Ve dnech 18. a 19. listopadu se v Bruselu uskutečnilo pravidelné zasedání Rady pro zahraniční věci (FAC), které se během dvoudenního programu zaměřilo na aktuální zahraniční otázky a rovněž agendu obrany. Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský se svými unijními protějšky jednal o ruské agresi proti Ukrajině, situaci na Blízkém východě, v Gruzii, v Africkém rohu a vztazích mezi EU a USA. Ministryně obrany Jana Černochová jednala o obranné připravenosti EU a další podpoře Ukrajiny.
Větší podpora Ukrajiny, více omezení pro Rusko
Rada pro zahraniční věci v pondělí jednala o pokračující ruské agresi vůči Ukrajině a další podpoře ze strany EU. Mimo jiné tím chce EU reagovat na podporu Ruska ze strany třetích zemí. „Ekonomická podpora ze strany Číny vůči Rusku či jakékoliv přímé dodávky zbraní jsou neakceptovatelné,“ řekl ministr Jan Lipavský.
Šéfové unijních diplomacií následně schválili již druhý balík sankcí, které byly uvaleny na jednu osobu a čtyři společnosti z Íránu, které se podílejí na dodávkách balistických střel do Ruska. Rada rovněž kromě stávajícího zákazu týkajícího se komponentů pro bezpilotní letouny zakázala také vývoz, převod, dodávky nebo prodej komponentů používaných pro rakety z EU do Íránu.
EU zůstává otevřená politickému dialogu s Izraelem
Ministři diskutovali o nejnovějším vývoji na Blízkém východě, včetně situace v Gaze a Libanonu. Následně projednávali návrh Vysokého představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepa Borrella na pozastavení politického dialogu mezi EU a Izraelem v rámci asociační dohody.
Ministr Lipavský, stejně jako velká část ostatních ministrů, možnost ukončení politického dialogu mezi EU a Izraelem odmítl a zdůraznil, že je v dialogu s Izraelem potřeba hledat cesty, jak zajistit stálý přísun humanitární pomoci na palestinská území.
Nesrovnalosti po volbách v Gruzii
Rada si vyměnila názory na aktuální vývoj v Gruzii po říjnových parlamentních volbách, přičemž se zaměřila na odklon země od demokracie a jeho důsledky pro přístupovou cestu do Unie. Ministři poté opakovaně vyzvali k důkladnému prošetření nesrovnalostí, které byly po volbách zaznamenány.
Vztahy EU a USA po prezidentských volbách
Během pracovního oběda se unijní ministři zahraničí věnovali vztahům mezi EU a USA. „Nová americká administrativa má poměrně razantní program, který ovlivní vztahy mezi USA a Evropou. A to z hlediska odpovědnosti za naši bezpečnost, z hlediska výdajů na zbrojení i z hlediska obchodní politiky,“ uvedl po jednání Lipavský. „Musíme se na to připravit a umět si v tom ohlídat vlastní zájmy,“ doplnil.
Šedivý končí ve vedení Evropské obranné agentury
Rada pro zahraniční věci v úterý pokračovala zasedáním ve formaci ministrů obrany. To začalo schůzkou řídícího výboru Evropské obranné agentury (EDA), na kterém byl v roli výkonného ředitele naposledy přítomen Jiří Šedivý, který po řádném čtyřletém období ve funkci končí.
Kromě souhrnného rozpočtu agentury na rok 2025 a plánu pracovních míst ministři schválili zprávu o koordinovaném ročním přezkumu v oblasti obrany na rok 2024 (CARD), která představuje klíčová doporučení vycházející z analýzy výdajů na obranu a obranných plánů členských států.
Obranná podpora Ukrajiny
Ministři se během dalšího jednání shodli na nutnosti zintenzivnění podpory Ukrajiny. Během diskuze byla zmíněna česká muniční iniciativa, díky které je Ukrajině průběžně dodávána potřebná munice a náboje. EU rovněž pokračuje v podpoře výcviku ukrajinských vojáků prostřednictvím vojenské asistenční mise EUMAM.
K Radě se vůbec poprvé osobně připojil nový generální tajemníkem NATO Mark Rutte a prostřednictvím videohovoru se ministři spojili také se svým ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem a poradcem prezidenta Zelenského pro strategické záležitosti Alexandrem Kamyšinem.
Obranná připravenost EU
Ministrům byla prezentována zpráva o civilní a vojenské obranné připravenosti EU, kterou na konci října předložil bývalý finský prezident Sauli Niinistö. „Naše připravenost se odvíjí od našich obranných schopností,“ uvedla po jednání ministryně Jana Černochová. „Musíme využívat všechny dostupné nástroje, abychom naplnili společné cíle NATO a EU,“ uvedla. „Musíme rovněž významně navýšit produkci obranného průmyslu, a to na základě potřeb naší obrany,“ doplnila.
Zdroj: Rada EU, MZV ČR, MO ČR, ÚV ČR
Foto: Rada EU
