09.07.2017
Euroskop
Komise zahájila diskuzi o budoucnosti financí EU, Komise informovala o porušení právních předpisů ze strany členských států včetně ČR, Proběhlo první kolo jednání o brexitu, Rada schválila revizi stávajícího víceletého finančního rámce
|
Komise zahájila diskuzi o budoucnosti financí EU
|
Diskusní dokument o budoucnosti financí EU
- Komise 28. 6. 2017 zahájila další část z diskuzí o budoucnosti EU. Tentokrát týkající se financování.
Pozadí
V návaznosti na bílou knihu o budoucnosti Evropy Komise představuje diskuzní dokument s výčtem možných scénářů v oblasti financování EU. Představený diskuzní dokument by měl být základem při přípravě návrhu příštího víceletého finančního rámce pro EU a jejích 27 členských států. Komise jej hodlá předložit v polovině roku 2018. Jedná se o poslední z 5 diskusních dokumentů navazujících na bílou knihu o budoucnosti Evropy. Tyto dokumenty nabízejí široké spektrum myšlenek, koncepcí a možností toho, jak může budoucnost EU27 vypadat (více v příspěvku „Bílá kniha o budoucnosti EU nabízí 5 scénářů“, Institucionální záležitosti v dubnu 2017).
Klíčové a sporné body
Zpráva přináší závěry, že nový rozpočet EU bude muset být jednodušší, flexibilnější, racionalizovanější a umožňovat efektivnější vynakládání prostředků.
Zdroj: O budoucnosti financí EU
Bílá kniha předkládá 5 ilustrativních scénářů s různými důsledky pro finance EU, pokud jde o objem, strukturu a míru změn/modernizace rozpočtu. Jsou možné různé kombinace a prvky různých koncepcí jsou kompatibilní, protože jednotlivé varianty a scénáře nejsou ani naprosto rozdílné, ani se vzájemně nevylučují.
V rámci této logiky existuje 5 základních možností, jak má vypadat budoucnost financí EU:
- Pokračování v dosavadní praxi: EU27 pokračuje v plnění pozitivního reformního programu
- Dělat méně společně: EU27 dělá méně společně ve všech oblastech politik
- Někteří dělají více: EU27 umožní skupinám členských států dělat více v určitých oblastech
- Zásadní přepracování: EU27 dělá v některých oblastech více, zatímco v jiných méně
- Dělat mnohem více společně: EU27 se rozhodne dělat více společně ve všech oblastech politik
Zdroj: O budoucnosti financí EU
Kromě toho diskuzní dokument stanoví základní prvky rozpočtu EU a nastiňuje hlavní trendy a vývoj v klíčových politických oblastech, jako je politika soudržnosti nebo zemědělství. Věnuje se také komplexním otázkám, např. přidané hodnotě financování z programů EU nebo vztahu mezi financováním EU a strukturálními reformami v členských státech.
Předpokládaný další vývoj
Debata o otázkách vznesených v diskuzním dokumentu bude dále pokračovat a v nadcházejících měsících by ji měla oživit řada jednání, jako např. každoroční konference „Rozpočet zaměřený na výsledky“, která by se měla konat v září 2017
Odkazy
- Rozpočet EU přizpůsobený aktuálnímu vývoji: Komise zahájila diskusi o budoucnosti financí EU
- Diskusní dokument o budoucnosti financí EU
Krátce…
Komise informovala o porušení právních předpisů ze strany členských států včetně ČR
|
Komise 14. 6. 2017 informovala o porušení právních předpisů EU. Tato rozhodnutí se týkají různých odvětví a politik EU a usilují o zajištění řádného uplatňování práva EU. Komise rovněž uzavřela 101 případů, kde byly záležitosti s dotčenými členskými státy vyřešeny, aniž by Komise musela pokračovat v řízení. Porušení se týká několika oblastí – energie; životní prostředí; finanční stabilita; finanční služby a unie kapitálových trhů; vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky; spravedlnost, spotřebitelé a rovnost žen a mužů; migrace, vnitřní věci a občanství; mobilita a doprava; daně a celní unie a základní principy Smluv. ČR byla vyzvána k nápravě v následujících oblastech: V rámci oblasti energie Komise žádá ČR, aby zajistila plný soulad se směrnicí o energetické náročnosti budov. Konkrétně Komise požádala ČR, aby náležitě provedla veškeré požadavky směrnice o energetické náročnosti budov (směrnice č. 31/2010) do vnitrostátního práva. Podle této směrnice musí členské státy zavést a uplatňovat minimální požadavky na energetickou náročnost nových a stávajících budov, zajistit certifikaci energetické náročnosti budov a zavést povinné pravidelné inspekce topných soustav a klimatizačních systémů. Členské státy musí navíc zajistit, aby od roku 2021 měly všechny nové budovy „téměř nulovou spotřebu energie“. Podle posouzení Komise však dosud nebyly splněny všechny požadavky směrnice. Vnitrostátní právní předpisy zejména dosud nezajišťují, aby byly vystaveny certifikáty energetické náročnosti v budovách, jež jsou často navštěvovány veřejností, jak požaduje směrnice, Komise dále vyzvala ČR, aby přijala opatření ohledně hluku ve venkovním prostředí a aby vytvořily strategické hlukové mapy a akční plány, jak požaduje směrnice o hluku (směrnice č. 49/2002). ČR musí stále ještě přijmout několik hlukových map a všechny akční plány pro regulaci hluku pro aglomerace, hlavní silnice, hlavní železniční tratě a hlavní letiště. Komise se proto rozhodla zaslat výzvu. ČR má nyní 2 měsíce na to, aby své povinnosti ve výše uvedených případech splnila. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že tuto věc předloží Soudnímu dvoru EU. Komise zahájila řízení o porušení Smlouvy proti ČR kvůli neplnění povinností stanovených v rozhodnutích Rady z roku 2015 o relokaci. I přes opakované výzvy Komise k činnosti ČR spolu s Polskem a Maďarskem nadále porušují své právní povinnosti a nerespektují své závazky vůči Řecku, Itálii a ostatním členským státům. Rozhodnutí Rady vyžadují, aby členské státy v zájmu zajištění rychlého a řádného postupu relokace přislíbily každé tři měsíce místa, jež mají pro relokaci k dispozici. Zatímco Maďarsko neučinilo od zahájení programu relokace vůbec žádné kroky, Polsko nerelokovalo ani jednu osobu a neučinilo žádný příslib od prosince 2015. ČR zastavila relokace v srpnu 2016 a více než rok neučinila žádný nový příslib. Komise konstatovala, že ty členské státy, které nikoho nerelokovaly, nebo které neučinily přísliby po dobu téměř jednoho roku, a porušují tak své právní povinnosti, by tak měly učinit neprodleně, každopádně však ve lhůtě jednoho měsíce.
Proběhlo první kolo jednání o brexitu
|
Dne 19. 6. 2017 proběhlo první kolo jednání o brexitu dle čl. 50 SEU. Výsledkem jednání byla dohoda na termínech, prioritách a průběhu dalšího jednání. V první části jednání mají být diskutovány priority a ve druhém následně budoucí vztah mezi EU a VB. Vyjednavači by se měli dle dohody setkávat pravidelně každý měsíc. V první fázi by měly být rozhovory rozděleny do 3 skupin: občanská práva, finanční vypořádání a další otázky týkající se odchodu. Za EU vede jednání Michel Barnier a za VB David Davis. Příští jednání by se mělo týkat problematiky Irska.
Rada schválila revizi stávajícího víceletého finančního rámce
|
Rada 20. 6. 2017 přijala revidovaný rozpočtový rámec EU na období 2014–2020 (více v příspěvku „Úprava víceletého finančního rámce“, Institucionální záležitosti v dubnu 2017 a v příspěvku „Výbor BUDG schválil změnu víceletého finančního rámce na období 2014–2020“, Institucionální záležitosti v březnu 2017). Rozhodnutí upravuje rozpočtový rámec EU, aby odpovídal výzvám, kterým EU čelí v poslední době. Rozpočet by měl být efektivnějším nástrojem na posílení růstu, tvorbu pracovních míst a řešení migrační krize. V revidovaném VFR jsou prostředky vyčleněné na hlavní priority EU pro roky 2017 až 2020 navýšeny o 6,01 mld. €: a) 2,08 mld. € by mělo přispět ke stimulaci růstu a tvorbě pracovních míst prostřednictvím řady vysoce účinných programů, jako je Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (+1,2 mld. €), Horizont 2020 (+200 mil. €) a Erasmus+ (+100 mil. €); b) 2,55 mld. € by mělo být k dispozici na řešení migrace, zvýšení bezpečnosti a posílení ochrany vnějších hranic; c) 1,39 mld. € by mělo být k dispozici na řešení hlavních příčin migrace. Aby byla EU lépe připravena na řešení nepředvídaných potřeb, revidovaný víceletý finanční rámec: 1) zvyšuje roční limity částek, které lze v letech 2017–2020 vynaložit, v rámci nástroje pružnosti v průměru o 150 mil. € a v rámci rezervy na pomoc při mimořádných událostech v průměru o 23 mil. €; 2) povoluje, aby se nevyčerpané prostředky z Fondu solidarity EU a z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci využily v rámci nástroje pružnosti; tyto částky by jinak zůstaly nevyužity; díky tomuto opatření bude v roce 2017 v rámci nástroje pružnosti k dispozici o 646 mil. € více; 3) navyšuje celkem o 5,9 mld. € maximální částku, o niž lze zvýšit roční strop plateb víceletého finančního rámce v letech 2019 a 2020 za účelem opětovného využití nevyužitých plateb; celkový strop se fakticky nezmění vzhledem k tomu, že stropy plateb za roky, v nichž nebudou plně využity, budou odpovídajícím způsobem sníženy. Větší možnost opětovného využití nevyužitých plateb by mělo snížit riziko nahromadění nadměrného objemu neuhrazených plateb. Kromě toho se Rada a EP zavázaly, že přijmou kroky k zabránění tomu, aby k takovému nahromadění neuhrazených plateb došlo.