Evropská komise ve středu 8. listopadu doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, Moldavskem a potenciálně i Bosnou a Hercegovinou. Uvedla tak v hodnotící zprávě týkající se rozšíření pro rok 2023, ve kterém Komise každoročně hodnotí pokrok zemí, které se chtějí stát členy Evropské unie. O návrhu unijní exekutivy budou ještě muset jednomyslně rozhodnout prezidenti a premiéři všech zemí EU v rámci prosincového zasedání Evropské rady.
Zpráva se zaměřuje zejména na pokrok v provádění zásadních reforem a také na poskytnutí jasných pokynů ohledně budoucích reformních priorit. Nově poprvé hodnotí i přístupové snahy Ukrajiny, Moldavska a Gruzie.
Významný pokrok pro Ukrajinu a Moldavsko
Ukrajině Evropská unie udělila postavení kandidátské země čtyři měsíce po začátku ruské invaze. „Navzdory rozsáhlé invazi Ruska v únoru 2022 a ruské brutální útočné válce pokračovala Ukrajina v pokroku v oblasti demokratických reforem a reforem právního státu. Udělení statusu kandidáta na členství Ukrajiny v EU v červnu 2022 dále urychlilo reformní úsilí,“ uvedla nyní v hodnotící zprávě Evropská komise. V souvislosti s udělením kandidátského statusu pro válkou zmítanou Ukrajinu v roce 2022 EU stanovila sedm podmínek. Mezi tyto podmínky patří například reforma soudnictví nebo potlačení korupce v zemi. I přesto, že Kyjev všechny tyto podmínky doposud nesplnil, prokázal odhodlání se k reformnímu pokroku postupně přiblížit. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že Ukrajina již dokončila více než 90 % nezbytných kroků, které exekutiva EU nastínila v loňském roce.
Do stejné fáze přístupového procesu navrhla Komise posunout i Moldavsko, které dle slov z hodnotící zprávy dosáhlo „významného pokroku“ skládajícího se zejména z komplexní reformy justice a rozšíření protikorupční politiky země. Moldavsko dále přijalo akční plán s cíle omezení vlivu oligarchů na fungování země. V neposlední řadě Moldavsko posílilo účast občanské společnosti na rozhodovacím procesu a posílilo ochranu lidských práv.
V konečném důsledku na základě hodnotící zprávy Evropská komise uvedla, že doporučení zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskou je „bezpodmínečné“.
Otevření cesty do EU pro Bosnu a kandidátský status Gruzie
Velmi podobné doporučení bylo pro mnohé nečekaně vydáno i pro Bosnu a Hercegovinu. V případě této politicky polarizované země západního Balkánu je však ze strany Evropské komise kladen větší důraz na pečlivější plnění stanovených podmínek. V Bosně jsou sice vidět pokroky v boji proti organizovanému zločinu, praní špinavých peněz či terorismu, ale především některé sporné zákony přijímané v Republice srbské, jedné ze dvou bosenských entit, jsou dle Komise znepokojující. Dle agentury ČTK se někteří diplomaté pozastavují nad pozitivním hodnocením Bosny, která podle nich v poslední době žádného pokroku nedosáhla.
„K pokroku v přístupovém procesu je samozřejmě zapotřebí, aby v Bosně a Hercegovině probíhala příslušná činnost. Musí ukázat viditelné výsledky, ale dveře pro její vstup jsou otevřeny velmi široce,“ uvedla von der Leyen na tiskové konferenci.
Kromě Bosny usilují o vstup do EU ze zemí západního Balkánu také Albánie, Severní Makedonie, Srbsko, Černá Hora a Kosovo. Brusel ocenil jejich reformní úsilí, z různých důvodů se ovšem u žádné z nich nyní neočekává posun do další fáze přístupových rozhovorů. Nadále nicméně platí posouzení Komise z minulých let, že Srbsko naplňuje technické podmínky pro otevření dalšího vyjednávacího klastru týkajícího se konkurenceschopnosti a inkluzivního růstu.
Pozitivní výstup by z letošního hodnocení měl vyplynout i pro Gruzii. Pro tuto zemi Evropská komise doporučila udělení statusu kandidátské země. Mezi hlavní reformy, které by země měla vykonat, patří čelení dezinformacím a manipulativnímu informačnímu působení, politické polarizaci či zajištění férového, svobodného a soutěživého volebního procesu u voleb v roce 2024.
Další hodnocení reforem by podle šéfky Komise Ursuly von der Leyen mělo přijít nejpozději v březnu 2024.
Foto: Evropská komise
