V pátek 17. května 2024 se v sídle Úřadu vlády ČR ve Strakově akademii uskutečnil online kulatý stůl Národního konventu EU na téma „Balkán, Turecko či Ukrajina: Budoucnost politiky rozšiřování v kontextu institucionálního nastavení“. Kulatý stůl organizoval Úřad vlády a jeho odborným garantem byl Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i. (ÚMV). Kulatého stolu se účastnili zástupci státní správy, političtí představitelé, zástupci akademické a odborné obce, zájmových skupin a médií.
Z prezentovaných stanovisek a následné diskuze vyplynula tato doporučení:
1) Česká republika by měla v rámci přístupového procesu prosazovat nekladení nadbytečných překážek pro vstup kandidátských zemí, ať už na úrovni členských států či unijní úrovni. ČR by také měla podporovat možnosti zefektivnit přístupový proces např. skrze eliminaci některých hlasování jednomyslností v rámci přístupového procesu, která nejsou smluvně vyžadována.
2) Česká republika by měla podporovat postupné zapojování kandidátských zemí do integračního procesu, ať už jde o jednotlivé programy či agentury Unie. Takové zapojování musí být podmíněno dodržováním společných pravidel a hodnot Unie dle článku 2 Smlouvy o EU. Klíčové se v tomto ohledu jeví podporovat zapojování kandidátských zemí do monitorovacích a benchmarkových mechanismů týkajících se právního státu stejně jako do souvisejících agentur, jako jsou Eurojust, Europol, Agentura EU pro základní práva apod.
3) Česká republika by měla zůstat flexibilní ohledně hledání dílčích kompromisů reformy institucí EU v rámci současného právního rámce, berouc v potaz, že rozšíření EU je klíčová priorita, jejíž prosazení může vyžadovat pružnost ohledně ústupků v jiných oblastech. V otázce reformy smluvního rámce je evidentní, že na její potřebě v současnosti neexistuje shoda.
4) Česká republika by se měla s výhledem na vyjednávání příštího víceletého finančního rámce připravit na diskusi o reformách politik EU. Reformy některých politik, převážně těch fiskálně nákladných, jsou v případě vstupu lidnaté a ekonomicky méně rozvinuté země, jako je např. Ukrajina, prakticky nevyhnutelné. V ČR by tedy měla pokračovat vnitřní odborná debata o možnostech reforem těchto politik včetně jejich dopadů na ČR.
5) Rozšíření je v současnosti na agendě EU z geopolitických důvodů a je také geopolitickým zájmem ČR. Je žádoucí tuto skutečnost vnášet do veřejné diskuse i mimo odbornou sféru a podpořit širší společenskou reflexi této skutečnosti, stejně jako otevřenou diskusi o přínosech a nákladech rozšíření. Je také vhodné zapojit zástupce soukromého sektoru do diskuse o rozšíření EU a i ve veřejné komunikaci akcentovat také ekonomické aspekty rozšíření především ve smyslu rozvinutí obchodních příležitostí.
