Ve středu 30. října Evropská komise vydala každoroční balíček k rozšíření Unie, ve kterém hodnotí, jestli jsou jednotlivé země na správné cestě, nebo pro svůj vstup do evropské sedmadvacítky potřebují ještě zabrat. Vedle horizontálního Sdělení Komise vydala deset samostatných detailních zpráv pro jednotlivé země aspirující na členství v EU: Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Kosovo. Turecko, Ukrajina, Moldavsko a Gruzie.
Loňský dokument doporučoval učinit politicky významné kroky, včetně doporučení otevřít přístupová jednání o vstupu do EU s Ukrajinou a Moldavskem, nebo potenciálně i s Bosnou a Hercegovinou. Těchto milníků se v průběhu roku povedlo dosáhnout, nejdříve byla v březnu zahájena přístupová jednání s Bosnou a Hercegovinou. Červnová mezivládní konference započala přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem. Jistý pokrok také nastal i u již probíhajících přístupových jednání, zatímco vyjednávání s Černou Horou pokročila v oblasti právního státu, v říjnu pak začala jednání s Albánií o sladění jejího právního systému s principy EU.
Státy západního Balkánu
Černá Hora hraje v integračním procesu vedoucí roli a již otevřela všechny kapitoly přístupového jednání. V porovnání s ostatními státy usilujícími o vstup do EU je tedy v procesu nejdále. V červnu 2024 mezivládní konference potvrdila, že Černá Hora splnila prozatímní kritéria pro kapitoly týkající se právního státu (kapitoly 23 a 24), což jí formálně umožňuje podmínečně plnit další přístupové kapitoly. Dle Komise je nezbytné dosáhnout dalšího pokroku, zejména v oblastech právního státu a soudnictví. Podle ČTK se však černohorští politici otevřeně hlásí k cíli, že chtějí, aby se jejich země stala 28. členem EU do roku 2028.
Srbsku se v nedávné době podařilo splnit podmínky pro otevření jednání o skupině kapitol zaměřených na konkurenceschopnost. Přestože se Srbsko hlásí k EU jako strategickému cíli, jeho vztah s Kosovem a slabý pokrok v oblasti právního státu představují hlavní překážky v pokračování přístupového procesu. V příštím roce by se vláda v Bělehradě měla zaměřit na vytvoření „skutečně příznivého prostředí pro občanskou společnost a média a vynaložení věrohodného úsilí o zastavení dezinformací a manipulace se zahraničními informacemi“. Což znamená, že v následujícím roce musí Srbsko urychlit reformy zaměřené na právní stát, podporu občanské společnosti, médií a boj proti dezinformacím. Komise vyžaduje, aby Srbsko zlepšilo své sladění se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, zejména přijetím omezujících opatření a postojů vůči Rusku.
„Napjatý geopolitický kontext více než kdy jindy vyžaduje, abychom v zájmu společných hodnot demokracie a právního státu dokončili znovusjednocení našeho kontinentu. V posledních letech jsme již směrem k integraci nových členských států učinili velký pokrok. Rozšíření bude i nadále jednou z hlavních priorit nové Komise.“
Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise
V případě Albánie Komise ocenila zahájení jednání v okruhu Základní zásady. Komise je rovněž připravena podpořit ambiciózní cíl albánské vlády uzavřít přístupová jednání do konce r. 2027. Za tímto účelem požaduje urychlení reforem v oblastech, jako jsou bezpečnost, boj proti korupci a organizovanému zločinu, mediální svoboda, majetková práva a práva menšin.
U Severní Makedonie klade Komise důraz na zlepšení boje s korupcí a organizovaným zločinem, stejně jako na zvýšení důvěryhodnosti justičního systému. Komise také apeluje na plnění dohod se sousedními zeměmi včetně Prespanské dohody s Řeckem a dohody s Bulharskem. Komise očekává rychlé a rozhodné kroky ze Strany Severní Makedonie v návaznosti na doporučení ze screeningové zprávy k prvnímu tematickému okruhu Základní zásady s cílem otevřít první celek co nejdříve.
Evropská komise uvedla, že „Bosna a Hercegovina prokázala hmatatelné výsledky, mimo jiné v oblasti řízení migrace.Komise tuto západobalkánskou zemi pochválila za pokroky v migraci, justici, boji proti praní špinavých peněz a střetu zájmů.
Kosovo zatím zůstává pouze „potenciální kandidátskou zemí“. V souvislosti se snahami prohloubení integračního procesu však zavedlo vízovou liberalizaci, která vešla v platnost 1. ledna letošního roku. Pokrok byl zaznamenán v boji proti organizované trestné činnosti a zlepšilo se podnikatelské prostředí. Dále musí zintenzívnit své úsilí o posílení právního státu a veřejné správy a o ochranu svobody projevu.
Ukrajina a Moldavsko
Evropská komise vyzdvihla reformní úsilí Ukrajiny, které pokračuje i přes pokračující ruskou agresi. Zvlášť ocenila pokroky v boji proti korupci, kde Ukrajina posílila své instituce, zaměřila se na velké korupční kauzy a také upravila zákony na ochranu menšin. Tyto reformy jsou součástí širšího Plánu pro Ukrajinu – strategického programu, který má v příštích čtyřech letech podpořit další reformy a investice. Pokud splní všechny stanovené podmínky, vyjednávání o první skupině kapitol by podle Evropské komise mohlo začít v roce 2025.
Podobně by se dalo referovat i k Moldavsku a to i přesto, že čelí neustálému ruskému vměšování a dopadům ruské agresivní války proti Ukrajině. V návaznosti na první mezivládní konferenci v červnu 2024 postupuje analytické posouzení acquis EU hladce. Pokud Moldavsko splní všechny podmínky, očekává se, že v roce 2025 začnou jednání o tematických okruzích, počínaje Základními principy.
| Acquis EU (nebo také acquis communautaire) je souhrn veškerých právních předpisů, pravidel a zásad Evropské unie, které musí přijmout a dodržovat všechny členské státy. Zahrnuje právní předpisy, smlouvy, nařízení, směrnice, rozsudky soudů EU, ale i zavedené standardy a postupy. |
Na konci října 2024 byla v referendu voličům předložena otázka, zda se součástí moldavské ústavy má stát článek definující vstup do EU jako strategický cíl. Pro se podle konečných výsledků vyslovilo 50,46 procenta voličů. Současně s referendem se v zemi konalo i první kolo prezidentských voleb. Po druhém kole, které proběhlo 3. listopadu, svůj post obhájila současná proevropská prezidentka Maia Sandu.
Gruzie
Zatímco v prosinci 2023 získala Gruzie status kandidátské země pro vstup do EU, její přístupový proces se od jara 2024 de facto zastavil kvůli krokům, které přijala gruzínská vláda. Dne 26. října 2024 proběhly v Gruzii parlamentní volby, které byly sledovány mezinárodními pozorovateli z OBSE. Ti zjistili, že v napjaté a rozdělené atmosféře došlo k mnoha problémům, jako jsou nedávné změny volebního zákona, porušování tajnosti hlasování, procesní chyby a zastrašování voličů. Tyto nedostatky podkopaly důvěru veřejnosti ve volby a ukázaly, že Gruzie potřebuje důkladnou reformu volebního procesu, jak už bylo doporučeno dříve.
Turecko
Turecko je i nadále kandidátskou zemí a klíčovým partnerem EU, ale od roku 2018 jsou přístupová jednání pozastavena kvůli obavám o základní práva a právní stát, včetně nezávislosti soudnictví. Vztahy s Tureckem se však postupně zlepšují, s důrazem na dialog o právním státu a konkrétní kroky ke spolupráci na společných zájmech, jak vyplývá ze závěrů Evropské rady z dubna 2024.
Více včetně jednotlivých zpráv k jednotlivým zemím si přečtěte na tomto odkaze.
Zdroj: ČTK, Evropská komise, Euractiv.com, Politico
