Maďarské předsednictví v Radě EU, které začalo v pondělí 1. července, se na politické úrovni teprve pomalu rozjíždí, obyvatelé Bruselu ale už měli tento týden možnost poznat Maďarsko z trochu jiné stránky – prostřednictvím Rubikovy kostky a maďarských plemen psů. Lisztův institut, který je maďarským kulturním centrem v Belgii, totiž v parku Cinquantenaire uspořádal soutěž ve skládání kostky.
Jak říká šéfka institutu Zsófia Kovácsová, Rubikovu kostku znají po celém světě, ale málokdo ví, že je maďarským vynálezem. Z Budapešti dorazil i devatenáctiletý Gábor, který je držitelem maďarského rekordu ve skládání Rubikovy kostky. Jeho nejrychlejší čas je 5,46 sekundy.
„Začal jsem se učit kostku skládat přesně před deseti lety. V roce 2016 jsem se zúčastnil první soutěže a od té doby na ně jezdím pravidelně a stále se zlepšuju,“ řekl českým novinářkám v Bruselu Gábor. Soutěží ve skládání Rubikovy kostky bývá každý rok velké množství, konají se nejen v Maďarsku, ale i v Dánsku, Irsku, Španělsku či Chorvatsku.
A jak se Gábor naučil hlavolam vyřešit? Říká, že podle návodu na internetu, postupně ale svou metodu skládání vylepšoval. Jak dodal, rychlost skládání záleží na tom, v jakém se cuber, neboli kostkař, nachází prostředí, protože s tím souvisí i to, jak zahřáté či chladné, a tím pádem hbité, má ruce a prsty.
Nyní Gábor používá ke skládání takzvanou metodu CFOP neboli Fridrich, která je asi nejpoužívanější pro takzvané speedcubery (rychlokostkaře). Svůj název nese po Jessice Fridrichové, vysokoškolské učitelce a matematičce původem z Česka, která tuto profesionální metodu nejvíce zpopularizovala. „Musíte se naučit asi 100 algoritmů,“ říká k tomu Gábor. Trénuje každý den, vždycky tak dvě hodiny. „Světový rekord je 3,13 sekundy, takže si myslím, že se ještě můžu zlepšit,“ dodává.
„Může se to ale naučit každý. Nemusíte být nositelem Nobelovy ceny za matematiku, abyste to zvládli,“ uzavírá maďarský rekordman obklopený skupinou dětí, které se od něj chtěly dozvědět rady a triky, jak své skládání kostky vylepšit. Jedním z nich byl i jedenáctiletý Martin, který je také původem z Maďarska, ale teď žije s rodiči v Bruselu. Před třemi lety začal s takzvanou začátečnickou metodou a sestavení kostky mu trvalo 48 vteřin.
„Trvalo mi asi jeden měsíc, než jsem se to naučil,“ říká Martin. Rubikovy kostky si poprvé všiml u babičky a vždy toužil hlavolam jednou vyřešit. A co se mu na ní líbí? „Je to cool. Baví mě sledovat slavné cubery, jak ji složí za pět vteřin. Chtěl bych být jako oni,“ řekl.
„Ti nejlepší to zvládnou zhruba za šest vteřin, obvykle to ale trvá mnohem déle. Závisí to na zkušenostech a tréninku a abych byla upřímná, já to neumím. Asi budu potřebovat nějaký trénink,“ svěřila se šéfka maďarského kulturního institutu v Bruselu Kovácsová. Šestiboký barevný hlavolam sestavil v 70. letech minulého století maďarský architekt a designér Ernö Rubik. Letos tato „magická kostka“ slaví 50 let.
Možnost naučit se skládat Rubikovu kostku ale nebylo to jediné, co Lizstův institut během takzvaného Maďarského dne nabídl. Bruselané si měli možnost pomocí brýlí s virtuální realitou procestovat zemi a poznat její turistické atrakce. V parku se pak rovněž konal sraz majitelů maďarských plemen psů, kteří jsou podle Kovácsové v Belgii velmi oblíbení. Například maďarského krátkosrstého ohaře (viszlu) má také odcházející belgický premiér Alexander De Croo. Večer následoval ještě koncert maďarské hudební skupiny i představení maďarských tanců.
Zdroj: ČTK
Foto: Profimedia
