vydat. Vždycky mě to táhlo do státní správy nebo diplomacie a bavila mě i komunikace. K evropským záležitostem jako takovým jsem se dostala docela náhodou. Ještě při škole jsem hledala nějakou práci a zrovna bylo vypsáno výběrové řízení tady na Odbor komunikace o evropských záležitostech ke koordinaci aktivit k výročí 15 let České republiky v EU. Tam jsem se přihlásila a místo nakonec dostala. A od té doby jsem v oblasti evropských záležitostí na Úřadu vlády už zůstala.
Mezi Vaši hlavní agendu patří mimo jiné i web Tvoříme Evropu. Můžete web v krátkosti popsat a přiblížit, co vše na něm čtenář najde?
Na našem webu Tvoříme Evropu čtenář na jednom místě najde všechny informace o EU, které by mohl potřebovat. Jednak tam jsou informace o Evropské unii jaké takové; tzn. jak funguje, jaké jsou jednotlivé instituce atd. Jsou tam i další praktické informace a rady pro lidi, kteří chtějí například studovat nebo pracovat v zahraničí, či cestovat po Evropské unii. Čtenář tam ale také najde zpravodajství a aktuality, kde pokrýváme aktuální informace o tom, co se v EU momentálně děje. Kromě toho web Tvoříme Evropu nabízí i velkou rubriku zaměřující se na kariéru v EU, kde kromě rad a tipů každý týden zveřejňujeme i aktuální pracovní nabídky a stáže. V neposlední řadě se čtenáři dozví i to, co se v oblasti evropských záležitostí děje v regionech a najdou tam informace o všech Eurocentrech, která také spadají pod náš odbor, či Národním konventu, což je platforma, která sdružuje odborníky, kteří se zabývají evropskými záležitostmi.
Kristina Hubáčková
Kristina Hubáčková studovala na Karlově univerzitě v Praze a na University of Groningen v Nizozemsku. Na Úřad vlády ČR nastoupila před pěti lety jako koordinátorka aktivit k výročí 15 let ČR v EU. Poté pracovala v kabinetu státní tajemnice pro evropské záležitosti a na Odboru komunikace o evropských záležitostech, kde nyní vede Oddělení evropské komunikace.
V nedávné době došlo na zmíněném informačním portálu k výrazným změnám. Jaká byla hlavní myšlenka za rebrandingem portálu Tvoříme Evropu?
Náš web Tvoříme Evropu bude spoustu čtenářů znát pod původním názvem Euroskop, který o dění v EU informoval dlouhá léta. Cílem toho rebrandingu bylo jednak více sjednotit komunikaci o evropský záležitostech, jelikož původně komunikace probíhala na více separátních webech, a také informace posléze čtenářům předávat nějakou zajímavější a atraktivnější formou. K tomuto účelu vlastně máme i novou vizuální identitu, která se skládá z osmi různě tvarovaných trojúhelníků, které dohromady tvoří papírovou loďku. Toto barevné origami symbolizuje kreativitu a naše možnosti působit na Evropu a formovat ji podle našich vlastních preferencí. Zároveň je loďka symbolem bezpečí a prostředku, který své pasažéry dokáže posunout dál.
Celý koncept názvu Tvoříme Evropu pak vychází z toho, že jsem součástí Evropy, takže ji tvoříme, ale také ji tvoříme aktivně, tedy vytváříme a formujeme dle našich preferencí. A to si myslím, že se nám díky rebrandingu podařilo lépe znázornit.
Mé pracovní dny jsou stejně různorodé, jako je samotné dění v EU. Někdy sedím celý den za stolem a píšu články, jindy běhám po Strakově akademii kolem Emmanuela Macrona s telefonem a natáčím ho na Instagram.
Jak vypadá typický pracovní den vedoucí Oddělení evropské komunikace v rámci Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR?
Vzhledem k tomu, že děláme komunikaci, tak něco jako typický pracovní den víceméně neexistuje. Ta naše práce se vždy odvíjí od toho, co se v tu danou chvíli děje, co je potřeba aktuálně pokrývat, a co se v EU zrovna řeší. Typický pracovní den tedy může vypadat tak, že s kolegyněmi sedíme v kanceláři a plánujeme články, koordinujeme se s ostatními kolegy z naší Sekce, kteří nám pomáhají články sestavovat po odborné stránce. Také vymýšlíme obsah na sociální sítě, protože velká část naší práce spočívá v komunikaci skrz sociální sítě, takže běháme venku a točíme videa, vymýšlíme nejrůznější nové koncepty a kampaně. Takže ve zkratce můj typický den se táhne od toho, že sedím u stolu a píšu články a tvořím obsah na sítě, až po to, že běhám po Strakově akademii kolem Emmanuela Macrona s telefonem a natáčím ho na Instagram.
Jaký je Váš oblíbený pracovní zážitek?
Jeden z nejintenzivnějších zážitků mého pětiletého působení na Úřadu vlády bylo, když jsme se s kolegyní dostaly blízko k Macronovi a mrkal na nás. To jsem tedy zažila dokonce víckrát. Zážitek byl samozřejmě i celý Pražský summit, protože jak jsem na začátku říkala, že jsem ráda tam, kde se něco děje, tak tam se dělo úplně všechno. Člověk si tam na tu evropskou politiku, kterou každodenně komunikuje, mohl skoro sáhnout. S trochou odvahy doslova.
Co se vůbec skrývá pod pojmem evropská komunikace?
Evropská komunikace je jedním z úkolů naší Sekce, která kromě koordinace evropských politik má na starost i komunikaci s občany o tom, co jednak my jako vláda v evropské oblasti děláme, a pak i o tom, co se v EU děje a co nám přináší. Pod pojmem evropská komunikace se za mě skrývá to, že je potřeba široké veřejnosti předávat srozumitelné informace o tom, co nám EU přináší a proč je dobře, že jsme členy EU, a že je v EU vidět naše aktivita, máme tam silný hlas a možnost ovlivňovat směřování celé Evropy.
Jako Odbor komunikace o evropských záležitostech se komunikací zabýváme na více rovinách. Máme on-line rovinu komunikace, jak jsem již popsala – web Tvoříme Evropu a sociální sítě. A snažíme se vymýšlet i různé informační kampaně a způsoby, jak k lidem informace o EU dostat a vzbudit v nich dlouhodobý zájem. S tím se pojí i druhá úroveň naší komunikace, a to, že komunikujeme s veřejností přímo. Velkou část provozují regionální Eurocentra, ale my s nimi velmi blízce spolupracujeme. Pořádáme různé akce, semináře, přednášky pro veřejnost, kde máme možnost se s lidmi setkat napřímo, a vyvstává tak bližší kontakt, kde můžeme tu komunikaci posunout jinam a reagovat na lidi přímo.
Co Vás na Vaší práci nejvíce naplňuje?
Hodně mě naplňuje právě ten kontakt s veřejnosti. Přijde mi, že většina oblastí státní správy je hodně uzavřena do sebe, ale my opravdu dennodenně komunikujeme s venkem a navíc máme neustálou zpětnou vazbu. Prakticky tam probíhá neustálý dialog s veřejností, na který se snažíme reagovat a naše aktivity přizpůsobovat tomu, abychom zájem veřejnosti neztratili. Kromě toho kontaktu mě naplňuje i pocit toho, že na té práci občas vidím, že zasahujeme konkrétní lidi. Že se na nás obracejí čtenáři webu nebo uživatelé sociálních sítí a tím dostáváme zpětnou vazbu. Vidím tam tedy nějaký konkrétní dopad naší práce. Zároveň mě hrozně baví a naplňuje, že jde o hodně kreativní práci a máme v ní dostatečnou volnost. A pak mě ještě naplňuje i to, že mám skvělý tým a že jsou všichni šikovní, motivovaní a pozitivní lidi. Takže i to je důvod, proč se těším do práce.
Co je naopak tou nejméně oblíbenou částí Vaší práce?
Asi klasicky to, co říká hodně lidí, a to administrativa a občas až zbytečná byrokracie, kdy se občas té kreativitě kladou překážky, které ne vždy jsou úplně opodstatněné.
Jak trávíte volný čas, když za sebou zavřete dveře kanceláře? Máte například nějaké koníčky?
Úplně původně, než jsem šla studovat mezinárodní vztahy, tak jsem chtěla být astrofyzik. Pak jsem zjistila, že bych v tom oboru asi neměla úplně dobré uplatnění. Hrozně mě baví a zajímá vesmír a astrofyzika. Chodila jsem i na kurzy, takže sice nedokážu úplně do detailu popsat, jak třeba funguje raketa, ale něco málo o tom vím. Potom také dělám krav magu, což je hodně pragmaticky zaměřená sebeobrana. I to si myslím, že se v naší profesi může hodit umět. Také ráda cestuji a čtu.
Za týden oslavíme 20. výročí vstupu České republiky do Evropské unie. Jaké jsou podle vás největší úspěchy a výzvy, kterým Česká republika čelila během svých 20 let v Evropské unii?
Myslím si, že obrovským úspěchem je už i to, že Česká republika je členem EU, a že za těch 20 let se stala poměrně důležitým členem, který má vliv na směřování EU. Naše předsednictví v roce 2022 bylo také obrovským úspěchem, a to jak z pohledu postavení Česka v EU, tak i z pohledu vnímané pozice EU českou veřejností. Během předsednictví jsme totiž měli možnost více a lépe ukázat, proč je EU důležitá, a že v Bruselu nerozhodují bez nás, ale že rozhodujeme my.
To, co považuji za největší úspěch, ale jsem si vědoma, že někteří to označují za největší výzvu, bylo sestavení aparátu schopných úředníků v Praze i Bruselu pro české předsednictví. Rozhodně to představovalo jeden z těch náročnějších úkolů, ale byla to výzva, která se nakonec stala úspěchem. Do dnešního dne máme na řadě pozic v evropských záležitostech spoustu schopných lidí, a jejich počet stále přibývá.
Děkuji Vám za rozhovor.
