Tři roky od začátku celoplošné ruské invaze na Ukrajinu ukazují, že solidarita se ze strany české veřejnosti i přes častou skepsi nevytrácí. Evropská unie i Česká republika se dodnes aktivně podílejí na humanitární pomoci, vojenské podpoře a přijímání uprchlíků. Čísla mluví jasně: podpora Ukrajiny pomáhá nejen zachraňovat životy, ale začíná se Česku postupně vracet, a to jak formou posílení energetické nezávislosti a bezpečnosti, tak i finančních kompenzací z EU. Přinášíme souhrn tří let podpory Ukrajiny v číslech.

Češi jsou stále solidární: na pomoc Ukrajině poslali 7 miliard

Evropská unie za dobu tříleté celoplošné ruské invaze na Ukrajinu koordinovala rozsáhlou humanitární pomoc, která zahrnovala dodávky potravin, léků, zdravotnických potřeb a dalšího nezbytného materiálu. Celkově Evropská komise vyčlenila na programy humanitární pomoci na Ukrajině téměř 1,1 miliardy eur. A Češi nezůstali pozadu. Za tři roky invaze poslali na pomoc Ukrajině prostřednictvím charitativních a neziskových organizací nejméně 6,9 miliardy korun.

Přestože by se mohlo zdát, že solidarita české veřejnosti narazila na svůj strop a ochota finančně pomáhat klesá, dle zástupců charitativních organizací to není úplně pravda. Přestože míra zájmu o pomoc byla nejvyšší na začátku invaze a poté skutečně začala postupně klesat, v roce 2024 Češi opět přispívali více, než například v roce 2023. V současnosti je humanitární pomoc ve značné míře cílena na obnovu infrastruktury, energetických sítí či opravy domů, nemocnic nebo škol.

Otevřeli jsme dveře 400 tisícům Ukrajinců – a česká ekonomika to uvítala

Od začátku ruské agrese poskytly členské státy Evropské unie útočiště více než 4 milionům ukrajinských uprchlíků, kteří se stali držiteli tzv. dočasné ochrany formou dlouhodobého víza k pobytu. Česká republika v tomto ohledu sehrála významnou roli, jelikož se stala zemí s nejvyšším počtem přijatých uprchlíků na počet obyvatel.

Podle údajů Ministerstva vnitra ČR bylo k půlnoci z 16. na 17. února 2025 na území registrováno celkem 397 393 lidí s dočasnou ochranou. Jejich aktivní zapojení do pracovního trhu se navíc začíná pozitivně vracet české ekonomice. Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí již ve třetím čtvrtletí roku 2023 příjmy z odvodů a daní ukrajinských uprchlíků poprvé převýšily státní výdaje na jejich podporu. Ve třetím čtvrtletí roku 2024 výdaje státu činily 3,9 miliardy korun, zatímco příjmy 5,9 miliardy.

Také Evropská komise poskytla České republice k začátku roku 2024 finanční podporu na zvládání migrační vlny v objemu více než 1,3 miliardy korun z Azylového, migračního a integračního fondu, což pomohlo zlepšit podmínky pro uprchlíky a podpořit integrační programy.

Poučení z krize: Jak válka urychlila českou energetickou soběstačnost

Válka na Ukrajině přinesla většině evropských zemí prozření ohledně jejich závislosti na ruských energetických zdrojích. Nedostatek dodávek a zvyšující se ceny energií přiměly státy k řešení nejen hospodářských dopadů energetické krize, ale také jejich bezpečnosti a energetické soběstačnosti. Evropská unie Ukrajině doposud poskytla na zajištění energetické bezpečnosti přes 2 miliardy eur.

Pokud si lze z nedávné energetické krize vzít alespoň něco pozitivního, tak zejména to, že přiměla nejen Českou republiku diverzifikovat své dodávky energií, ale také investovat do obnovitelných zdrojů. Tyto kroky nejenže posílily energetickou bezpečnost země, ale také vytvořily nová pracovní místa v sektoru zelené energetiky a přilákaly řadu investic.

Tvrdé rány pro ruskou ekonomiku, nové příležitosti pro Česko

Evropská unie se krátce před tříletým výročím invaze dohodla na již 16. balíku sankcí proti Rusku. Rozšiřující se restriktivní opatření cílí na omezení schopnosti Ruska financovat válečné operace, oslabení ruské ekonomiky nebo zmrazení majetku. Unijní státy sankce plně implementovaly, což vedlo ke značnému omezení obchodních vztahů s Ruskem. Navzdory počátečním obavám se i české podniky úspěšně přeorientovaly na nové trhy, což přispělo k diverzifikaci exportu a posílení ekonomické stability.

EU také přijala rozhodnutí o použití výnosů z imobilizovaných ruských aktiv ve prospěch Ukrajiny. V závislosti na výši úrokových sazeb by tyto příjmy mohly Ukrajině přinést 2,5 až 3 miliardy eur ročně. V červenci 2024 dostala Ukrajina k dispozici první platbu ve výši 1,5 miliardy eur.

Muniční iniciativa i výcvik vojáků: Česko se zařadilo mezi klíčové partnery Ukrajiny

Členským státům EU se doposud podařilo mobilizovat 48,5 miliardy eur na vojenskou podporu Ukrajiny. Zároveň byla zahájena vojenská pomocná mise EU na podporu Ukrajiny, díky které se již podařilo vycvičit 70 000 ukrajinských vojáků.

I zde sehrála Česká republika významnou roli, a to zejména díky své muniční iniciativě, v rámci níž se s podporou dalších států EU podařilo pro Ukrajinu během jednoho roku zajistit 1,6 milionu kusů velkorážní munice. Česká republika se také v loňském roce podílela na výcviku přibližně 4000 ukrajinských vojáků.

Česko díky své podpoře Ukrajiny obdrželo za loňský rok od Evropské unie refundace za dodávky vojenského materiálu v celkové výši 372 milionů korun a další očekává i v letošním roce.

Zdroj: MV ČR, MO ČR, MPSV ČR, Evropská komise, Člověk v tísni, iRozhlas
Náhledové foto: Profimedia